Kniha je pomůckou a všestranným rádcem elektromontérů při měření v rozvodech a zařízeních nn. V úvodu pojednává povšechně o měřicích přístrojích a jejich používání, v dalších kapitolách podrobně probírá jednotlivá měření, tj. měření napětí, proudu, výkonu, fázového posuvu, kmitočtu, odporů a indukčnosti. Vysvětluje, jak správně volit měřicí přístroje a jak je zapojovat. Výklad je doplněn mnoha zapojovacími schématy a příklady. Kniha je určena montérům v rozvodných zařízeních a průmyslových závodech.
tajeným porucham byl kondenzátor vyřazen činnosti,
a proto třeb pravidelně, několikrát roka, ěřit každém kondenzátoru proud
ve všech fázích tak svorkové napětí. 165).
Poznámka: kondenzátoru přívodním vedení ohou stat různé poruchy, které
nem usí vždy zjevné. Jednoduše zlepšit účiník
z údaje fázoměru. Velikost
kondenzátorové baterie nebude součtem kondenzátorů pro jednotlivou
kompenzaci. určení velikosti kondenzátoru třeba znát zatížení
Obr. Skupinová kom penzace účiníku
[kW] účiník (cos (p) před kompenzací.
K ěření použijeme klešťový pérm etr nebo pérvoltm etr. každém ěření se
vede záznam nam ěřené hodnoty porovnají předcházejícím měřením. Měření udělá provozu kondenzátoru. Průměrnou hodnotu účiníku
můžeme také zjistit čtení elektroměru měření činné jalové
energie.
198
.
Příklad: hodinu byl činný odběr 366 kWh jalový 274 kVAr.
b) Skupinová kompenzace
Skupinovou kompenzaci děláme pro několik spotřebičů jalovým odbě
rem, obvykle jejich společném místním rozváděči (obr. 165.volí velikost kondenzátoru [kVAr] asi i/3 štítkového výkonu motoru, uda
ného [kW]. Kompenzace buď nedostačovala, nebo mohlo dojít
k překompenzování. Takovým opatřením plynule sledovat velikost
účiníku podle potřeby dosadit kondenzátory
