Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
λv 0,732 Další kmitny jsou vzdáleny λv/2 m
od předchozí.
c) vzdálenost nejbližší kmitny napětí zátěže
Kmitně napětí odpovídá poměr l/λv 0,25 Pak zátěže kmitna napětí vzdálena
o (0,25 0,067) 0,183. Nulová odražená
vlna také podmínkou bezchybné funkce některých systémů zařízení. Jsou obvody složené se
soustředěných prvků L,C (rezistory nepoužívají kvůli ztrátám) obvody složené úseků
vedení.
Admitanci získáme odnormováním hodnotou Yov 1/Zov 1/300.6 Přizpůsobování impedancí
Vedení, zabezpečující přenos vysokofrekvenční energie, pracují optimálně tehdy, když
zatěžovací impedance rovna charakteristické impedanci Zov Říkáme, zátěž je
přizpůsobená. Pak snažíme stavu
přizpůsobení alespoň přiblížit. Zatím přizpůsobovací obvody transformují jistém kmitočtovém pásmu) stálou
impedanci Zov kompenzační obvody mají úkol převádět kmitočtově závislou
impedanci konstantní Zov Musí tedy odpovídat konkrétní zátěži jejich návrh je
náročnější. Podle šířky frekvenčního
pásma rozlišují obvody "laděné" (úzkopásmové) širokopásmové. Ten transformuje impedanci zátěže hodnotu Zov.5 (běžná zařízení)
vyhovující přizpůsobení: PSV (nenáročná zařízení)
Přizpůsobovací obvody možné třídit podle různých hledisek.Yov =
= (4,223 –j. Obě tyto veličiny by
měly být nejmenší (ideálně 0).Elektromagnetické vlny, antény vedení 43
5. takových případech smysl zavést nějaké kritérium
kvality přizpůsobení. Stav přizpůsobení optimální mnoha hledisek: vedení jen přímá
postupná vlna účinnost přenosu největší, vstupní impedance vedení reálná stálá,
napětí proudy vedení jsou při daném přenášeném výkonu nejmenší.
d) admitance místě zátěže
Bod středově souměrný bodu souřadnice (gk +j.bk) 1,267-j. Pak yk. "dobré" "špatné" přizpůsobení, je
pochopitelně relativní závisí náročnosti systému, kterém vedení použito. proto samozřejmé,
že snažíme stavu přizpůsobení dosáhnout. televizní vysílače)
dobré přizpůsobení: PSV 1.1 (např.1,508) mS
.
Přizpůsobovací obvody možné třídit též dle provedení. První jsou běžné nižších kmitočtech druhé vyšších. Když prvek (zařízení) konci vedení podmínku
přizpůsobení nesplňuje (Zk Zov), bývá často, nutné zapojit mezi vedení zátěž
přizpůsobovací obvod. Kvalita přizpůsobení většinou hodnotí podle velikosti poměru
stojatých vln vedení anebo podle absolutní hodnoty činitele odrazu. Hranice neostrá
(desítky, stovky MHz).
Podmínku Zov není vždy možné splnit úplně přesně. širokopásmových
obvodů přizpůsobovacích musíme odlišovat obvody kompenzační, které plní poněkud jinou
funkci. Pro
základní orientaci lze uvést následující hodnoty:
velmi dobré přizpůsobení: PSV 1.0,452
