Elektronika tajemství zbavená (2) Pokusy se střídavým proudem

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky gra­fům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní pově­domí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvo­zené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisova­ných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.

Vydal: HEL, ul. 26. dubna 208, 725 27 Ostrava - Plesná Autor: HEL 1998

Strana 46 z 167

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
45 \_ KClupmnapiti mpIUm MiKiDI'U A/" -/ proud táx« t -41^- proudové zatilení tranzistoru Výstupní napětí stupně stačí tomu, aby mohl být buzen koncový zesilovač (rá­ dio, stereozesilovač). Napětí báze potom stabilní, což ovšem bylo úkolem bázového děliče napětí. Stabilní rovnováhyje dosaženo tehdy,je-li napětí bázi právě tak vysoké, aby proud báze stačil vyvolání emi- torového proudu potřebného vytvoření emitorového napětí. Potenciometr PÍ sloužíjako regulátor hlasitosti. Spolu střídavým proudem protéká emitorem zároveň překrytý stejnosměrný proud. T2 funguje jako emitorový sledovač. zjevně chybí druhý odpor bázového děliče napětí. (Nepatrná část střídavého prou­ du prochází rovněž přes minus. Jeho principiální schéma znázorněno obr. K tomuto účelu musí být připojen ještě je­ den koncový stupeň. něm dojde úbytku napětí, stoupne napětí emitoru, resp. Předzesilovač potom vytváří stejno­ směrné napětí báze tranzistoru T2. napětí báze. Jis­ tě teď namítnete, přece nachází v emitorovém přívodu, bázi. emitorem oba prou­ dy rozdělí: stejnosměrný proud prochází nyní přes R7 na minus, střídavý proud prochází převážně kondenzá­ torem reproduktoru. Nezesiluje vstupní napětí, což ani není zapo­ třebí, poněvadž výstupní střídavé napětí 300-400 mVšš pro naše účely úplně postačí. sice pravda, přesto však přejímá stejnou funkci jako obr. nadbytečný. Jakmile proteče proud přes báze, tranzistor otevře proud kolektor-emitor zesílený proud báze) protéká přes R7.) Půlvlny napětí báze emitoru mají stále stejnou polaritu, říkáme, jsou soufázové. Úplný vývojovýdiagram zesilovacího stupně vemitorovém zapojeni. Kondenzátorem se přenáší pouze střídavý proud. může případně úplně odpadnout. . Obr. připojení reproduktoru není zapojení vhodné. ulehčuje tranzistoru, neboť váže část na­ pětí, které reproduktor nepotřebuje. Reproduktor způsobí, je tento proud slyšitelný. Emitorový sledovač však zesílí proud víc než kolektorové zapojení TI, což postačí pro reproduktor, který spotřebuje relativně vel­ ký proud (100 mAšš víc). 11. případě zapojení na obr. Stou­ pající napětí báze zase zmenší proud odporem R5. Přesto však existuje: jako R7