Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 150 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
175), vytvořené ezi příčkou vnějším ram enem
jád ra, zasouvá ěděný plech křídla.
Z diagram zřejm elektrom otorická síla Emsu, budící kotouči hnací
proudy, zpožďuje hnacím tokem hel 90° (uideálního jád apětí
je 90°). 175).
J již bylo uvedeno, byl ideální účel jád proudu takový, aby vyrábělo
hnací fázi proudem takže spojení ideálním požadavkem kladeným
na jádro nap ětí, stali bychom požadovaný 90° posun ezi oběm hnacím toky.
N áhradní schém vektorový diagram (obr. zřením
na rak tick nem ožný 0posun ezi apětím hnacím tokem ádra napětí,
požaduje tak jád proudu, aby ezi vzájem působícím hnacím toky
obou jad byl při zatížení bez indukce fázový posun 90°. ideálního ětí zpožďoval hnací k
0U 90° indukovaná kotouči 180° přiváděným napětím (viz
obr.
Za napětím jj, teré skutečně způsobuje kotouči indukci elektrom otorické
síly Emsu, jde 90° pozadu jím způsobený agnetisaění proud ImEV, ním ve
fázi část sdružená inutím kotoučem obr. Čím hlouběji křídlo ezery
zasunuto, tím silnější něm dukují vířivé proudy tím tak větší povstává
w atto složka proudu IwgU,jež způsobí fázové zpoždění agnetisaění složky ImgU
a ted toku Jelikož tro eln usí uzavřen poněvadž <Pmu
a zůstaly velikosti stejné, neboť ěnila pouze fáze toku 0gU usí se
hnací tok zároveň jeho ětí ■ZhU zpozditi, zvětší úhel óu.
Jednotlivé elektrom otorické síly jsou příslušným napětím ohm ickém
A
149
.součtem obou hlů 0(7 ůu. hel $(7je dán fází velikostí rozptylového ětí Eug,
k teré vyrábí agnetisaění proud ImEUg, sytící nep atrn rozptylovou část toku <Pu,
k terá není sdružena všem závity cívky kotoučem dobrých konstrukcí
já ětí ývá rozptylový itřn posun 4°.
Pro trá železe ědi však ten požadavek nelze skutečniti.
Různě velikým zatěžováním rozptylového lze ted zcela dobře ovládati
úhel tím zároveň nařizovati otřebný itřn posun ětí xpu.
K jednoduchém jád ětí tří jádro proudu písm ene U,
n jehož ram enech jso nasazeny cívky, spojené sebou (viz obr. 177) jsou obdobné jako jád ra
n ětí, jenže fázové posuny jednotlivých prv jsou rozdílné.
b) . řivádí-li cívek
proud terý zatěžován spotřebič, vznikne obou koncích cívek potenciální
rozdíl, odpovídající ětí Ui, jehož převahou indukčnosti cívek proudu
předbíhá proud úhel cpi.
K onstrukce jad ětí volívají obyčejně tak aby úhel 0(7 byl nejm enší,
neboť jsm poznali, zkresluje požadavek 90° posunu ezi přiváděným napětím
U hnacím tokem ještě úhel ¡9(7. není kreslena).
Změna fáze rozptylového toku děje dostačujících ezích jednoduchým
způsobem ezery (viz obr. 172); skutečného jád ětí však zpožďuje 90° rpu Emsu
o úhel 180° ipu přiváděným napětím ted vlivem trá ideální zpoždění
zvětšeno úhly ¿(7. Toto ětí yvolá, podobně jako apětí, prou
dovém rovnocennou elektrom otorickou sílu, terá výslednicí dílčích elektro
m otorických sil, odporu ohm ickém indukčním coLi pedančním Zi. yrovnání těchto nepříznivých vlivů však ožňuje, jak
v dalším poznám vzájem působení ětí proudu.
P podrobné studii diagram nem ůže nám jiti nem alá důležitost rozptylového
toku železe 0gU- ožňuje jed větší 90° posun hnacího síťovým
n apětím lze ěnou jeho fáze rčitých ezích ěniti polohu vektoru
hnacího toku čímž přesně aříd iti 90° posun ezi hnacím toky jád ra
n ětí proudu
