Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 182 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
5) dostáváme pro intenzitu vně vodiče H 2 2 r I  uvnitř vodiče H 2 2 . ale vyţaduje, abychom na základě symetrií předběţně znali průběh magnetických siločar. obecném případě siločáry nemusí sledovat obrys průřezu vodiče.5 můţe uv- nitř integrační dráhy protékat více proudů odhad průběhu výsledné siločáry procházející referenčním bodem obtíţný. obr. Délka integrační dráhy sečtení délky všech elementů obecném libovolném poloměru tedy rovna délce kruţnice. dosazení (6. Integrační dráha vedená vně anuloidu pro obepíná proud vně cívky tedy nulové magnetické pole.6. takovém případě vhodnější pouţít metodu superpozice. a rI  (6. Uvnitř cívky je s kaţdou siločárou spřaţen proud zde tedy + .6.7) Konečně vně vodičů pro obepíná integrační dráha celkový proud také 0.5) obr.6.Metody řešení elektromagnetických polí 172 B o(H rot J Zdrojem vírového pole jsou volné vázané proudy, zdrojem vírového pole jen volné proudy.6. U výpočtu pole vybuzeného cívkou závity hustě ovinutými kolem anuloidu povaţujeme závity za hustou proudovou vrstvu siločáry mají tvar koncentrické křivky.. Proud musel roztékat radiálně od středu symetrie, němţ nebyla hustota náboje stacionární. Při aplikaci Ampérova zákona ale hojně vyuţíváme symetrii válcovou.. Vyuţití kulové symetrie nepřipadá magnetickém poli úvahu. Integrační dráhu Ampérova zákona (6. Siločáry mají tomto případě tvar elips.. Není-li tedy integrační dráha volena jako siločára, výpočet komplikován tím, kaţdém místě této dráhy musíme respektovat i úhel mezi potom výhodnější pouţít jinou metodu.5 jsou tři integrační dráhy. 6.5) volíme výhodně tak, aby kaţdém jejím bodě byl element této křivky kolineární vektorem intenzity magnetického pole. Vedeme-li integrační dráhu „plášti“ koaxiálu, tj. Podle vztahu (6. potom H = r II 2  (6.6) Při řešení pole masivního vodiče jej rozdělíme jednotlivá vlákna elementy plochou dxdy, vyřešíme závislost intenzity pole vzdálenosti vlákna referenčního bodu integrujeme (sčítáme účinky) celém průřezu vodiče.5 .. Vraťme ale dvěma rovnoběţným vodičům protékaným proudy opačného směru, Pro referenční bod obecném poloměru tedy oblasti a2, jsou výsledky stejné jako pro jeden vodič protékaný proudem. Vedeme-li integrační dráhu vně vodiče s poloměrem teče uvnitř této dráhy celý proud kdeţto uvnitř dráhy vedené uvnitř vodiče protéká jen část proudu Jr přičemţ I/a2 . oblasti teče uvnitř integrační dráhy proud tedy část zpětného proudu. Také cívku lze povaţovat "masivní" vodič. I1 I2 I1 I4 I5 B B5 B1 = + obr. Efektivní hustota proudu zmenšena izolací mezi závity (činitelem plnění) tvarem drátu. Obecně nemusí být integrační křivky siločárami obr. Její pouţití pro výpočet pole přímého osamělého velmi dlouhého vodiče naznačen obr