Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 181 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. Jako integrační plochu volíme váleček s plochou podstav s. Oproti rovinné elektrodě vytéká vektor obě strany proto je 2Ens s En = (6.6. Gaussovou větou můţeme vyřešit pole okolí rovinné e- lektrody obr. Potom platí Ens =    sQ   (6. z plošných elementů jednotlivých koulí. Pro stacionární pole bylo Maxwellem odvozeno a pokusy dokázáno rot o(J Jv) (6. 6.2. je-li bodového náboje volen tvar podle obr. Plášť válce neprotíná vektor a proto výpočtu neuplatní kolmé pláště).3 D ds s D . Vytváří tedy nenulové integrály (cirkulace) uzavřených křivkách.6.6.4)   IrdB 0  (6. 6.2.4 . ds s ds D obr.3) Pole desky konečné tlouštky bychom řešili po- dobně tím, kaţdé straně desky náboj /2. Intenzita vyjde stejná.5) kde hustota volného kondukčního nebo konvekčního proudu, Jv rot hustota vázaných proudů magnetiku bez proudů volných. 6.1) En =   (6.Metody řešení elektromagnetických polí 171 Výpočet jednoduchých symetrií byl jiţ uveden kapitole 1.2, se výpočet komplikuje.4. Plocha musí potom uvaţovat stupňovitá (náynak yelenou barvou), sestavená např. Po dosazení úpravě dostáváme jiţ dříve odvozené vztahy +Q ds D ds D obr.2 D ds s D ds obr.2) Je-li  > směřuje dielektrika  směřuje dielektrika Podobně bychom řešili pole nekonečně velké rovinné fólie, nabité nábojem Fólie vlastně ekvipotenciální plochou protoţe v kaţdém místě kolmé obr. Pro jiný nesymetrický tvar integračních ploch, např. Ampérův zákon Vektor nemá zřídla má-li existovat, musí existovat jeho víry