Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Pro
přesnější měření napětí lze použít kompenzační metody.
Všechny praxi používané kompenzátory mají pomocný zdroj napětí UP, abychom se
vyhnuli zatěžování napěťového normálu. Měření probíhá několika krocích. Zásadním nedostatkem tohoto zapojení je, zatěžuje normálový
článek, což není dovoleno. Jejich podstatou porovná
vání měřeného napětí napětím známým.
B Íitf 217
. KOMPENZÁTORY
Při měření stejnosměrného napětí pomocí analogových přístrojů lze dosáhnout přes
nosti nejvýše 0,1 přičemž velkou nevýhodou je, zatěžován měřený zdroj. Zjednodušené
schéma zapojení obvodu kompenzátoru nakresleno obr. Rovnost obou napětí určí nulovou výchylkou
citlivého galvanometru.
Postup měření bývá stejný laboratorních kompenzátorech kompenzátorech
technických.
V současné době jsou kompenzátory provozních měření již téměř úplně vytlačeny
přesnými číslicovými přístroji používají pouze výjimečně pro přesná laboratorní měření.
Je zřejmé, vykompenzovaném stavu (galvanometrem neprotéká žádný proud),
platí pro známé normálové napětí
UN= Rl.
Nevýhody zapojení obr. 17.
Obr. 17. 17. Výhodou kompenzátorů je, vykompenzovaném stavu vů
bec nezatěžují měřený zdroj.
Pro měřené napětí můžeme psát
Ux= Rxl-
Podělíme-li obě rovnice vyjádříme-li neznámé napětí Ux, dostaneme
r
I 1_2L
' '
Hodnota měřeného napětí tedy dána velikostí známého normálového napětí hod
notami dvou odporů.1. Proto toto zapojení pro praktická měření nepoužívá.1
Princip napěťové
kompenzace.
Princip napěťové kompenzace naznačen obr.2.1 odstraňuje metoda dvojíkompenzace.17. 17
