Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Vyjádříme postupně souřadnice vektorů E1, E2,
E3: 2
0
2
0
11
4
4
4
1
;0
d
Q
d
Q
EE yx
2
3
2
2
0
2
2
2
20
2
20
2
4
444
4
1
cos
4
4
1
d
x
xQ
d
x
x
d
x
Q
d
x
Q
E x
2
3
2
2
0
2
2
0
2
20
2
4
164
4
4
1
sin
4
4
1
d
x
Qd
d
x
d
Q
d
x
Q
E y
0; E
d
U
E Superpozicí, tj.E. Současně tento náboj nachází téţ
v poli, které tvoří nabité desky kondenzátoru. Tok vektoru prochází pláštěm válce, tok podstavami nulový.
E2
E3
E
-Q +Q
d
x
Qx
U
d/4
Obr. jako
vektorový součet E1, ,E3. Intenzita
tohoto pole vyznačena vektorem E3.19
.Základní pojmy elektromagnetismu
25
2
Zkušební náboj nachází poli dvou bodových
nábojů –Q. Gaussova plocha prochází prvním vodičem.
Výsledná intenzita místě náboje Qx, určí
superpozicí intenzit jednotlivých polí E1, tj. 1. obrázku jsou vyznačeny směry obou
intenzit E1, E2. Uvnitř vodiče náboj můţe
být rozloţen pouze povrchu vodičů. Normála
k povrchu svírá vektorem nulový úhel vektor povrchu válce konstantní. Gaussova plocha válec o
jednotkové výšce. součtem jednotlivých sloţek dostane
V/m436
4
4
2
3
2
2
0
321
d
x
xQ
d
U
EEEE xxxx
V/m328
4
16
4
2
3
2
2
0
2
0
321
d
x
Qd
d
Q
EEEE yyyy
Pro sílu dostaneme
37
36,4
28,3
arctg;N1028,3;N1036,4 99
arctg
F
F
EQFEQF
x
y
yyyxxx
3 Úlohu řešíme postupnou aplikací Gaussovy věty: QsdD
S
. Sílu určíme jako součin F
= Qx. Proto je
moţné nahradit skalární součin obyčejným součinem, místo vektoru uvaţovat pouze jeho
modul ten vytknout před integrál QdsD
S
Výraz podstatně zjednoduší D2r Odtud
r
Q
D
2
1
