V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
2.h2 r.h1. Pak můžeme intenzitu pole
počítat dosazením vztahu
⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
= Σ
r
hh
k
r
DP
E 21.. 8.λ můžeme počítat pomocí Vvedenského
vzorce
r
hh
r
DP
E 21. Při zanedbání útlumu ionosféře
je možno vypočítat intenzitu pole dopadající vlny dosazením délky dráhy činitele
směrovosti D(Δ) vzorce 8.6 )
Při malých hodnotách argumentu (při 18.r při
vertikální polarizaci h1+h2 5.r při horizontální polarizaci.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 53
V nich =arctg[(h1+h2)/r] značí úhel mezi paprskem rovinou rozhraní.1: Odraz vln ionosférické vrstvy
Maximální kmitočet, při kterém vlna takové situaci ještě odrazí zemi, můžeme
určit ionosférických předpovědí Obr.3 nebo přibližně vypočítat vztahu
( )Δ
==
sincos
max
kritkrit ff
f
ψ
( 8.9 )
kde fkrit kritický kmitočet sledované ionosférické vrstvy.10-2
.7 )
Pokles intenzity pole, úměrný čtverci vzdálenosti důsledkem změny fáze.rp pak intenzita pole výrazně nižší (zvláště na
vyšších kmitočtech) šíření vln řeší jako difrakce vln.
sin.
V případech, kdy výšky antén jsou malé proti vzdálenosti malý úhel činitel
odrazu blíží hodnotě 1−≅Δr Podmínkou splnění nerovnosti h1+h2 10-2
.30
λ
πΣ
= 8. Vztah 8.8 )
již nelze považovat povrch Země rovinný skutečná intenzita pole menší než udávají
předchozí vzorce.4 )
předpokládá, vektory intenzity pole přímé odražené vlny jsou téměř rovnoběžné, plném
rozsahu však postihuje vliv fázového posunutí obou vln.
.4
..1 .
Ve vzdálenostech blízkých přímé rádiové viditelnosti
[ ]mmkmhhrp ;;.
Obr.
Využití odrazu ionosféry typické pro dálkové spoje pásmu krátkých vln, uplatní
se však nižších kmitočtech.1.30
( 8. Pro menší vzdálenosti kdy můžeme zanedbat zakřivení
Země, lze určit elevační úhel délku dráhy vlny podle nákresu Obr.
. Pro vzdálenost 0,8. 8.12,4 8. 8
