Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 99 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
8a). Výsledek málo přehledný proto většinou vyšetřují jen směrové charakteristiky dvou navzájem kolmých rovinách: rovině a v rovině yz ( ) ( r e ka ka abE j E jkr xz − = ϑ ϑ π ϑ λ sin sinsin8 cosmax (9. Pro intenzitu pole monopólu tedy platí vztah 770H769H(9. 9. Zvolíme obecně položený bod příjmu elementární Huygensův zdroj (dS) apertuře. Podle principu zrcadlení můžeme vliv proudů „zemi“ nahradit zářením zrcadlového obrazu antény (769H768HObr.Elektromagnetické vlny, antény vedení 97 V praxi setkáváme anténou, která nazývá monopól prutovou nebo tyčovou anténou.22) ( dydx r e yxE j dE yxjkr SP ),( )()( cos, − = ϑ λ (9.6c čárkovaně), takže skutečná anténa společně zrcadlovým obrazem vytvoří symetrický dipól.8b) rozložení pole ústí popisuje rovnice ( ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ = b y EyxE S 2 cos, max )( π (9.40) Příspěvek plošky intenzitě pole bodě podle vztahu 773H772H(9. 9. 9.37) jen horním poloprostoru, protože pod "zemí" intenzita pole nulová.39) Uvažované rozložení můžeme najít například ústí ploché trychtýřové antény.6c) buzena nesymetricky vůči této "zemi". 9. deskou, střechou, "zemí" (768H767HObr. Tvoří jedno rameno symetrického dipólu umístěné kolmo nad vodivou plochou, např.42) . 9.39) a integrujeme apertuře (podle y).8: Obdélníkové ústí plošné antény a) rozložení pole ústí geometrie řešení Postup výpočtu obdobný jako lineárních antén. Obr. Jako poslední příklad vypočítáme záření obdélníkového ústí plošné antény, kterém je intenzita pole podél jedné strany konstantní podél druhé strany mění podle kosinového zákona (771H770HObr. Vzdálenost plošky bodu příjmu závisí poloze plošky vyjádříme pomocí souřadnic plošky vzdálenosti r od počátku souřadnic ϕϑϕϑ sinsincossin),( yxryxr −−= (9.41) když jmenovateli bylo dosazeno r(x,y) Dosadíme funkci rozložení pole E(S) 774H773H(9. Zvolená poloha ústí antény souřadné soustavě patrná obrázku (772H771HObr