Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Podmínku Zov není vždy možné splnit úplně přesně.5 (běžná zařízení)
vyhovující přizpůsobení: PSV (nenáročná zařízení)
Přizpůsobovací obvody možné třídit podle různých hledisek.
c) vzdálenost nejbližší kmitny napětí zátěže
Kmitně napětí odpovídá poměr l/λv 0,25 Pak zátěže kmitna napětí vzdálena
o (0,25 0,067) 0,183. Pak yk.bk) 1,267-j. "dobré" "špatné" přizpůsobení, je
pochopitelně relativní závisí náročnosti systému, kterém vedení použito. Kvalita přizpůsobení většinou hodnotí podle velikosti poměru
stojatých vln vedení anebo podle absolutní hodnoty činitele odrazu.1 (např.
Admitanci získáme odnormováním hodnotou Yov 1/Zov 1/300. televizní vysílače)
dobré přizpůsobení: PSV 1. Jsou obvody složené se
soustředěných prvků L,C (rezistory nepoužívají kvůli ztrátám) obvody složené úseků
vedení. Pak snažíme stavu
přizpůsobení alespoň přiblížit. Ten transformuje impedanci zátěže hodnotu Zov.6 Přizpůsobování impedancí
Vedení, zabezpečující přenos vysokofrekvenční energie, pracují optimálně tehdy, když
zatěžovací impedance rovna charakteristické impedanci Zov Říkáme, zátěž je
přizpůsobená. Pro
základní orientaci lze uvést následující hodnoty:
velmi dobré přizpůsobení: PSV 1. Nulová odražená
vlna také podmínkou bezchybné funkce některých systémů zařízení. takových případech smysl zavést nějaké kritérium
kvality přizpůsobení. Podle šířky frekvenčního
pásma rozlišují obvody "laděné" (úzkopásmové) širokopásmové. Zatím přizpůsobovací obvody transformují jistém kmitočtovém pásmu) stálou
impedanci Zov kompenzační obvody mají úkol převádět kmitočtově závislou
impedanci konstantní Zov Musí tedy odpovídat konkrétní zátěži jejich návrh je
náročnější. Obě tyto veličiny by
měly být nejmenší (ideálně 0).Yov =
= (4,223 –j.Elektromagnetické vlny, antény vedení 43
5.λv 0,732 Další kmitny jsou vzdáleny λv/2 m
od předchozí.0,452 . První jsou běžné nižších kmitočtech druhé vyšších.
Přizpůsobovací obvody možné třídit též dle provedení.
d) admitance místě zátěže
Bod středově souměrný bodu souřadnice (gk +j. Hranice neostrá
(desítky, stovky MHz). Stav přizpůsobení optimální mnoha hledisek: vedení jen přímá
postupná vlna účinnost přenosu největší, vstupní impedance vedení reálná stálá,
napětí proudy vedení jsou při daném přenášeném výkonu nejmenší.1,508) mS
. Když prvek (zařízení) konci vedení podmínku
přizpůsobení nesplňuje (Zk Zov), bývá často, nutné zapojit mezi vedení zátěž
přizpůsobovací obvod. proto samozřejmé,
že snažíme stavu přizpůsobení dosáhnout. širokopásmových
obvodů přizpůsobovacích musíme odlišovat obvody kompenzační, které plní poněkud jinou
funkci
