Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 80 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
7) Protože funkce jsou nezávislé (nemají společnou proměnnou), může být poslední rovnice splněna jen tehdy, když první druhý sčítanec budou rovny konstantám 2 2 2 2 2 1 1 2 , γ= ∇ Γ−= ∇ T T T T (8.10) kde jsou integrační konstanty +jα konstanta šíření vlny směru osy vlnovodu.TT∇ dostaneme vztah 0grad.12) . Její řešení, vyjadřující šíření vlny směru můžeme zapsat tvaru zz eAeAT − += 212 (8.8a,b) šíření vlny podél osy vlnovodu.2 21 2 212 2 11 2 2 =++∇+∇ TTkTTTTTT (8.3 Řešení vlnové rovnice pro podélný směr Rovnice 659H658H(8.6) můžeme dělením součinem T1.8a,b) diferenciální rovnicí druhého řádu konstantními koeficienty. 8.grad. Konstanta (měrný útlum) bude vlnovodu dokonale vodivými stěnami nulová a konstanta šíření bude ryze imaginární.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně Po dosazení 655H654H(8.4) vlnové rovnice 022 =Π+Π∇ (8.10). Podle rovnice 661H660H(8.8a,b) kde μεω=k vlnové číslo pro konstanty platí 222 k=Γ−γ (8.9) Rovnice 657H656H(8. Mezní případ, kdy výraz pod odmocninou nulový, nastane při kmitočtu ωkrit με ω Γ =krit (8.8a,b) pak popisuje rozložení elektromagnetického pole příčných řezech vlnovodem, rovnice 658H657H(8.6) Protože vektory gradT1 gradT2 jsou navzájem kolmé, jejich skalární součin je nulový rovnici 656H655H(8. Postupnou vlnu, šířící vlnovodem směru pak vyjadřuje druhý člen v 660H659H(8.T2 upravit tvar 02 2 2 2 1 1 2 =+ ∇ + ∇ k T T T T (8.9) pak μεωγ 2222 −Γ=−Γ= (8.11) Výraz pod odmocninou záporný jen dost vysokém kmitočtu.5) a rozepsání operátoru )21 2