Kniha je pomůckou a všestranným rádcem elektromontérů při měření v rozvodech a zařízeních nn. V úvodu pojednává povšechně o měřicích přístrojích a jejich používání, v dalších kapitolách podrobně probírá jednotlivá měření, tj. měření napětí, proudu, výkonu, fázového posuvu, kmitočtu, odporů a indukčnosti. Vysvětluje, jak správně volit měřicí přístroje a jak je zapojovat. Výklad je doplněn mnoha zapojovacími schématy a příklady. Kniha je určena montérům v rozvodných zařízeních a průmyslových závodech.
Velikost
kondenzátorové baterie nebude součtem kondenzátorů pro jednotlivou
kompenzaci. určení velikosti kondenzátoru třeba znát zatížení
Obr. Kompenzace buď nedostačovala, nebo mohlo dojít
k překompenzování. 165.
Poznámka: kondenzátoru přívodním vedení ohou stat různé poruchy, které
nem usí vždy zjevné. Skupinová kom penzace účiníku
[kW] účiník (cos (p) před kompenzací. Měření udělá provozu kondenzátoru. Průměrnou hodnotu účiníku
můžeme také zjistit čtení elektroměru měření činné jalové
energie.
b) Skupinová kompenzace
Skupinovou kompenzaci děláme pro několik spotřebičů jalovým odbě
rem, obvykle jejich společném místním rozváděči (obr.
K ěření použijeme klešťový pérm etr nebo pérvoltm etr.volí velikost kondenzátoru [kVAr] asi i/3 štítkového výkonu motoru, uda
ného [kW]. Jednoduše zlepšit účiník
z údaje fázoměru. 165). každém ěření se
vede záznam nam ěřené hodnoty porovnají předcházejícím měřením. tajeným porucham byl kondenzátor vyřazen činnosti,
a proto třeb pravidelně, několikrát roka, ěřit každém kondenzátoru proud
ve všech fázích tak svorkové napětí.
198
.
Příklad: hodinu byl činný odběr 366 kWh jalový 274 kVAr. Takovým opatřením plynule sledovat velikost
účiníku podle potřeby dosadit kondenzátory