Elektronika tajemství zbavená (2) Pokusy se střídavým proudem

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky gra­fům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní pově­domí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvo­zené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisova­ných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.

Vydal: HEL, ul. 26. dubna 208, 725 27 Ostrava - Plesná Autor: HEL 1998

Strana 46 z 167

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jis­ tě teď namítnete, přece nachází v emitorovém přívodu, bázi. může případně úplně odpadnout. něm dojde úbytku napětí, stoupne napětí emitoru, resp. Jakmile proteče proud přes báze, tranzistor otevře proud kolektor-emitor zesílený proud báze) protéká přes R7. . Přesto však existuje: jako R7. Kondenzátorem se přenáší pouze střídavý proud. Emitorový sledovač však zesílí proud víc než kolektorové zapojení TI, což postačí pro reproduktor, který spotřebuje relativně vel­ ký proud (100 mAšš víc). Spolu střídavým proudem protéká emitorem zároveň překrytý stejnosměrný proud. Potenciometr PÍ sloužíjako regulátor hlasitosti. nadbytečný. emitorem oba prou­ dy rozdělí: stejnosměrný proud prochází nyní přes R7 na minus, střídavý proud prochází převážně kondenzá­ torem reproduktoru.45 \_ KClupmnapiti mpIUm MiKiDI'U A/" -/ proud táx« t -41^- proudové zatilení tranzistoru Výstupní napětí stupně stačí tomu, aby mohl být buzen koncový zesilovač (rá­ dio, stereozesilovač). Obr. případě zapojení na obr. 11. Napětí báze potom stabilní, což ovšem bylo úkolem bázového děliče napětí. Úplný vývojovýdiagram zesilovacího stupně vemitorovém zapojeni. napětí báze.) Půlvlny napětí báze emitoru mají stále stejnou polaritu, říkáme, jsou soufázové. Stabilní rovnováhyje dosaženo tehdy,je-li napětí bázi právě tak vysoké, aby proud báze stačil vyvolání emi- torového proudu potřebného vytvoření emitorového napětí. Nezesiluje vstupní napětí, což ani není zapo­ třebí, poněvadž výstupní střídavé napětí 300-400 mVšš pro naše účely úplně postačí. T2 funguje jako emitorový sledovač. sice pravda, přesto však přejímá stejnou funkci jako obr. připojení reproduktoru není zapojení vhodné. Předzesilovač potom vytváří stejno­ směrné napětí báze tranzistoru T2. Stou­ pající napětí báze zase zmenší proud odporem R5. K tomuto účelu musí být připojen ještě je­ den koncový stupeň. (Nepatrná část střídavého prou­ du prochází rovněž přes minus. ulehčuje tranzistoru, neboť váže část na­ pětí, které reproduktor nepotřebuje. zjevně chybí druhý odpor bázového děliče napětí. Jeho principiální schéma znázorněno obr. Reproduktor způsobí, je tento proud slyšitelný