Elektromagnetické vlny, antény a vedení (příklady)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 53 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro vzdálenost 0,8. Pak můžeme intenzitu pole počítat dosazením vztahu ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ = Σ r hh k r DP E 21.8 ) již nelze považovat povrch Země rovinný skutečná intenzita pole menší než udávají předchozí vzorce. Ve vzdálenostech blízkých přímé rádiové viditelnosti [ ]mmkmhhrp ;;. V případech, kdy výšky antén jsou malé proti vzdálenosti malý úhel činitel odrazu blíží hodnotě 1−≅Δr Podmínkou splnění nerovnosti h1+h2 10-2 ..30 ( 8.r při horizontální polarizaci.1.30 λ πΣ = 8.λ můžeme počítat pomocí Vvedenského vzorce r hh r DP E 21. Využití odrazu ionosféry typické pro dálkové spoje pásmu krátkých vln, uplatní se však nižších kmitočtech.9 ) kde fkrit kritický kmitočet sledované ionosférické vrstvy.12,4 8.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 53 V nich =arctg[(h1+h2)/r] značí úhel mezi paprskem rovinou rozhraní. sin. 8. .1: Odraz vln ionosférické vrstvy Maximální kmitočet, při kterém vlna takové situaci ještě odrazí zemi, můžeme určit ionosférických předpovědí Obr.rp pak intenzita pole výrazně nižší (zvláště na vyšších kmitočtech) šíření vln řeší jako difrakce vln.1 . Vztah 8. 8.4 .7 ) Pokles intenzity pole, úměrný čtverci vzdálenosti důsledkem změny fáze.h2 r.10-2 .6 ) Při malých hodnotách argumentu (při 18.4 ) předpokládá, vektory intenzity pole přímé odražené vlny jsou téměř rovnoběžné, plném rozsahu však postihuje vliv fázového posunutí obou vln. 8.r při vertikální polarizaci h1+h2 5. . Pro menší vzdálenosti kdy můžeme zanedbat zakřivení Země, lze určit elevační úhel délku dráhy vlny podle nákresu Obr. Obr.h1.2.3 nebo přibližně vypočítat vztahu ( )Δ == sincos max kritkrit ff f ψ ( 8. Při zanedbání útlumu ionosféře je možno vypočítat intenzitu pole dopadající vlny dosazením délky dráhy činitele směrovosti D(Δ) vzorce 8.