Elektromagnetické vlny, antény a vedení (příklady)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 53 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
9 ) kde fkrit kritický kmitočet sledované ionosférické vrstvy. 8. Ve vzdálenostech blízkých přímé rádiové viditelnosti [ ]mmkmhhrp ;;.h1.λ můžeme počítat pomocí Vvedenského vzorce r hh r DP E 21. .3 nebo přibližně vypočítat vztahu ( )Δ == sincos max kritkrit ff f ψ ( 8.7 ) Pokles intenzity pole, úměrný čtverci vzdálenosti důsledkem změny fáze. 8. 8.30 λ πΣ = 8.12,4 8.h2 r.10-2 .1. . Pak můžeme intenzitu pole počítat dosazením vztahu ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ = Σ r hh k r DP E 21. Obr.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 53 V nich =arctg[(h1+h2)/r] značí úhel mezi paprskem rovinou rozhraní. Pro vzdálenost 0,8.1 ..4 ) předpokládá, vektory intenzity pole přímé odražené vlny jsou téměř rovnoběžné, plném rozsahu však postihuje vliv fázového posunutí obou vln.rp pak intenzita pole výrazně nižší (zvláště na vyšších kmitočtech) šíření vln řeší jako difrakce vln.30 ( 8.r při horizontální polarizaci.6 ) Při malých hodnotách argumentu (při 18.4 .. Vztah 8.8 ) již nelze považovat povrch Země rovinný skutečná intenzita pole menší než udávají předchozí vzorce. Při zanedbání útlumu ionosféře je možno vypočítat intenzitu pole dopadající vlny dosazením délky dráhy činitele směrovosti D(Δ) vzorce 8. V případech, kdy výšky antén jsou malé proti vzdálenosti malý úhel činitel odrazu blíží hodnotě 1−≅Δr Podmínkou splnění nerovnosti h1+h2 10-2 . sin.2.1: Odraz vln ionosférické vrstvy Maximální kmitočet, při kterém vlna takové situaci ještě odrazí zemi, můžeme určit ionosférických předpovědí Obr. Pro menší vzdálenosti kdy můžeme zanedbat zakřivení Země, lze určit elevační úhel délku dráhy vlny podle nákresu Obr. Využití odrazu ionosféry typické pro dálkové spoje pásmu krátkých vln, uplatní se však nižších kmitočtech.r při vertikální polarizaci h1+h2 5