Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
(Zde účelem
zlepšení příjmu před (přijímacím) dipólem namontována řada
přídavných prvků.
Nejprve desky kon
denzátoru sebe vzdalují, pak cívka roztahuje,
a nakonec zbudou dva dráty, dvě půlky dipólu. Přitom
se opačně směrované siločáry
uzavírají kruhově. Proto vhodný vyzařování elektromag
netických vln. Také zpětná přeměna radiových
vln vysokofrekvenční napětí obzvlášť efektiv
ní při rezonanční frekvenci dipólu: elektrické pole
vytváří kapacitě dipólu napětí magnetické pole
na indukčnosti proud.
Z obrázku jasné, dipól vykazuje jak kapacitu
mezi oběma polovinami, tak indukčnost délce
vodičů.
zuje následující obrázek.118
Pole připojení napětí
(bez napětí pole ovšem neexis
tuje) potřebuje nepatrný čas,
aby vytvořilo rozšířilo.
Na přívodech vytváří vysokofrekvenční proudy magnetické pole,
kteréje vyzařováno, zatímco mezi deskami vzniká elektrické pole. záporné náboje
působí nabitém kondenzá
toru síly důkaz existence
elektrického pole. Jsou tak
nezávislé deskách kon
denzátoru předtím probíha
ly mezi deskami šíří se
do prostoru.
kondenzátor
se stejnosmémým
napětím
Obr. Proč hovoří
me obou, jestliže jak magnetické, tak elektrické poleje schopno
se šířit? Proud napětí však sobě nerozlučně patří. vysokofrekvenčně nabíjet
a vybíjet,je zapotřebí vysokofrekvenční nabíjecí vybíjecí proud.
Tento tvar antény znám televizních antén. dipól. Při rychlých změnách proudu vnější části magnetického pole
osamostatňují. Nejen mezi deskami kondenzátoru,
ale také vzdálenějším okolíje elektricképole.
A stejně jako cívky nastu
puje při střídavém napětí
na deskách kondenzátoru od-
dělovací efekt: rozšířené
elektrické pole odpojení
nemůže dostatečně rychle vrá
tit svou energii odevzdat
jako vybíjecí proud), nýbrž je
nově šířícím polem opačné
polarity tlačeno ven. příjmu ovšem nemusí slou-
.
V praxi vysílání neužívá deskový kondenzátor, nýbrž vysí
lací anténa, např.
Obr. Stejně jako kmitavý obvod dipól
rezonanční frekvenci; jen této frekvenci scho
pen dobře vysílat. Abychom
například mohli kondenzátor obr.
Zpočátku jsme hovořili elektromagnetické vlně.) dipól můžeme dívatjako deformovaný
kmitavý obvod, jak uka-
Obr