Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Vlna klikatí
mezi Zemí ionosférou.
Shrnutí
❖ Vysokofrekvenční elektrická energie může vlnově šířit bez vodiče. Ultrakrátké vlny šíří jako světlo, tedy přímočaře, přičemž optic
ké efekty, jako ohyb odraz (ne ionosféry), umožňují zvýšený dosah.
Protože kapacita indukčnost obou
vodičů velmi malá, dipól poměr
ně velké rozměry: dipól pro nejvyšší
středovlnnou frekvenci (1,6 MHz)
musí být asi dlouhý.
Může však dobře šířit při zemi. Především
na krátkých vlnách výhodných podmínek možné spojení celém světě.
žit pouze dipól, jak jsm viděli
při pokusech detektorem někdy
může stačit kus drátu. Je
to vysoce jakostní cívka, která obzvláště citlivá
na magnetickou složku vlnění. Dipólfunguje podobnějako kmitavý obvod. Taképři rychlých zmenách elektrického pole vnější
složky polí osamostatňují (stávají nezávislými).
\
\/
Obr. dipólu), která je
napájena vysokofrekvenčním proudem. Při rezo
nanční frekvenci paralelní kmitavý
obvod vysokou impedanci, jinak im
pedanci nízkou.
O statně, vlnová délka nemá přímou souvislost
s dosahem, dlouhá vlna nemusí doletět nejdále. Lépe šíří odrazem ionosféry, vodivé vrstvy vnější atmosféře. Drát jis
tou indukčnost kapacitu oproti zemi.
. Pro nor
mální přijímač středních vln ovšem
příliš dlouhý, tedy nevhodný pro praktické užití.
U středních krátkých vln přízemní vlna méně
výrazná.
K rádiovému příjmu musí být vybrána
frekvence vlny (vysílací neboli nosná
frekvence). Její dosah záleží
tedy tom, jak přizpůsobí zakřivení Země.
Délka dipólu závisí vlnové délce, tato zase
na frekvenci. Proto zde používá feritová anténa. jasné, neboť čím vyšší vysílací
frekvence, tím hustěji následuje jedno samostatné
a uzavřené vyzařované pole druhým. Dipól září všech směrech svisle
ke své ose.
Kmitavý obvod cívky kondenzátoru
filtruje vysokou frekvenci. Dipól je
menší, protože jeho kapacita indukčnost nemusí
být tak vysoká (vyšší frekvence kmitavého obvodu).
Na rozdíl dipólu však není re
zonanci, takže jeho zisk menší.
❖ Rádiové vlny jsou elektromagnetická pole, která oddělují antény (např.119
kondenzátor střídavým napétim
' i
\Yn\A
ikyj I
Obr.
rObr.
Při amplitudové modulaci (AM) odpo
vídá amplituda vysoké frekvence nízko
frekvenční informaci
