Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
4. Potom pro kapacitu neznámého kondenzátoru platí
Tato metoda měření kapacity vhodná pro měření kondenzátom světší kapacitou.
14S
. však praxi neplatí, proto
nelze tohoto můstku splnit podmínku takže nelze můstek úplně
vyvážit. Měření kapacity pomocí balistického galvanometru používá po
měrně málo, protože balistický galvanometrje dispozici pouze malém počtu laboratoří.
9.1 Sautyho můstek
Zapojení Sautyho můstku obr. Aby bylo možno Sautyho můstek úplně
vyvážit, musely být kondenzátory Cxa CNbezeztrátové. 9.9.
Pokud bychom zanedbali ztrátové odpory kondenzátorů, mohli bychom pro rovnová
hu Sautyho můstku psát
Obr.4 Můstkové metody měření kapacity
9.Pro kapacitní normál CNplatí
RN NVt XbaN■
Podělíme-li obě rovnice, dostaneme
2 '
8 N
Při měření obvykle bývá U2.
Chyba výsledku měření bývá asi vzduchových kondenzátom 0,S %). 9.9
Schéma zapojení
de Sautyho můstku. Bývá obvyklé
použít místo pevného normálu kapacity kapacitní dekádu, protože přesnost měření je
nejvyšší, je-li aN
