Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
19
. Sílu určíme jako součin F
= Qx. obrázku jsou vyznačeny směry obou
intenzit E1, E2. Intenzita
tohoto pole vyznačena vektorem E3.
E2
E3
E
-Q +Q
d
x
Qx
U
d/4
Obr.Základní pojmy elektromagnetismu
25
2
Zkušební náboj nachází poli dvou bodových
nábojů –Q.E. Tok vektoru prochází pláštěm válce, tok podstavami nulový. součtem jednotlivých sloţek dostane
V/m436
4
4
2
3
2
2
0
321
d
x
xQ
d
U
EEEE xxxx
V/m328
4
16
4
2
3
2
2
0
2
0
321
d
x
Qd
d
Q
EEEE yyyy
Pro sílu dostaneme
37
36,4
28,3
arctg;N1028,3;N1036,4 99
arctg
F
F
EQFEQF
x
y
yyyxxx
3 Úlohu řešíme postupnou aplikací Gaussovy věty: QsdD
S
.
Výsledná intenzita místě náboje Qx, určí
superpozicí intenzit jednotlivých polí E1, tj. Uvnitř vodiče náboj můţe
být rozloţen pouze povrchu vodičů. Gaussova plocha válec o
jednotkové výšce. 1. Gaussova plocha prochází prvním vodičem. Současně tento náboj nachází téţ
v poli, které tvoří nabité desky kondenzátoru. jako
vektorový součet E1, ,E3. Vyjádříme postupně souřadnice vektorů E1, E2,
E3: 2
0
2
0
11
4
4
4
1
;0
d
Q
d
Q
EE yx
2
3
2
2
0
2
2
2
20
2
20
2
4
444
4
1
cos
4
4
1
d
x
xQ
d
x
x
d
x
Q
d
x
Q
E x
2
3
2
2
0
2
2
0
2
20
2
4
164
4
4
1
sin
4
4
1
d
x
Qd
d
x
d
Q
d
x
Q
E y
0; E
d
U
E Superpozicí, tj. Proto je
moţné nahradit skalární součin obyčejným součinem, místo vektoru uvaţovat pouze jeho
modul ten vytknout před integrál QdsD
S
Výraz podstatně zjednoduší D2r Odtud
r
Q
D
2
1. Normála
k povrchu svírá vektorem nulový úhel vektor povrchu válce konstantní
