Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
4.
Horní hranice dána použitou kapacitní dekádou, obvykle bývá stovkách ^F.
Při kmitočtu napájecího napětí desítkách kHz lze měřit kapacity řádově stovek pF.
9.
Pro sériové náhradní schéma můžeme také psát, že
tgSx WCN &CnRn .
Pro vyvážený můstek platí
f
V joC ■
Schéma zapojení
Scheringova můstku. 9.ja>Cx ja>CN R"
Protože vyvážení můstku platí ^x, plstí Sx= takže
tgSx tgSi ®CnRn . Můstek možné použít pro široký rozsah
měření, dolní hranice tím nižší, čím vyšší kmitočet pro napájení můstku použijeme.
BĚfli 7
.11.
Wienův můstek kmitočtové nezávislý, kmitočet napájecího napětí potřebujeme znát
pouze pro výpočet ztrátového činitele tg£.
Je-li můstek pečlivě proveden, lze dosáhnout chyby výsledku 0,1 %.3 Scheringův můstek
Zapojení Scheringova můstku obr
