Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Příklady vidíme 644H643HObr.2,.49)
Rozvoj dosadíme 642H641H(7.
Struktura vlnění okolí válce složitá..48)
Pro sjednocení souřadnic válcové prvním členu dosazeno . Použijeme rozvoj
( )∑
∞
=
+=
1
cos.2
m
m
m
o
jka
mkaJjkaJe ϕϕ
(7.
Z rovnice 640H639H(7.48) vypočteme integrační konstanty. Důsledkem skutečnost, "směrové charakteristiky" pozorované
v různých vzdálenostech válce liší.51)
Výsledná intenzita okolí válce rovna součtu intenzit primární sekundární vlny.48) postupně srovnáváme koeficienty stojící cos cos ,
cos atd..cos nekonečnou řadu typu 641H640H(7..
Rozvineme funkci primární vlny exp(jka.2,... Vlevo jsou charakteristiky výsledného vlnění, vpravo
charakteristiky samotného sekundárního vlnění.43a,b) 639H638H(7..Elektromagnetické vlny, antény vedení 73
Po dosazení rovnic 638H637H(7.11 Směr šíření
dopadající vlny označen šipkou.
. 7. interferují primární rovinnou vlnou, takže okolí stojaté vlnění. Protože máme jen jedinou rovnici pro
nekonečný počet integračních konstant Am, použijeme metodu neurčitých součinitelů..46), tedy řadu,
jejíž členy obsahují činitele cos( mϕ).46) konkrétně
( )
( )∑
∞
=
=+
0
2cos. Radiálně válce šíří válcové vlny určené
řadou 643H642H(7.50a,b)
a nich
( )
( )
( )
( )
( )
( )kaH
kaJ
EjA
kaH
kaJ
EA
m
m
o
m
m
o
o
oo 22
. Tak získáme vztahy
( )
( )
( )kaHAkaJjkaHAkaJE mmm
m
oooo
22
.
m
mm
jka
o mkrHAeE ϕϕ
(7.46).
Výsledek vychází tvaru nekonečné řady aplikacích vznikají někdy problémy velmi
pomalou konvergencí.cosϕ . Každý
radiální směr svírá jiný úhel směrem šíření primární vlny, proto délka stojatého vlnění je
v každém směru jiná.. zajímavé, sekundární vlnění má
maximum směru válec.
0cos.. −=−= (7. −=−= (7.
cos
