Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 151 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
175).
S ětí obou sledech paralelních ětví jsou fázi attové proudy
Iwl Iwgl, jejichž velikostech závislý úhel /. aždý
sled skládá příslušné části indukčního
odporu cívek, jíž protéká agnetisační
proud, ohm ického odporu, kladeného íři
vým proudům příslušném agnetickém
obvodu. Jeden
/■4; sled náleží hnacím jád proudu
!£», <Pi, kdežto tří rozptylovém u
toku jád proudu &er (viz obr. hodnou
volbou průřezu jád dosáhne značně
m alého hlu Ô/.W atto proud hnacího sledu Iwi
obsahuje vířivé proudy kotouči, takže nohem větší než atrn ztráto ý
proud rozptylového sledu IWQi. i)j) větší,
te zpoždění 90° ipj.
Působení elektrom agnetických prv ětí proudu navzájem
doplňují. Pro lepší přehled proto třeb resliti seznání podrobností právě
uvedených diagram obou jad jako jed společný (obr.
Podobně jako jád ětí vznikají jád proudu sice atrn avšak při
podrobné studii nezanedbatelné ztráty způsobené rozptylem hnacího takže
indukovaná kotouči pom ěrné hnací roudy kotouči jsou skutečnosti
m enší.
c) . Jejich výslednicí tok železe &ml,
k terý rozptylovým tokem <Pl doplňuje
na skutečně vyráběný cívkam
du <Psi-
Tok vlivem trá opožděn ti
proudu alý tráto úhel Ô/. 178). nací tok, terý plně sdružen všem závity cívek proudu, ko
toučem buzen proudem IrnĽl.odporu ětí indukčním
I coLi pedančním Zi. Volba však vázána
úpravou průřezů jád nap ětí, což způso
buje určité ezení. protlačení proudu prvním sle
dem paralelních větví třeb elektrom oto
rické síly vyrovnávané napětím ve
druhém sledu kryje potřebnou elektrom oto
rickou sílu ětí ■ZqI.
Im pedanci tvoří opět jako cívky
n ětí dva sledy paralelních větví. elikost tohoto hlu dána rozptylovou složkou
m agnetisačního proudu ImEIg- diagram ysvítá, kotouči způsobená Emsi
skutečně indukujícím ětím doplňujícím rozptylovou složkou ětí Eig na
n ětí ■Zhl, nezpožďuje proudem 90° jako ideálního jád proudu, nýbrž
že zpoždění skutečný itřn posun proudu »/>/ (t.
150
. ním fázi tokem se
zpožďuje alý úhel f)i 4°). Přesně 90° těm ito
vektory ětí jsou příslušné agnetisační
proudy ImI InujI ted tak toky <Pr a
& oI. Podobně jako jád ra
n ětí nebývá tší než 10°, což posun
prak tick velm alý, takže fázový posun
m ezi proudem indukujícím napětím
I ■Zhl, způso
ImI hnací <rj, blízký 90° roven 90° Ô/
