Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 39 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1.1. kapitole 1.70) inverzní vztah (1.Základní pojmy elektromagnetismu 29 v místě kde B/t Geometrická místa konstantních (stejných) potenciálů jsou ekvipotenciály (ekvipotenciální čáry nebo plochy). určit vztaţný bod němţ známe hodnotu potenciálu. Tento vztaţný bod můţeme volit libovolně.23 .22 označen ro, bodu, němţ zjišťujeme velikost potenciálu. 1.78) Další moţných definic: Elektrický skalární potenciál rovná práci, kterou vykonají vnější síly při přemísťování jednotkového kladného zkušebního bodového náboje místa nulového potenciálu nekonečna) do daného místa. Pokud bychom chtěli vypočíst z tohoto potenciálu opět intenzitu, byla tato podle vztahu  Kgrad  (1. která můţe nabývat nekonečně mnoho hodnot závislosti okrajových podmínkách. Proto musíme skalární elektrický potenciál(jakoţ všechny dále uvedené potenciály) normovat, tzn.23).19) jako určitý tím, ţe integrujeme souřadnice (polohového vektoru) vztaţného bodu (nejčastěji nulového potenciálu) obr. 1.2. nekonečnu). obr. rovná práci,kterou vykonají síly pole při přemístění jednotkového kladného zkušebního náboje daného místa místa nulového potenciálu (do nekonečna)    RB B dRobecněnebolid rElE (1. Pro fyzikální definování potenciálu zkoumejme jaká práce musí vykonat přemístěním náboje určité křivce bodu A bodu B:    BABA d0dA lElF (1.2 bylo řečeno, konzervativním poli nezávisí křivkový integrál integrační dráze byl zde také uveden vztahu (1. 1.21 obr.76) vţdy stejná, nezávisle velikosti konstanty Podle obr.21 bychom síti ekvipotenciál mohli libovolnou konstantou libovolně posouvat číselné hodnoty těchto ekvipotenciál. Nejčastěji bývá místo nulového potenciálu (např. Kaţdému bodu ale potřebujeme přiřadit určitou jednoznačnou hodnotu skalární veličiny, kterou právě skalární elektrický potenciál.19)   d Po provedení tohoto integrálu dostáváme integrační konstantu, např. Potom ale můţeme řešit integrál (1.1.22 obr. Při praktických výpočtech jednoduchou symetrií (válcovou, kulovou) často ztotoţňujeme bod bodem potom je přímo (obr.77) Bude-li bod místo nulového potenciálu jednotkový náboj, můţeme formulovat definici: Skalární elektrický potenciál daném místě (zde např