Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 148 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
176) vezm áhradní schém a
jád napětí. 175) část napětím
Iu ■Zliv, náležející rozptylovém toku
v železe <P0U-
Im pedanci ZhU tvoří jed
dukční větev, způsobující agnetisaci
železa tokem <řj7, pak ohm ická větev,
představující odpor kovů (jádra, kotouče,
vinutí) postavených cestu agnetic
kém toku <t>u.
V ektor ětí povahy ohm ické proto fázi proudem (vektor
jeho elektrom otorické síly 180° opožděn), kdežto ětí (oLu, kryjící
m agnetický vzduchu, předbíhá proud 90°. silně vyznačeno). Cívkou procházející proud
Iu překonává jed ohm ický odpor u,
k čemuž zapotřebí elektrom otorické
síly vyrovnávané napětím 1/' a
p překonává značné indukční odpory
v tí, které pozůstávají čistě indukč
ního odporu oiLu, jen složkou
n ětí (ůLu, pedančního od
poru Zu, překonáván elek tro
m otorickou silou rovnocennou apětí
E pedanční odpor cívky Zcr lze
rozděliti část napětím •Zji\ sou
visící hnacím tokem ětí <Pu
(viz obr.
Přiváděné ětí vyrovnává itřn elektrom otorickou sílu, terá kryje
geom etrický součet všech dílčích elektrom otorických sil, protlačujících proud Iu
příslušným odpory. 176. nich závislá velikost fáze elektrom otorických sil ted y
též velikost poloha ektorů jednotlivých složek napětí, předbíhajících své elek tro
m otorické síly 180°.
Skutečné vzájem pom ěry elektrom agnetických nap ětí, jakož
i účel vhodného jeh nejlépe ujasní vektorový diagram něm budem e
sledovati vznik jednotlivých jev vzá
jem nou polohu průběh agnetických
i elektrických veličin.
Za podklad vektorového diagram u
(obr.
P řipojí-li ted cívka síťové ětí prochází proud jehož velikost
i fázový posun jso závislé ohm ickém indukčním pedančním odporu cívky
s jádrem Jelikož velikosti těchto odporů pro velký počet závitů slabého jsou
dosti značné, proud velm alý síťovým napětím opožděn značný
úhel cpu. prvé dvojici ětv pe
dancí ZhU proud rozkládá agnetisační složku ml!, vyrábějící hnací Í>u,
a attovou složku Iwu zahrnující sobě vířivé proudy, indukované železe, ěd,
O br.tí.
Ideální ztah základních činitelů nap ětí, zřejm předešlých úvah,
nejsou jednoduše dosažitelné, proto pom áhám vhodnou konstrukcí jádra.
10» 147
. ruhou pedanci Zt>u
tv rovněž ětev indukční ohm ická,
které tém yslu ztahují toku
'PqTJ rozptylové části jád napětí. ický indukční odpor
cívky způsobují tek ětí uu, takže skutečné činnosti zúčastní jen
im pedanční ětí které svou elektrom otorickou silou protlačuje proud do
dvou dvojic paralelních ětví obr. hrad schema
a vektorový diag apětí
