Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 35 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Gaussova plocha válec o jednotkové výšce. Tok vektoru prochází pláštěm válce, tok podstavami nulový.Základní pojmy elektromagnetismu 25 2 Zkušební náboj nachází poli dvou bodových nábojů –Q. součtem jednotlivých sloţek dostane V/m436 4 4 2 3 2 2 0 321                   d x xQ d U EEEE xxxx  V/m328 4 16 4 2 3 2 2 0 2 0 321                  d x Qd d Q EEEE yyyy   Pro sílu dostaneme  37 36,4 28,3 arctg;N1028,3;N1036,4 99   arctg F F EQFEQF x y yyyxxx  3 Úlohu řešíme postupnou aplikací Gaussovy věty: QsdD S   . Normála k povrchu svírá vektorem nulový úhel vektor povrchu válce konstantní.E. Proto je moţné nahradit skalární součin obyčejným součinem, místo vektoru uvaţovat pouze jeho modul ten vytknout před integrál QdsD S  Výraz podstatně zjednoduší D2r Odtud r Q D 2  1. Vyjádříme postupně souřadnice vektorů E1, E2, E3: 2 0 2 0 11 4 4 4 1 ;0 d Q d Q EE yx          2 3 2 2 0 2 2 2 20 2 20 2 4 444 4 1 cos 4 4 1                                          d x xQ d x x d x Q d x Q E x     2 3 2 2 0 2 2 0 2 20 2 4 164 4 4 1 sin 4 4 1                                 d x Qd d x d Q d x Q E y     0; E d U E Superpozicí, tj. Současně tento náboj nachází téţ v poli, které tvoří nabité desky kondenzátoru. Intenzita tohoto pole vyznačena vektorem E3. jako vektorový součet E1, ,E3.19 . Výsledná intenzita místě náboje Qx, určí superpozicí intenzit jednotlivých polí E1, tj. Gaussova plocha prochází prvním vodičem. E2 E3 E -Q +Q d x Qx U d/4 Obr. Uvnitř vodiče náboj můţe být rozloţen pouze povrchu vodičů. 1. Sílu určíme jako součin F = Qx. obrázku jsou vyznačeny směry obou intenzit E1, E2