Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 218 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
17.1. V současné době jsou kompenzátory provozních měření již téměř úplně vytlačeny přesnými číslicovými přístroji používají pouze výjimečně pro přesná laboratorní měření. Pro přesnější měření napětí lze použít kompenzační metody. Výhodou kompenzátorů je, vykompenzovaném stavu vů­ bec nezatěžují měřený zdroj. Jejich podstatou porovná­ vání měřeného napětí napětím známým. Nevýhody zapojení obr. B Íitf 217 . Proto toto zapojení pro praktická měření nepoužívá.1 Princip napěťové kompenzace. Postup měření bývá stejný laboratorních kompenzátorech kompenzátorech technických. 17. Obr.2.1 odstraňuje metoda dvojíkompenzace. Měření probíhá několika krocích. 17. Rovnost obou napětí určí nulovou výchylkou citlivého galvanometru. 17. Zjednodušené schéma zapojení obvodu kompenzátoru nakresleno obr. Všechny praxi používané kompenzátory mají pomocný zdroj napětí UP, abychom se vyhnuli zatěžování napěťového normálu. Princip napěťové kompenzace naznačen obr. Je zřejmé, vykompenzovaném stavu (galvanometrem neprotéká žádný proud), platí pro známé normálové napětí UN= Rl. Pro měřené napětí můžeme psát Ux= Rxl- Podělíme-li obě rovnice vyjádříme-li neznámé napětí Ux, dostaneme r I 1_2L ' ' Hodnota měřeného napětí tedy dána velikostí známého normálového napětí hod­ notami dvou odporů. KOMPENZÁTORY Při měření stejnosměrného napětí pomocí analogových přístrojů lze dosáhnout přes­ nosti nejvýše 0,1 přičemž velkou nevýhodou je, zatěžován měřený zdroj. 17. Zásadním nedostatkem tohoto zapojení je, zatěžuje normálový článek, což není dovoleno