V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 37
c) rovina 2πϑ =
( )
( )ϕ
ϕ
ϕ
sin
coscos.
~
.3:
Dipól ramena délky 100 rovnoběžná osou souřadné soustavy buzen
proudem Ivst 0,5 kmitočtu 500 MHz.
~~
iii jII fázor budicího proudu kmitně i-tého prvku, )iiimF jeho
funkce záření (vztažená rovněž kmitně proudu) délka průvodiče (spojnice) od
prvku místu pozorování .60,,
11
−
== ==
ϕϑϕϑϕϑ 7.
Vypočtěte:
a) velikost proudu kmitně
b) intenzitu elektrického pole bodě souřadnicích o
30=ϑ 90o
)
c) intenzitu elektrického pole bodě souřadnicích o
90=ϑ 60o
)
Příklad 7.
Volbou rozmístění prvků soustavy (dílčích antén) prostoru jejich buzení, určeného
amplitudami fázemi proudů jednotlivých prvcích (dipólech, dílčích anténách) možno
účinně měnit vyzařování anténní soustavy předepsaných směrů.10 )
jak zřejmé Obr.,. 7. Pak
s využitím 7.3: Anténní soustava
.
Záření soustavy antén dáno součtem dílčích intenzit jednotlivých prvků.2 Záření soustav antén
Pro dosažení požadovaného vyzařování antén antény sdružují anténních soustav. 7.
x
y
z
P
r
riΔ .3 .
ri
//
//
iI
//r2
2I
//
r1
1I
Obr.4
V jak velké vzdálenosti vytvoří symetrický půlvlnný dipól (l=λ/4), buzený vstupních
svorkách proudem 0,1 intenzitu elektrického pole velikosti V/m směru kolmém na
osu dipólu?
7.1 dostaneme pro soustavu prvků obecný vztah
( )
i
i
N
i
iiimi
N
i
iii
r
jkr
FIEE
)exp(
.
Obvykle počítáme intenzity pole vzdálené (Fraunhoferově) oblasti, kde lze průvodiče
ri považovat rovnoběžné jejich délky vyjádřit pomocí průvodiče zvoleného
vztažného bodu soustavy odpovídajícího dráhového rozdílu irΔ
ii rrr Δ−= 7.cos klkl
jF yx
−
=
Příklad 7.9 )
kde )exp(
