Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Ultrakrátké vlny šíří jako světlo, tedy přímočaře, přičemž optic
ké efekty, jako ohyb odraz (ne ionosféry), umožňují zvýšený dosah.
. Drát jis
tou indukčnost kapacitu oproti zemi. Je
to vysoce jakostní cívka, která obzvláště citlivá
na magnetickou složku vlnění. dipólu), která je
napájena vysokofrekvenčním proudem. Vlna klikatí
mezi Zemí ionosférou. Dipól je
menší, protože jeho kapacita indukčnost nemusí
být tak vysoká (vyšší frekvence kmitavého obvodu).
❖ Rádiové vlny jsou elektromagnetická pole, která oddělují antény (např.
rObr.
Shrnutí
❖ Vysokofrekvenční elektrická energie může vlnově šířit bez vodiče.
Protože kapacita indukčnost obou
vodičů velmi malá, dipól poměr
ně velké rozměry: dipól pro nejvyšší
středovlnnou frekvenci (1,6 MHz)
musí být asi dlouhý. Při rezo
nanční frekvenci paralelní kmitavý
obvod vysokou impedanci, jinak im
pedanci nízkou. Dipólfunguje podobnějako kmitavý obvod. Proto zde používá feritová anténa.119
kondenzátor střídavým napétim
' i
\Yn\A
ikyj I
Obr.
O statně, vlnová délka nemá přímou souvislost
s dosahem, dlouhá vlna nemusí doletět nejdále. Taképři rychlých zmenách elektrického pole vnější
složky polí osamostatňují (stávají nezávislými).
Na rozdíl dipólu však není re
zonanci, takže jeho zisk menší. Dipól září všech směrech svisle
ke své ose. Její dosah záleží
tedy tom, jak přizpůsobí zakřivení Země. Především
na krátkých vlnách výhodných podmínek možné spojení celém světě.
K rádiovému příjmu musí být vybrána
frekvence vlny (vysílací neboli nosná
frekvence).
žit pouze dipól, jak jsm viděli
při pokusech detektorem někdy
může stačit kus drátu.
\
\/
Obr.
Při amplitudové modulaci (AM) odpo
vídá amplituda vysoké frekvence nízko
frekvenční informaci.
Délka dipólu závisí vlnové délce, tato zase
na frekvenci. Pro nor
mální přijímač středních vln ovšem
příliš dlouhý, tedy nevhodný pro praktické užití.
Kmitavý obvod cívky kondenzátoru
filtruje vysokou frekvenci.
Může však dobře šířit při zemi. jasné, neboť čím vyšší vysílací
frekvence, tím hustěji následuje jedno samostatné
a uzavřené vyzařované pole druhým.
U středních krátkých vln přízemní vlna méně
výrazná. Lépe šíří odrazem ionosféry, vodivé vrstvy vnější atmosféře
