Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
4. 9.
Pro vyvážený můstek platí
f
V joC ■
Schéma zapojení
Scheringova můstku.
Je-li můstek pečlivě proveden, lze dosáhnout chyby výsledku 0,1 %.3 Scheringův můstek
Zapojení Scheringova můstku obr.
BĚfli 7
.
Při kmitočtu napájecího napětí desítkách kHz lze měřit kapacity řádově stovek pF.
Wienův můstek kmitočtové nezávislý, kmitočet napájecího napětí potřebujeme znát
pouze pro výpočet ztrátového činitele tg£.
Horní hranice dána použitou kapacitní dekádou, obvykle bývá stovkách ^F.11.
9.ja>Cx ja>CN R"
Protože vyvážení můstku platí ^x, plstí Sx= takže
tgSx tgSi ®CnRn .
Pro sériové náhradní schéma můžeme také psát, že
tgSx WCN &CnRn . Můstek možné použít pro široký rozsah
měření, dolní hranice tím nižší, čím vyšší kmitočet pro napájení můstku použijeme
