Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Strana 35 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Více info o tomto dokumentu zde!

Jak získat tento dokument?

Poznámky redaktora

součtem jednotlivých sloţek dostane V/m436 4 4 2 3 2 2 0 321                   d x xQ d U EEEE xxxx  V/m328 4 16 4 2 3 2 2 0 2 0 321                  d x Qd d Q EEEE yyyy   Pro sílu dostaneme  37 36,4 28,3 arctg;N1028,3;N1036,4 99   arctg F F EQFEQF x y yyyxxx  3 Úlohu řešíme postupnou aplikací Gaussovy věty: QsdD S   . obrázku jsou vyznačeny směry obou intenzit E1, E2. Vyjádříme postupně souřadnice vektorů E1, E2, E3: 2 0 2 0 11 4 4 4 1 ;0 d Q d Q EE yx          2 3 2 2 0 2 2 2 20 2 20 2 4 444 4 1 cos 4 4 1                                          d x xQ d x x d x Q d x Q E x     2 3 2 2 0 2 2 0 2 20 2 4 164 4 4 1 sin 4 4 1                                 d x Qd d x d Q d x Q E y     0; E d U E Superpozicí, tj.E. Gaussova plocha válec o jednotkové výšce. Uvnitř vodiče náboj můţe být rozloţen pouze povrchu vodičů. jako vektorový součet E1, ,E3. Gaussova plocha prochází prvním vodičem.Základní pojmy elektromagnetismu 25 2 Zkušební náboj nachází poli dvou bodových nábojů –Q. Současně tento náboj nachází téţ v poli, které tvoří nabité desky kondenzátoru. Výsledná intenzita místě náboje Qx, určí superpozicí intenzit jednotlivých polí E1, tj. Intenzita tohoto pole vyznačena vektorem E3. Tok vektoru prochází pláštěm válce, tok podstavami nulový. Normála k povrchu svírá vektorem nulový úhel vektor povrchu válce konstantní. Sílu určíme jako součin F = Qx. 1. E2 E3 E -Q +Q d x Qx U d/4 Obr.19 . Proto je moţné nahradit skalární součin obyčejným součinem, místo vektoru uvaţovat pouze jeho modul ten vytknout před integrál QdsD S  Výraz podstatně zjednoduší D2r Odtud r Q D 2  1

---

---