Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
λ/4 vedení chová podobně jako
paralelní rezonanční obvod při zvětšování délky vedení (nebo kmitočtu) přechází jeho
reaktance induktivní (kladné) kapacitní (záporné).
c) dlouhé vedení ztrátami Zvst Zov
Ztráty vedení tlumí vlnu odraženou zátěže vedení tak „izolují“ vstup vedení od
změn jeho konci. Detail průběhu obou složek vstupní impedance vedení okolí
paralelní rezonance ukazuje 500H499HObr.λ/2 mění vstupní
reaktance vedení kapacitní induktivní vedení chová jako sériový rezonanční obvod.49)
To výhodné např.
kvst (5. Typ rezonance možno určit podle minima (maxima)
modulu vstupní impedance, snadněji pak podle změny jejího argumentu (fáze) při změně
kmitočtu okolí rezonance.= (5.6a. 5. 5.
.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
b) půlvlnné vedení bezeztrátové n. Stav, kdy vstupní reaktance vedení je
nulová, určuje rezonanci úseku vedení. blízkosti kmitočtů, kdy n.λ/2 0
má vstupu impedanci Zvst stejnou jako impedance zátěže nezávisle na
charakteristické impedanci úseku vedení Zov . při měření impedancí připojených měřicí aparatuře úsekem vedení. (5.
U vedení ztrátami vstupní impedance úseku vedení nenulovou reálnou
složku Rvst která oblasti paralelní rezonance dosahuje maximálních hodnot, okolí sériové
rezonance nejmenší. Vedení kratší než λ/4 vstupní reaktanci induktivní, při délce vedení mezi λ/4 a
λ/2 kapacitní.
Měřítko délek vedení může být nahrazeno měřítkem kmitočtů které odpovídají
vyznačeným hodnotám délky vlny vedení.
e) vedení nakrátko 0
Po dosazení (5. Pro délky vedení větší než λ/2 situace opakuje, jak ukazuje 499H498HObr.50)
a pro vedení bezeztrátové )
( vstovvst jXljZZ αtan. Situace vyskytuje velmi dlouhých vedení.6b.47) dostaneme pro vedení ztrátami
( )lZZ ovvst γtanh.
V okolí kmitočtů, kdy délka vedení (2n-1).
I tomto případě delších úseků vedení přesně dodržet vztah délky úseku kmitočtu.51)
Vstupní impedance bezeztrátového vedení nakrátko ryzí reaktancí Xvst (reálná složka
Rvst 0).
Nyní blíže všimněme vedení zvláštními hodnotami impedance zátěže Zk
d) přizpůsobeně zakončené vedení Zov Zvst Zov
má vstupní impedanci Zvst shodnou charakteristickou impedancí zátěže Zov nezávisle na
délce vedení
