Elektronika tajemství zbavená (2) Pokusy se střídavým proudem

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky gra­fům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní pově­domí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvo­zené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisova­ných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.

Vydal: HEL, ul. 26. dubna 208, 725 27 Ostrava - Plesná Autor: HEL 1998

Strana 46 z 167

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jis­ tě teď namítnete, přece nachází v emitorovém přívodu, bázi. případě zapojení na obr. Napětí báze potom stabilní, což ovšem bylo úkolem bázového děliče napětí. Stou­ pající napětí báze zase zmenší proud odporem R5. Potenciometr PÍ sloužíjako regulátor hlasitosti. Úplný vývojovýdiagram zesilovacího stupně vemitorovém zapojeni. sice pravda, přesto však přejímá stejnou funkci jako obr. zjevně chybí druhý odpor bázového děliče napětí. T2 funguje jako emitorový sledovač. Spolu střídavým proudem protéká emitorem zároveň překrytý stejnosměrný proud. Stabilní rovnováhyje dosaženo tehdy,je-li napětí bázi právě tak vysoké, aby proud báze stačil vyvolání emi- torového proudu potřebného vytvoření emitorového napětí. Jeho principiální schéma znázorněno obr. nadbytečný. ulehčuje tranzistoru, neboť váže část na­ pětí, které reproduktor nepotřebuje. (Nepatrná část střídavého prou­ du prochází rovněž přes minus. K tomuto účelu musí být připojen ještě je­ den koncový stupeň. připojení reproduktoru není zapojení vhodné. Emitorový sledovač však zesílí proud víc než kolektorové zapojení TI, což postačí pro reproduktor, který spotřebuje relativně vel­ ký proud (100 mAšš víc). Reproduktor způsobí, je tento proud slyšitelný.) Půlvlny napětí báze emitoru mají stále stejnou polaritu, říkáme, jsou soufázové.45 \_ KClupmnapiti mpIUm MiKiDI'U A/" -/ proud táx« t -41^- proudové zatilení tranzistoru Výstupní napětí stupně stačí tomu, aby mohl být buzen koncový zesilovač (rá­ dio, stereozesilovač). emitorem oba prou­ dy rozdělí: stejnosměrný proud prochází nyní přes R7 na minus, střídavý proud prochází převážně kondenzá­ torem reproduktoru. Přesto však existuje: jako R7. něm dojde úbytku napětí, stoupne napětí emitoru, resp. 11. Nezesiluje vstupní napětí, což ani není zapo­ třebí, poněvadž výstupní střídavé napětí 300-400 mVšš pro naše účely úplně postačí. může případně úplně odpadnout. Obr. napětí báze. Kondenzátorem se přenáší pouze střídavý proud. Jakmile proteče proud přes báze, tranzistor otevře proud kolektor-emitor zesílený proud báze) protéká přes R7. . Předzesilovač potom vytváří stejno­ směrné napětí báze tranzistoru T2