Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
157) vyplývá J2t J1t 1
1
2
2
(2.162)
Je proud přepočítaný pruh jednotkové šířky. Jeho velikost je
I ‘ (2.
Analogicky jako rozhraní dielektrik objeví plošná hustota
náboje tady můţeme objeví plošný proud
v
K (2.159)
Potom ovšem rozhraní
tt (2. Řešení poněkud zkomplikuje, je-li plocha
rozhraní totoţná ekvipotenciální plochou, nebo kolmá. 2., které se
vyskytnou izolaci el.163)
Podobně zavádí liniový proud, coţ nejčastěji uţívaná idealizace proudu procházejícího velmi
tenkým vláknem.158)
Při označování úbytku napětí šipkou (orientovaný skalár) tato měla začínat svorce nábojem
ve vodiči.
Z podmínky (2.2. Nejjednodušším případem můţe být vrstva vzduchu
obr.165)
Příklady nehomogenit dielektriku
Při řešení pole materiálu sloţeném různých homogenních dielektrik postupujeme
principiálně tak, kaţdé homogenní části vyřešíme pole samostatně řešení v
jednotlivých homogenních úsecích navzájem přizpůsobíme tak, aby byly rozhraní
splněny výše uvedené podmínky.
Plošný proud protínající křivku obr.164)
Jak pro plošné, tak pro liniové proudy musí platit rovnice kontinuity. zařízení.Vliv prostředí elektromagnetické pole
103
R
I
s
IdJ
dEdU
(2.161)
Hustota proudu tvoří rozhraní plošný vír. 2. Podrobnější rozbor
jednotlivých případů bude proveden později souvislosti rozborem některých
metod řešení polí.73
obr.74
. Zřejmé na
rozhraní proudovodiče dielektrika, kde velký rozdíl vodivostí. tenké vodivé ploše).
Zkoumání různých případů vloţení dielektrika elektrického pole mají velký
praktický význam pro modelování nečistot, vzduchových bublin apod. Přesně platí 0
jen ideálně vodivém prostředí, kde tedy kdy nulovým
průřezem můţe téct nenulový proud. Potom píšeme rovnici
kontinuity dvojrozměrné souřadné soustavě plochy vedoucí proud:
y
K
x
K
Div YX
K (2. praxi však plošný proud
povaţujeme proud tenkou vodivou deskou, vrstvou, nebo tenkou vrstvou vinutí. Zde však máme mysli
proudy procházející jen rozhraní samotném (např.160)
neboli 0Jrot (2.73 je
C
n dlKI (2
