Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 180 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
20) (1. Podmínkou je, aby byla závislost velikosti polní veličiny velikosti zdrojové veličiny lineární. J), které vyvolávají nenulové křivkové integrály po uzavřených drahách, čili cirkulace vektoru polní veličiny.1. soustava diskrétních bodových částic nábojem, 3.6. pole.Metody řešení elektromagnetických polí 170 elektromagnetickém poli můţeme jistém referenčním bodě zjistit účinek soustavy zdrojových veličin (velikost polní veličiny) tak, tomto referenčním bodě sečteme účinky jednotlivých prvků této soustavy, tedy jednotlivých zdrojů, přičemţ jiné zdroje jsou vyřazeny. spojitě rozloţené částice nábojem hustoty  nebo  4. 6. Vlastní výpočet pole mezi dvěmi elektrodami můţe vyuţít následující myšlenku - stanovit pole známého rozloţení náboje, - ztotoţnit některou ekvipotenciálu elektrodou zjistit jakým rozloţením nábojů byla buzena.1 . Máme-li nyní za úkol vyšetřit pole mezi dvěma konfokálními rotačními elipsoidy obrázku červeně), jejichţ potenciály známe, ztotoţníme ekvipotenciálami nabité úsečky, nalezneme zpětně, jak velký musel být náboj který by tyto ekvipotenciály vytvořil potom můţeme určit v kterémkoliv bodě mezi konfokálními elipsami velikost polních veličin, jako účinek nabité úsečky. Tento závěr získáme rozdělením úsečky elementární bodové náboje integrací (sečtením) potenciálů všech elementů úsečky jednom referenčním bodě vyšetřovaného prostoru. Pouţijeme vztahy (1. Aby totiţ bylo pouţití Gaussovy věty výhodné, musí být kaţdém místě vektor vektor elementu plochy ko- lineární. Do oblasti přímých metod patří především: a) výpočet elektrostatického pole pomocí Gaussovy věty, b) výpočet magnetického pole pomocí Ampérova zákona, c) výpočet magnetického pole pomocí Biortova-Savatrova zákona, d) výpočet magnetického vektorového potenciálu, něhoţ lze vypočíst indukci intenzitu mag. Buď je jím zřídlo (Q, apod. Záporná zřídla nazýváme nory. Např. ekvipotenciální plochy vodivé úsečky obrázku oranţové) nabité rovnoměrně liniovou hustotu mají tvar konfokálních elips (modrých) ohnisky konečných bodech úsečky obr.21). Dále předpokládá neomezené prostředí předběţnou znalost průběhu siločar. nabité vodivé těleso. samostatná bodová částice nábojem, 2. U výpočtu vektorových veličin vycházíme skutečnosti, kaţdý vektor musí mít nějaký zdroj.) vektor něj vytéká (velmi často jsou volné náboje elektrodách), nebo mohou být víry zdrojové veličiny (např. Gaussova věta Gaussovou větou součinnosti metod. Výpočet předpokládá znalost rozloţení náboje, coţ praxi není vţdy moţné. superpozice řešíme pole částice nábojem, která můţe vyskytovat jako: 1. obr