Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
9.4.
Obr.10
Schéma zapojení
Wienova můstku. 9.
Pro rovnováhu střídavého můstku platí
Tedy dosazení parametrů prvků Wienova můstku dostaneme
f
V
Oddělíme-li reálné imaginární části této komplexní rovnice, obdržíme
1 BĚfli
.10).
9. Nehodí proto pro
měření kondenzátorů pevným dielektrikem (mají větší ztrátovým činitelem tg^).N
R#
s ■
De Sautyho můstek pro praktická měření nehodí, protože nelze splnit požadavek,
aby kondenzátor byl bezeztrátový.
Měřený kondenzátor zde nahrazen sériovým spojením ideální kapacity Cxa rezisto-
ru Rx, který představuje ztráty kondenzátoru.2 Wienův můstek
Obecnějším zapojením Sautyho můstku získáme můstek Wienův (obr.
Tato metoda použít pro měření kapacity kondenzátorů malým ztrátovým či
nitelem tg£, spokojíme-li vyvážením minimální výchylku. Protože vdruhé větvi můstku kromě
kapacitní odporová dekáda, možné můstek úplně vyvážit splnit tak obě podmínky
rovnováhy střídavého můstku
