Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
součtem jednotlivých sloţek dostane
V/m436
4
4
2
3
2
2
0
321
d
x
xQ
d
U
EEEE xxxx
V/m328
4
16
4
2
3
2
2
0
2
0
321
d
x
Qd
d
Q
EEEE yyyy
Pro sílu dostaneme
37
36,4
28,3
arctg;N1028,3;N1036,4 99
arctg
F
F
EQFEQF
x
y
yyyxxx
3 Úlohu řešíme postupnou aplikací Gaussovy věty: QsdD
S
. Normála
k povrchu svírá vektorem nulový úhel vektor povrchu válce konstantní. Uvnitř vodiče náboj můţe
být rozloţen pouze povrchu vodičů. Gaussova plocha prochází prvním vodičem. obrázku jsou vyznačeny směry obou
intenzit E1, E2. Současně tento náboj nachází téţ
v poli, které tvoří nabité desky kondenzátoru. Vyjádříme postupně souřadnice vektorů E1, E2,
E3: 2
0
2
0
11
4
4
4
1
;0
d
Q
d
Q
EE yx
2
3
2
2
0
2
2
2
20
2
20
2
4
444
4
1
cos
4
4
1
d
x
xQ
d
x
x
d
x
Q
d
x
Q
E x
2
3
2
2
0
2
2
0
2
20
2
4
164
4
4
1
sin
4
4
1
d
x
Qd
d
x
d
Q
d
x
Q
E y
0; E
d
U
E Superpozicí, tj.
E2
E3
E
-Q +Q
d
x
Qx
U
d/4
Obr.19
.E.
Výsledná intenzita místě náboje Qx, určí
superpozicí intenzit jednotlivých polí E1, tj. Gaussova plocha válec o
jednotkové výšce. Tok vektoru prochází pláštěm válce, tok podstavami nulový. 1. Intenzita
tohoto pole vyznačena vektorem E3. jako
vektorový součet E1, ,E3.Základní pojmy elektromagnetismu
25
2
Zkušební náboj nachází poli dvou bodových
nábojů –Q. Proto je
moţné nahradit skalární součin obyčejným součinem, místo vektoru uvaţovat pouze jeho
modul ten vytknout před integrál QdsD
S
Výraz podstatně zjednoduší D2r Odtud
r
Q
D
2
1. Sílu určíme jako součin F
= Qx
