Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Elektromagnetické vlny, antény vedení 97
V praxi setkáváme anténou, která nazývá monopól prutovou nebo tyčovou
anténou. Vzdálenost plošky bodu
příjmu závisí poloze plošky vyjádříme pomocí souřadnic plošky vzdálenosti r
od počátku souřadnic
ϕϑϕϑ sinsincossin),( yxryxr −−= (9. 9.40)
Příspěvek plošky intenzitě pole bodě podle vztahu 773H772H(9. Zvolíme obecně položený bod
příjmu elementární Huygensův zdroj (dS) apertuře. deskou, střechou, "zemí" (768H767HObr.8b) rozložení pole ústí popisuje rovnice
( ⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
=
b
y
EyxE S
2
cos, max
)( π
(9. 9.37) jen horním
poloprostoru, protože pod "zemí" intenzita pole nulová.8a). Výsledek málo přehledný proto většinou
vyšetřují jen směrové charakteristiky dvou navzájem kolmých rovinách: rovině a
v rovině yz
( )
( r
e
ka
ka
abE
j
E
jkr
xz
−
=
ϑ
ϑ
π
ϑ
λ sin
sinsin8
cosmax (9.
Obr.39)
Uvažované rozložení můžeme najít například ústí ploché trychtýřové antény. 9.6c čárkovaně), takže skutečná anténa společně zrcadlovým obrazem vytvoří
symetrický dipól.8: Obdélníkové ústí plošné antény
a) rozložení pole ústí geometrie řešení
Postup výpočtu obdobný jako lineárních antén. Zvolená poloha ústí antény souřadné soustavě patrná obrázku
(772H771HObr.41)
když jmenovateli bylo dosazeno r(x,y) Dosadíme funkci rozložení pole E(S)
774H773H(9. 9.42)
. Pro intenzitu pole monopólu tedy platí vztah 770H769H(9. 9.6c) buzena nesymetricky vůči této "zemi".22)
( dydx
r
e
yxE
j
dE
yxjkr
SP
),(
)()(
cos,
−
= ϑ
λ
(9. Tvoří jedno rameno symetrického dipólu umístěné kolmo nad vodivou plochou,
např.
Jako poslední příklad vypočítáme záření obdélníkového ústí plošné antény, kterém je
intenzita pole podél jedné strany konstantní podél druhé strany mění podle kosinového
zákona (771H770HObr.39) a
integrujeme apertuře (podle y). Podle
principu zrcadlení můžeme vliv proudů „zemi“ nahradit zářením zrcadlového obrazu antény
(769H768HObr
