Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Předzesilovač potom vytváří stejno
směrné napětí báze tranzistoru T2. 11.45
\_
KClupmnapiti mpIUm MiKiDI'U
A/" -/
proud táx« t
-41^- proudové zatilení tranzistoru
Výstupní napětí stupně stačí tomu,
aby mohl být buzen koncový zesilovač (rá
dio, stereozesilovač).
K tomuto účelu musí být připojen ještě je
den koncový stupeň. Stou
pající napětí báze zase zmenší proud odporem R5. emitorem oba prou
dy rozdělí: stejnosměrný proud prochází nyní přes R7
na minus, střídavý proud prochází převážně kondenzá
torem reproduktoru.
T2 funguje jako emitorový sledovač. něm dojde úbytku
napětí, stoupne napětí emitoru, resp. sice
pravda, přesto však přejímá stejnou funkci
jako obr.
Obr.
Stabilní rovnováhyje dosaženo tehdy,je-li napětí bázi
právě tak vysoké, aby proud báze stačil vyvolání emi-
torového proudu potřebného vytvoření emitorového
napětí. ulehčuje tranzistoru, neboť váže část na
pětí, které reproduktor nepotřebuje. Jakmile proteče proud přes báze,
tranzistor otevře proud kolektor-emitor zesílený
proud báze) protéká přes R7. nadbytečný. Úplný vývojovýdiagram zesilovacího stupně vemitorovém zapojeni.
Spolu střídavým proudem protéká emitorem zároveň
překrytý stejnosměrný proud. Kondenzátorem se
přenáší pouze střídavý proud. Jeho
principiální schéma znázorněno obr.
Emitorový sledovač však zesílí proud víc
než kolektorové zapojení TI, což postačí
pro reproduktor, který spotřebuje relativně vel
ký proud (100 mAšš víc). může případně
úplně odpadnout.
. Napětí báze potom stabilní, což ovšem bylo
úkolem bázového děliče napětí.) Půlvlny napětí
báze emitoru mají stále stejnou polaritu, říkáme, jsou
soufázové. připojení
reproduktoru není zapojení vhodné. případě zapojení
na obr. Jis
tě teď namítnete, přece nachází
v emitorovém přívodu, bázi. (Nepatrná část střídavého prou
du prochází rovněž přes minus. napětí báze.
Nezesiluje vstupní napětí, což ani není zapo
třebí, poněvadž výstupní střídavé napětí
300-400 mVšš pro naše účely úplně postačí. Přesto však existuje: jako R7. Reproduktor způsobí, je
tento proud slyšitelný. zjevně chybí druhý odpor bázového
děliče napětí. Potenciometr PÍ
sloužíjako regulátor hlasitosti
