Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 149 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Ve skutečnosti však elektrom ěru tom není. attových ztrátách nazývá ztráto nitřním
posunem jád ětí označm jej du. dobrých konstrukcí elektrom ěrových
jad ětí bývá asi 10°. elm atrn část hnacího
m agnetického toku nalézá také jin cesty, takže celý nebývá sdružen
s kotoučem zároveň rim árn vin tím uváděná podm ínka vyžadovala. ato
nev ítan skutečnost áhradním schém atu naznačena čárkovaně představuj dvě
dvojice paralelních ětv skutečně činným napětím rozptylovou složkou
n ětí Eug.kotouči tokem <Pu.
Splní-li podm ínka, část sdružena rim ární, sekun
d árn stran tohoto tran sfo áto způsobí indukující ětí ZhU sekun
dárn straně, kotouči, elektrom otorickou sílu, jež zpožďuje svým tokem
<Pu přesně 90°.
V ektor ětí druhé dvojici paralelních ětví pedancí Zgu řed
bíhá ohm ický vektor skoro 90°, neboť paralelní větve jsou tvořeny
pro tém uzavřenou rozptylovou část tokem <PgU (viz obr. elká část vyrobeného agnetického <PmU uzavírá
v rozptylové části (tok <Pgu) teprve enší jeho část (tok <Pxj) prostupuje
sekundárním inutím kotoučem . fázi byly hnací proudy kotouči.
M agnetisační složky proudu zpožďují podle znám ých zásad za
svým napětím vždy 90°, kdežto attové (ztrátové) složky proudu Iwu ItcgU jsou
se svým ektory ětí fázi. 175) velm znač
nou indukčností pom ěrně nep atrn ohm ickou vodivostí této části jád projevo
vanou vůči vířivým proudům apětí Zgjj ožňuje této dvojici ralel
ních větví průchod agnetisační složky proudu budící rozptylový železe
0gU, průchod attové složky proudu IwqU, projevující vířivým roudy části
já tokem <PgU-
N apětí obou dvojicích paralelních ětví ZhU jsou složkam i
výsledného pedančního ětí které bytkem ohm ickým (Iu
dukčním (Iu doplňuje síťové ětí U.
T ento atrn rozptyl hnacího toku nap ětí, převážně závislý kon
stru elektrom ěru, způsobuje, celé ětí Z/,u neindukuje kotouči elek tro
m otorickou sílu, nýbrž indukci ůže iti jeho část se
doplňuje ětí ZhU, odpovídající <Pu, rozptylovou složkou Eug.
S agnetisačním proudy jsou fázi jim buzené agnetické <Pu <PgU,
k teré skládají výsledný železe (Ím lektrom otorická síla, yrovnávaná
indukčním napětím coLu, způsobuje vzduchu rozptylový <PlU, terý je
zřejm fázi proudem Cívka ětí usí ted skutečně ráb ěti výsledný
m agnetický <I>SU, terý geom etrickým součtem složek 0)7, <PgU -
Je pochopitelné, atto složka proudu jejíž velkou část induko
vané vířivé proudy kotouči, značně ětší než ztráto proud IwgU-
Jádro ětí spojitosti kotoučem ředstavuje jak tran sfo áto r
nak rátk rim árn cívka ětí sekundární akrátko sta
vuje kotouč elektrom ěru. protlačení těchto složek proudů příslušným odpory první
dvojice ětví zapotřebí elektrom otorické síly vyrovnávané složkou ětí ZhU-
V ektor tohoto ětí nepředbíhá vektor ohm ického ětí 90° jako roz
ptylové ětí coLu, nýbrž značně enší úhel, řídí výslednou vodi
vostí obou paralelních větví, nichž převahu pro asivní kovový kotouč větev
ohm ická.
V hodným pom ěrem vodivostí obou ětví dosáhne alého fázového posunu
m ezi přiváděným napětím indukujícím napětím ■ZhU■T ento posun, závislý
na konstrukci (t.
Tím dosud uvažovaný ztráto itřn posun ětí zvětší alý
úhel způsobený rozptylem takže skutečný itřn posun jád ětí rpu dán
148
