Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
průběhu vyrovnávání
galvanometru tedy velikost pomocného proudu nemění.
B Íitf 219
.14x1000 10x10 10x1 10x100
Obr. 17.
Co ubere dolní dekádě, přidá horní dekádě. 17.4. Principiální schéma
zapojení obr.
Pro velikost proudu obvodem platí
AU
I -
S N
Protože odporové normály vyrábějí vysokou přesností, měření proudu pomocí
stejnosměrného kompenzátoru velice přesné. Chyba měření při použití laboratorního
kompenzátoru může být 0,0S%.
Dvě stejné dekády složené deseti stejných rezistorů jsou zapojeny tak, při pohy
bu klik, které jsou mechanicky spojeny, zůstává součet odporů obvodu pomocného
proudu vždy konstantní, podle vztahu
nR (10 n)R R,
kde zvolený stupeň dekády,
R hodnota odporu dekády.
Obr.4
Principiální schéma
měření úbytku napětí
na odporovém
normálu.
Přesné laboratorní kompenzátory umožňují běžně dosáhnout přesnosti měření 0,0S %.
Chceme-li použít stejnosměrný kompenzátor měření velikosti proudu, převádíme
měření proudu měření úbytku napětí odporovém normálu.3
Principiální uspořádání
rezistorů ve
zdvojených dekádách. 17
