V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
1: Odraz vln ionosférické vrstvy
Maximální kmitočet, při kterém vlna takové situaci ještě odrazí zemi, můžeme
určit ionosférických předpovědí Obr.
Obr.9 )
kde fkrit kritický kmitočet sledované ionosférické vrstvy.h2 r.1.8 )
již nelze považovat povrch Země rovinný skutečná intenzita pole menší než udávají
předchozí vzorce. 8. 8.
Ve vzdálenostech blízkých přímé rádiové viditelnosti
[ ]mmkmhhrp ;;.rp pak intenzita pole výrazně nižší (zvláště na
vyšších kmitočtech) šíření vln řeší jako difrakce vln.
.4
.12,4 8.
V případech, kdy výšky antén jsou malé proti vzdálenosti malý úhel činitel
odrazu blíží hodnotě 1−≅Δr Podmínkou splnění nerovnosti h1+h2 10-2
.
.λ můžeme počítat pomocí Vvedenského
vzorce
r
hh
r
DP
E 21.6 )
Při malých hodnotách argumentu (při 18.3 nebo přibližně vypočítat vztahu
( )Δ
==
sincos
max
kritkrit ff
f
ψ
( 8.30
λ
πΣ
= 8. Pro menší vzdálenosti kdy můžeme zanedbat zakřivení
Země, lze určit elevační úhel délku dráhy vlny podle nákresu Obr.r při
vertikální polarizaci h1+h2 5. Pak můžeme intenzitu pole
počítat dosazením vztahu
⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
= Σ
r
hh
k
r
DP
E 21.. Pro vzdálenost 0,8.1 .4 )
předpokládá, vektory intenzity pole přímé odražené vlny jsou téměř rovnoběžné, plném
rozsahu však postihuje vliv fázového posunutí obou vln. Při zanedbání útlumu ionosféře
je možno vypočítat intenzitu pole dopadající vlny dosazením délky dráhy činitele
směrovosti D(Δ) vzorce 8.7 )
Pokles intenzity pole, úměrný čtverci vzdálenosti důsledkem změny fáze.30
( 8.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 53
V nich =arctg[(h1+h2)/r] značí úhel mezi paprskem rovinou rozhraní.
Využití odrazu ionosféry typické pro dálkové spoje pásmu krátkých vln, uplatní
se však nižších kmitočtech..10-2
. 8. Vztah 8.h1.r při horizontální polarizaci.
sin.2
