Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 135 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
77) Podobně jako jsme zavedli pojem částečná kapacita, můţeme definovat částečné (dílčí) indukčnosti, příslušející dílčím tokům (souborům indukčních trubic). Např.74)     1 12 210 4 C r dd L ll   (3.27 čárkovaně). Nyní můţeme zavést další pojem rozptylová indukčnost 1 1 1 i L r r   (3. 3.27 11 12 . Nejprve vyřešme indukčnost dvojvodičového vedení (dvojlinky) podle obr.3.26 můţeme tok 11 rozdělit společný tok protékající cívkou 12 dále tok rozptylový 1r 11 12. 3. Totiţ toho, nepovaţujeme vodič liniový, tedy nekonečně tenký, ale počítáme jeho konečným průřezem obr. Podle toho vyjde Mkl kladná nebo záporná.Veličiny počítané rozměrů parametrů prostředí 125 Neumannův vztah lze výhodou pouţít závitů prostředí bez feromagnetických látek.25 obr.3. 3.73) obsahuje příspěvky všech proudů toku k, tedy také příspěvek vlastního proudu smyčky Ck.76) nemůţeme jiţ uvedených důvodů (rkl počítat přímo podle Neumannova vztahu (3.80) obr.26 b obr. Délka takového vedení je mnohem větší neţ vzdálenost vodičů Vytkněme v prostoru mezi vodiči uzavřenou integrační dráhu (na obr. libovolné vzdálenosti osy vodiče vektorový potenciál r I A 1 ln 2 0     (3. Ale vlastní indukčnost cívky Lk Mkk (3.26 obr.78) V praxi velký význam výpočet indukčnosti vedení. 3.74), ale můţeme tento vztah pouţít jistého zvoleného předpokladu.79) Na povrchu vodiče 1 a bI b I a I A ln 2 1 ln 2 1 ln 2 000 1             (3. podle obr.27. Plochou smyčky protéká vnější pole vnější vlastní indukčnost vypočteme stejně, jako bychom počítali vzájemnou indukčnost kruhového závitu, jehoţ element označen dl1 závitu elementem dl2, tedy podle (3. Vztah (3. Smysl dli je dán smyslem proudu Ii, smysl dlj můţeme volit libovolně. Předpokládejme dále, ţe proud vodičem je soustředěn osy vodiče (element dl1).3. 3.25