Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
vysílačem (protože vyzařuje energii). Toto pole
se také šíří rovněž nemůže včas vrátit. Jestliže silové působení
znázorníme šipkami, vzhled elektrického pole zřejmý. Elektrické pole poznáme
stejně jako pole magnetické podle silových účinků. Zabývejme nejdříve magnetickou slož
kou. Jestliže uděláme výše uvedené chyby současně, jejich účinky ruší. (Na obou přijímačích musí být těsná zpětná
vazba. Elektrické pole působí nabité před
měty.
Záporně nabitá kulička, tedy kulička přebytkem elektronů, přitahována kladnou deskou
a záporné odpuzována. Pokud změníte směr vinutí cívky nebo zaměníte přívody,
působí zpětná vazba proti původnímu signálu: místo vyrovnání ztrát odsává další energie
a příjem zhorší. Nejlépe podélně rozstřihnout další cívku
od toaletního papíru, konce překrýt znovu slepit lepicí páskou, aby průměr byl něco menší.
Ale kdo postaví dva přijímače napájecích přívodů vloží telegrafní klíč, může bezdrá
tově telegrafovat vzdálenost několika metrů. Při vypnutí
proudu pole zaniká. Toto přitahování odpuzování funguje nejen mezi deskami,
nýbrž také vně. tento děj trvá jen nepatrnou dobu:
pole „putuje“ zpět jeho energie vodiči mění
na indukční napětí. vysokofrekvenčních proudů pro
bíhá vypínání zapínání, popř. přepínání proudu velmi
rychle, vzhledem rychlosti pole příliš rychle.
S těsnou zpětnou vazbou, tedy pískajícím přijímačem, zapojení stává oscilátorem, resp.
Elektromagnetická vlna skládá elektrické magne
tické složky. Jeho dosah minimální. Podobně chová
i elektrické pole. Dří
ve, než jedno pole zcela vrátí zanikne, vznikne již
pole následující, které opačný směr.117
Tato nastavení jsou poněkud choulostivá, protože současně něco změní přijímací frek
vence. Lze jej přijímat rádiem rozsahem středních vln,
nebo druhým přijímačem zpětnou vazbou stejného zapojení.
Toto magnetické pole nevzniká náhle, nýbrž šíří,
i když velmi krátkém časovém úseku.
Jak vidíme, nově vzniklé siločáry již neváží vodič šíří dále. mezi dvěma deskami kondenzátoru. Přitom musíme dbát to,
aby směr vinutí závitů byl stejný jako cívky kmitavého obvodu.)
Tím zase dostáváme otázce začátku kapitoly, proč energie může šířit bez drátu. Také mimo kondenzátor existuje elektrické pole. Oba přívody cívce musí být
zapojeny podle schématu zapojení. Kolem vodiče,jímž prochází proud, vzniká kruhové
magnetické pole hovořili jsme tom kapitole. Opačná pole osamostatňují, neboť hraniční
oblasti uzavírají nové siločáry (obr.
Pole proud bez drátu
VF energie šíří vlnách, proto mluvíme rádiových vlnách
nebo fyzikálně správně elektromagnetickém vlnění. Vazební cívka cívce
kmitavého obvodu lehce pohybovat, nemá však být volná. Vzniká mezi dvěma body,
které mají různá napětí, např.
Při sestavování věnujte pozornost vazební cívce. 18).
. trochou šikovnosti dosáhneme dobrého příjmu SV. Elektrickým polem jsme ještě nezabývali.
Pak navineme deset závitů izolovaného drátu průměru 0,3 mm
