Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Podobně plošný náboj objeví styku
dobrého vodiče odporovým materiálem obr. 2.
Povrchové plošné náboje vytvoří coulombovské pole takového směru, aby součet intenzit tohoto pole
a pole vyvolaného vnějším zdrojem měl směr osy vodiče aby proud hustoty =E vůbec sledoval
zakřivení vodiče prostoru obr. ostatně
velký praktický význam při vedení proudu vodičem.157)
Ve vodiči však musí existovat tečná sloţka intenzity pole, J/, udrţující neustálý průtok proudu. 2.72.71
obr.2.
Tangenciální sloţka vůči normálové
zanedbatelná stacionární pole v
dielektriku můţeme řešit jako statické. Jejich poměr
En 1000 0,086 11627,9.155)
Ze vztahu (2.70
obr.155) zřejmé, na
rozhraní bude při průchodu proudu nulový plošný náboj
jen tehdy, bude-li splněna podmínka (2. při přechodu vodič -
odpor náboj kladný přechodu odpor vodič záporný podle vztahu (2.154)
Srovnáním vztahů pro Div Div obdrţíme poměr
1
2
1
2
(2.
Tento jev výrazný zejména rozhraní vodič vzduch
( 0), které nabito plošným nábojem. dvou vodičů mm2
/m s
napětím 1000V, protékaných proudem s
hustotou A/mm2
, které jsou sebe vzdáleny tečná sloţka
Et 0,086 V/m normálová sloţka U/d 1000 V/m.
Mezi "svorkami" odporového materiálu vznikne tedy Coulombovské pole intenzity
Ec vzdálenosti obou rozhraní vzniká úbytek napětí
obr.Vliv prostředí elektromagnetické pole
102
Současně platí pro plošnou divergenci Div D2n D1n o, tedy
2E2n 1E1n (2.70. jiných
případech bude rozhraní vţdy plošný náboj nenulový.71) povrch
vodiče jiţ tedy není ekvipoenciální plochou.
Jak jiţ bylo řečeno záhybech vodičů, kde normálová sloţka vnějšího pole
nenulová, objeví plošný náboj.154) vyjádřeného pomocí 0
1
1
2
2
JJ
je
1
1
2
2
0
(2. 2.2. Např.2.72
. Z
rovnosti tečných sloţek zřejmé, povrchu vodiče bude tečna sloţka intenzity E1t E2t J1n/1
Na rozdíl pole statického,
nebudou tedy vycházet siločáry vodiče do
okolního vzduchu kolmo, ale pod jistým,
byť velmi malým úhlem (obr.156)
Z tohoto vztahu vztahu (2.156).155).
Např. Bez nábojů povrchu vodiče tedy měl protékat mezi
"svorkami" zdroje bez ohledu tvar vodivého spojení svorek.
Pro tečné sloţky povrchu vodiče protékaného stacionárním proudem směrodatná rovnice rot =
0 tedy
E1t E2t (2
