Elektromagnetické vlny, antény a vedení (příklady)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 53 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
7 ) Pokles intenzity pole, úměrný čtverci vzdálenosti důsledkem změny fáze. Při zanedbání útlumu ionosféře je možno vypočítat intenzitu pole dopadající vlny dosazením délky dráhy činitele směrovosti D(Δ) vzorce 8. 8.4 ) předpokládá, vektory intenzity pole přímé odražené vlny jsou téměř rovnoběžné, plném rozsahu však postihuje vliv fázového posunutí obou vln.8 ) již nelze považovat povrch Země rovinný skutečná intenzita pole menší než udávají předchozí vzorce. Vztah 8.h1.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 53 V nich =arctg[(h1+h2)/r] značí úhel mezi paprskem rovinou rozhraní. Pro menší vzdálenosti kdy můžeme zanedbat zakřivení Země, lze určit elevační úhel délku dráhy vlny podle nákresu Obr.9 ) kde fkrit kritický kmitočet sledované ionosférické vrstvy.4 .3 nebo přibližně vypočítat vztahu ( )Δ == sincos max kritkrit ff f ψ ( 8. Pak můžeme intenzitu pole počítat dosazením vztahu ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ = Σ r hh k r DP E 21.r při vertikální polarizaci h1+h2 5.. 8.1.30 λ πΣ = 8.2.10-2 . Ve vzdálenostech blízkých přímé rádiové viditelnosti [ ]mmkmhhrp ;;. Obr..rp pak intenzita pole výrazně nižší (zvláště na vyšších kmitočtech) šíření vln řeší jako difrakce vln. 8.h2 r.r při horizontální polarizaci.30 ( 8.6 ) Při malých hodnotách argumentu (při 18. . sin.1 . Využití odrazu ionosféry typické pro dálkové spoje pásmu krátkých vln, uplatní se však nižších kmitočtech.12,4 8.λ můžeme počítat pomocí Vvedenského vzorce r hh r DP E 21.1: Odraz vln ionosférické vrstvy Maximální kmitočet, při kterém vlna takové situaci ještě odrazí zemi, můžeme určit ionosférických předpovědí Obr. V případech, kdy výšky antén jsou malé proti vzdálenosti malý úhel činitel odrazu blíží hodnotě 1−≅Δr Podmínkou splnění nerovnosti h1+h2 10-2 . Pro vzdálenost 0,8.