Elektromagnetické vlny, antény a vedení (příklady)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 53 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
r při vertikální polarizaci h1+h2 5.. Obr. Využití odrazu ionosféry typické pro dálkové spoje pásmu krátkých vln, uplatní se však nižších kmitočtech.4 ) předpokládá, vektory intenzity pole přímé odražené vlny jsou téměř rovnoběžné, plném rozsahu však postihuje vliv fázového posunutí obou vln.λ můžeme počítat pomocí Vvedenského vzorce r hh r DP E 21.12,4 8.2.7 ) Pokles intenzity pole, úměrný čtverci vzdálenosti důsledkem změny fáze.6 ) Při malých hodnotách argumentu (při 18..9 ) kde fkrit kritický kmitočet sledované ionosférické vrstvy.1 . Při zanedbání útlumu ionosféře je možno vypočítat intenzitu pole dopadající vlny dosazením délky dráhy činitele směrovosti D(Δ) vzorce 8. 8.8 ) již nelze považovat povrch Země rovinný skutečná intenzita pole menší než udávají předchozí vzorce.1: Odraz vln ionosférické vrstvy Maximální kmitočet, při kterém vlna takové situaci ještě odrazí zemi, můžeme určit ionosférických předpovědí Obr.h2 r. sin.4 . Ve vzdálenostech blízkých přímé rádiové viditelnosti [ ]mmkmhhrp ;;. V případech, kdy výšky antén jsou malé proti vzdálenosti malý úhel činitel odrazu blíží hodnotě 1−≅Δr Podmínkou splnění nerovnosti h1+h2 10-2 .rp pak intenzita pole výrazně nižší (zvláště na vyšších kmitočtech) šíření vln řeší jako difrakce vln. Pak můžeme intenzitu pole počítat dosazením vztahu ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ = Σ r hh k r DP E 21. Pro menší vzdálenosti kdy můžeme zanedbat zakřivení Země, lze určit elevační úhel délku dráhy vlny podle nákresu Obr. 8.1.3 nebo přibližně vypočítat vztahu ( )Δ == sincos max kritkrit ff f ψ ( 8.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 53 V nich =arctg[(h1+h2)/r] značí úhel mezi paprskem rovinou rozhraní. . .30 λ πΣ = 8.h1. 8.r při horizontální polarizaci.30 ( 8. Vztah 8.10-2 . Pro vzdálenost 0,8