Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Zvláštní případ tvoří látky feromagnetické, nichţ jem řádově dosahující velikosti 103
† 106
. Magnetické momenty vytvoří stejné pole:
Vd
R
r
R
rdm
d
3
0
3
0
44
RMR
A
(2.
Susceptibility všech neferomagnetických materiálů jsou praxi tak malé, lze většinou zanedbat.74)
.Vliv prostředí elektromagnetické pole
71
základní polní veličiny, protoţe vyjadřují silové působení náboje.73)
Dále upravíme
SMMSVM dddrot (2.70)
tedy
VV
Vd
R
dgraVd
R
r
A
1
44
0
3
0
M
RM
(2. Vektory jsou polní
veličiny odvozené, vázané stav hmoty.71)
Pouţitím identity
rtro
RR
dgrar
R
dgrarot
RR
tro
MMMMM
111
'
11
(2.72)
je
Vd
R
rtro
Vd
R
r
tro
VV
MM
A
44
00
(2.
Podle velikosti vţito (bez nároků úplnost) dělení materiálů na:
m diamagnetické jejich přítomnosti zmenší)
m paramagnetické jejich přítomnosti zvýší)
m feromagnetické jejich přítomnosti velmi zvýší)
Řádově těchto případech pohybuje modul hodnotách 10-5
pro pevné látky 10-8
pro plyny.
Některé hodnoty magnetické susceptibility neferomagnetických materiálů jsou následující tabulce:
materiál materiál m
hliník 2,310-5
sodík -0,2410-5
měď -0,9810-5
titan 7,0610-5
zlato -3,610-5
CO2 (při 100
kPa)
-0,9910-8
hořčík 1,210-5
dusík -//- -0,510-8
rtuť -3,210-5
kyslík -//- 20910-8
stříbro -2,610-5
vodík -0,2110-8
Pole buzené vektorem magnetizace
Přechodem vystředěným hodnotám dostaneme elementárních orbitálních spinových momentů
vektor magnetizace jako spojitou funkci souřadnic M(x’ ,y‘ ,z‘ M(r‘ Plošné objemové hustoty
proudů vytvoří pole:
Vd
R
Sd
R
JK
A
4
0
(2.69)
kde –r‘