Kniha je pomůckou a všestranným rádcem elektromontérů při měření v rozvodech a zařízeních nn. V úvodu pojednává povšechně o měřicích přístrojích a jejich používání, v dalších kapitolách podrobně probírá jednotlivá měření, tj. měření napětí, proudu, výkonu, fázového posuvu, kmitočtu, odporů a indukčnosti. Vysvětluje, jak správně volit měřicí přístroje a jak je zapojovat. Výklad je doplněn mnoha zapojovacími schématy a příklady. Kniha je určena montérům v rozvodných zařízeních a průmyslových závodech.
Jazýčkové vibrační (rezonanční) kmitoměry (obr.
K nastavení shodného kmitočtu
při paralelním chodu strojů použi
je dvojitý kmitoměr.
21 jazýčků naladěno rozmezí
1/2 kmitu4od kmitů za
sekundu. znamená, pro kmitů sekundu bude přesnost
~fcTTur 0,5 rUA kmitu
^ 100 1
Kmitoměr zapojuje obdobně jako voltmetr, tj. Regulací rych
losti otáčení připojovaného generáto
ru současně mění kmitočet jeho
hodnota čte jedné stupnici. 84).
Kmitočet sítě jekonstantní čtesena
druhé stupnici. 84.
Měřicí ústrojí sestrojeno principu mechanické rezonance. Běžně mají třídu přesnosti 0,5, která vztahuje jmenovitému
kmitočtu. Rychlost otáčení při-. Podle kmitočtu proudu
a jím vyvolaného magnetického
pole rozkmitá jeden jazýček
největší výchylkou (obr. Jazýčky jsou na
laděny (ocejchovány) ;na určitý,
vzájemně blízký kmitočet. mezi vodiče. společ
ném nosníku upevněna řada pružin (jazýčků), které působí elektro-
magnet buzený měřeným! střída
vým proudem. Např. ĚRY
K měření kmitočtu střídavého proudu použijeme buď jazýčkový vibrační
kmitoměr, nebo ručkový kmitoměr stupnicí.19. 85). ',, Obr. soustavě
3 380/220 použijeme kmitoměru cívkou 220 zapojíme jej mezi
115
. ozvadecovy itom ěr
pojováného generátoru mem tak
dlouho, jsou oba kmitočty stejné.
Vibrační kmitoměry nejsou závislé kolísání napětí tvaru křivky
proudu
