Kniha je pomůckou a všestranným rádcem elektromontérů při měření v rozvodech a zařízeních nn. V úvodu pojednává povšechně o měřicích přístrojích a jejich používání, v dalších kapitolách podrobně probírá jednotlivá měření, tj. měření napětí, proudu, výkonu, fázového posuvu, kmitočtu, odporů a indukčnosti. Vysvětluje, jak správně volit měřicí přístroje a jak je zapojovat. Výklad je doplněn mnoha zapojovacími schématy a příklady. Kniha je určena montérům v rozvodných zařízeních a průmyslových závodech.
b) Skupinová kompenzace
Skupinovou kompenzaci děláme pro několik spotřebičů jalovým odbě
rem, obvykle jejich společném místním rozváděči (obr. Skupinová kom penzace účiníku
[kW] účiník (cos (p) před kompenzací.
K ěření použijeme klešťový pérm etr nebo pérvoltm etr. tajeným porucham byl kondenzátor vyřazen činnosti,
a proto třeb pravidelně, několikrát roka, ěřit každém kondenzátoru proud
ve všech fázích tak svorkové napětí. 165. Takovým opatřením plynule sledovat velikost
účiníku podle potřeby dosadit kondenzátory.
198
.
Poznámka: kondenzátoru přívodním vedení ohou stat různé poruchy, které
nem usí vždy zjevné. Jednoduše zlepšit účiník
z údaje fázoměru. každém ěření se
vede záznam nam ěřené hodnoty porovnají předcházejícím měřením. Kompenzace buď nedostačovala, nebo mohlo dojít
k překompenzování. Velikost
kondenzátorové baterie nebude součtem kondenzátorů pro jednotlivou
kompenzaci. Průměrnou hodnotu účiníku
můžeme také zjistit čtení elektroměru měření činné jalové
energie.volí velikost kondenzátoru [kVAr] asi i/3 štítkového výkonu motoru, uda
ného [kW]. Měření udělá provozu kondenzátoru.
Příklad: hodinu byl činný odběr 366 kWh jalový 274 kVAr. určení velikosti kondenzátoru třeba znát zatížení
Obr. 165)
