Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Vazební kondenzátor před reproduktorem tedy dodává proud. následujícím obrázku emitorový odpor nahrazen
dalším emitorovým sledovačem. Pro tento
proud však dioda emitor-báze polarizována závěrném směru, proud tedy prochází pouze
odporem R7.
. Tento emitorový sledovač vzhledem opačné polaritě
záporné půlvlny konstruován zrcadlově symetricky vzhledem prvnímu sledovači vy
baven tranzistorem PNP. mezitím za
blokován, takže proud, který předtím musel posílat odporem R7, odpadá.
Uvažujme ještě jednou kon
denzátor výstupu.46
Na obr. 16a). uveden vývojový diagram emitoro-
vého sledovače provozu střídavým napětím.
Tranzistor schopen vést relativně silné proudy.
Při kladných půlvlnách pracuje výše popsaným způsobem (obr. Nabil totiž během průchodu
kladné půlvlny.
Obr.
Mnohem výhodnější ovšem je, použijeme-li místo odporu další tranzistor, který vede
proud jen při záporných půlvlnách. Pro buzení výstupního reproduktoruje zapojen emitorový sledovač. e
Ačkoli zapojení zesilovače
funkční, náročného elektroni
ka nemůže tak hned uspokojit. Záporné půlvlny
Obr. Úplný zesilovač mikrofonu. 13). Při záporných půlvlnách musí mít proud
reproduktoru opačný směr, což samozřejmé, vždyť jedná střídavý proud.
V případě kladné půlvlny na
pětí báze nebo emitoru protéká
proud pro reproduktor klad
ného pólu přes tranzistor. Nesmí být ovšem ani příliš níz
ký, poněvadž při vzestupu napětí musí tranzistor vydržet proud protékající tímto odporem
(čárkovaně vyznačená šipka obr. Emitorový odpor nesmí být příliš vysoký,
aby nebyl příliš redukován proud potřebný pro reproduktor. Aby mohl shromáždit dostatek proudu, musí tento kondenzátor vykazovat
vysokou kapacitu, většinou několik tisíc (iF.
Povšimněme si, vstupní výstupní napětí jsou
na rozdíl emitorového za
pojení soufázové. Vtomto případě slouží reproduktorjako mikrofon. případě odporu tedy zapotřebí kon
struktivní kompromis
