Elektronika tajemství zbavená (2) Pokusy se střídavým proudem

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky gra­fům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní pově­domí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvo­zené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisova­ných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.

Vydal: HEL, ul. 26. dubna 208, 725 27 Ostrava - Plesná Autor: HEL 1998

Strana 122 z 167

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je to vysoce jakostní cívka, která obzvláště citlivá na magnetickou složku vlnění. rObr. Vlna klikatí mezi Zemí ionosférou. Taképři rychlých zmenách elektrického pole vnější složky polí osamostatňují (stávají nezávislými). Její dosah záleží tedy tom, jak přizpůsobí zakřivení Země. Drát jis­ tou indukčnost kapacitu oproti zemi. \ \/ Obr. Pro nor­ mální přijímač středních vln ovšem příliš dlouhý, tedy nevhodný pro praktické užití. Při rezo­ nanční frekvenci paralelní kmitavý obvod vysokou impedanci, jinak im­ pedanci nízkou. Shrnutí ❖ Vysokofrekvenční elektrická energie může vlnově šířit bez vodiče. žit pouze dipól, jak jsm viděli při pokusech detektorem někdy může stačit kus drátu. jasné, neboť čím vyšší vysílací frekvence, tím hustěji následuje jedno samostatné a uzavřené vyzařované pole druhým. . dipólu), která je napájena vysokofrekvenčním proudem. Délka dipólu závisí vlnové délce, tato zase na frekvenci. Proto zde používá feritová anténa. Lépe šíří odrazem ionosféry, vodivé vrstvy vnější atmosféře. Dipól je menší, protože jeho kapacita indukčnost nemusí být tak vysoká (vyšší frekvence kmitavého obvodu). Především na krátkých vlnách výhodných podmínek možné spojení celém světě. U středních krátkých vln přízemní vlna méně výrazná. Při amplitudové modulaci (AM) odpo­ vídá amplituda vysoké frekvence nízko­ frekvenční informaci. Dipól září všech směrech svisle ke své ose. Dipólfunguje podobnějako kmitavý obvod.119 kondenzátor střídavým napétim ' i \Yn\A ikyj I Obr. K rádiovému příjmu musí být vybrána frekvence vlny (vysílací neboli nosná frekvence). Kmitavý obvod cívky kondenzátoru filtruje vysokou frekvenci. O statně, vlnová délka nemá přímou souvislost s dosahem, dlouhá vlna nemusí doletět nejdále. ❖ Rádiové vlny jsou elektromagnetická pole, která oddělují antény (např. Protože kapacita indukčnost obou vodičů velmi malá, dipól poměr­ ně velké rozměry: dipól pro nejvyšší středovlnnou frekvenci (1,6 MHz) musí být asi dlouhý. Na rozdíl dipólu však není re­ zonanci, takže jeho zisk menší. Může však dobře šířit při zemi. Ultrakrátké vlny šíří jako světlo, tedy přímočaře, přičemž optic­ ké efekty, jako ohyb odraz (ne ionosféry), umožňují zvýšený dosah