Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 110 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
55) proud lKlKhlJlKsJddI  NNNNNlKsJ (2.141) tedy rovnice (1. 2.67 .55) bude mít úpravách tvar H1tl H2tl KNl /:l (2.142) (H1 H2)t KN H1t H2t (2.139) Na pravé straně rovnice (1.55) bude tedy mít tvar  lHlHdd  ttlHlHlHlH 1121 34 2 12 1 (2. rovnice nenachází budicí veličina vztah: n(B1 B2) (2. Dostaneme tak naprosto stejné úpravě pravé strany, tentokrát polní veličinou uvaţováním skutečnosti, pravé straně uvedené Maxw. Podobným postupem bychom rovnice  /lE dostali záměnou závěr E1t E2t (2.143) Pokud rozhraní neteče plošný proud mění zde tangenciální sloţky vektoru magnetické indukce spojitě. Pro odvození dalších podmínek přechodu vyjděme rov. (1.2.55) tId  /lH aplikované elementární plošku podle obr.144) obr.137) Můţeme tedy konstatovat, rozhraní dvou magnetik normálová sloţka vektoru magnetické indukce mění spojitě rozhraní dvou dielektrických prostředí, pokud něm není přítomen náboj plošné hustoty normálová sloţka vektoru elektrické indukce rovněţ mění spojitě.140)        0hl tt D (2.138) Integrály drahách 2-3 4-1 nabývají nulové hodnoty, protoţe integraci intenzita násobená h Levá strana rovnice (1.67, jejíţ jedná strana Potom upravíme levou stranu výchozí rovnice integrálu dráze 1-2-3-4-1    41 21 34 2 23 21 12 1 lHHlHlHHlHlH ddddd (2.Vliv prostředí elektromagnetické pole 100 a tedy pro s1 s2 s D1ns D2(-n)s sh s /:s pro 0 n(D1 D2) (2. Vyšli bychom Maxwellovy rovnice 0 kterou bychom aplikovali opět stejný elementární válec.136) Podobně bychom řešili magnetické pole