Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
moderních zařízeních dvojčinného
zapojení dokonce používá symetrické napájení. Stále tedy protéká nepotřebný, třebaže vel
mi malý proud.
V tomto zapojení produkuje každý emitorový sledovač »pravou« kladnou, příp. zápornou
půlvlnu; proto možné ušetřit vazební kondenzátor výstupu. Říkáme tomu klidový proud, poněvadž
#
« -
9
Foto Dvoustupňový mikrofonnízesilovač experimentálnídesce.
.
Dvojčinný zesilovač našem experimentu ostatně ještě jednu vadu kráse: poněvadž
jsou oba emitorové sledovače nezávisle sobě řízeny každý
svým kondenzátorem, nezavírá momentálně nepotřebný
tranzistor úplně. proto dispozici
poměrné vysoký proud kolektor-
emitor. Existuje zde mnoho možností kombinací, ale audiozařízeních, např. 16b) zablokují T2.47
otevírají (obr. hifi
přístrojích standardní zapojení zesilovačů. Oba druhy půlvln budou tímto způsobem zesilovány
každá jedním tranzistorem.
Taková kombinace dvou zrcadlově symetrických emitorových sledovačů nazývá dvojčin
ným zapojením. emitorového sledovače
se spotřebič nachází vobvodu
emitoru.
Obr
