Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
V praxi zesilovače střídavého napětí) nehraje zesílení stejnosměr- ,
ného napětí roli. Zesílení lze významně zvýšit pomocí dalšího kondenzá
toru (30-60krát). Můžeme jej odhadnout podle empirického
VZOrce: M
W R4
Přísně vzato, před koeficientem zesílení mělo být záporné znaménko, právě
vzhledem převrácené polaritě. zvýSÍzesílení
střídavého napětí stupně. vzhledem svému
vysokému zesílení střídavého napětí velmi citlivé. Napěli kolektoruje rozdíl napájecího napělia úbytku
na kolektorovém odporu, tedy „postavené hlavu
Výrazem „postavený hla
vu“ rozumíme fázový posuv
o 180°. Zapojení obr.
Ten zásadě sice není nutný,
avšak významně přispívá
k vyšší stabilitě zapojení. Místo mikrofonu mů
žeme ostatně opačně použít reproduktor, při mluvení membránu
produkuje reproduktor střídavé napětí.
. Zapojení fázi sice
ve skutečnosti neposune,
ale posun polovinu periody
(180°) odpovídá převrácení
polarity, což vysvětluje uvede
ný pojem.
Klesne-li, vzroste proud odpo
rem skutečnosti klesá prahové napětí tehdy, zahřeje-li během provozu tranzistor.
V takovém případě stoupá proud báze proud kolektoru, tranzistor zatížen ještě více dál
se zahřívá. extrémních případech přímo ďábelský kruh tranzistor může
zničit (thermal runaway). Podle uvedeného empirického vzorce větší, zmenšíme-li
odpor emitoru.
Obr. Naše zapojení tedy vykazuje dva součinitele zesílení:
❖ součinitel platící pro stejnosměrné napětí; určen R3) a
❖ vyšší součinitel, který platí pro střídavé napětí určen kondenzátorem emitoru.
Kondenzátor přemosťuje R4, což však platí jen pro střídavý proud. Působí přesně opačně než reproduktor. řeč) elektrická střídavá
napětí.
Koeficient zesílení zapojení činí přibližně 3-4. odchyl
ně principiálního schématu
předpokládá emitorový odpor. ovořím e-li zesilovače střídavého napětí
o koeficientu zesílení, myslíme tím skutečně koeficient zesílení zesi
lovače střídavého napětí. Spolu reproduktorem ň
pracuje naše zapojení jako zesilovač mikrofonu.44
«b
napájecí napětí
\_ V
Obr. Ne-
počítáme-li odpor, činí napětí
báze (báze záporný přívod)
vždy 0,7 Proud báze po
tom určen prahovým napětím. Napětí mVšš,
například signální napětí mikrofonu, zesílí stupeň 300-400 mVšš,
což jsou elektronice významné hodnoty. Pro střídavý proud je
tedy „emitorový odpor“ nižší.
V zapojení obr.
Mikrofon mění kmitání vzduchu (např
