Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Detail průběhu obou složek vstupní impedance vedení okolí
paralelní rezonance ukazuje 500H499HObr.λ/2 mění vstupní
reaktance vedení kapacitní induktivní vedení chová jako sériový rezonanční obvod.λ/2 0
má vstupu impedanci Zvst stejnou jako impedance zátěže nezávisle na
charakteristické impedanci úseku vedení Zov . blízkosti kmitočtů, kdy n.= (5.
e) vedení nakrátko 0
Po dosazení (5. (5.
Nyní blíže všimněme vedení zvláštními hodnotami impedance zátěže Zk
d) přizpůsobeně zakončené vedení Zov Zvst Zov
má vstupní impedanci Zvst shodnou charakteristickou impedancí zátěže Zov nezávisle na
délce vedení .Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
b) půlvlnné vedení bezeztrátové n. Typ rezonance možno určit podle minima (maxima)
modulu vstupní impedance, snadněji pak podle změny jejího argumentu (fáze) při změně
kmitočtu okolí rezonance. Vedení kratší než λ/4 vstupní reaktanci induktivní, při délce vedení mezi λ/4 a
λ/2 kapacitní. 5. Pro délky vedení větší než λ/2 situace opakuje, jak ukazuje 499H498HObr.6a.
U vedení ztrátami vstupní impedance úseku vedení nenulovou reálnou
složku Rvst která oblasti paralelní rezonance dosahuje maximálních hodnot, okolí sériové
rezonance nejmenší.49)
To výhodné např. Situace vyskytuje velmi dlouhých vedení.
V okolí kmitočtů, kdy délka vedení (2n-1).
kvst (5. Stav, kdy vstupní reaktance vedení je
nulová, určuje rezonanci úseku vedení.
c) dlouhé vedení ztrátami Zvst Zov
Ztráty vedení tlumí vlnu odraženou zátěže vedení tak „izolují“ vstup vedení od
změn jeho konci. při měření impedancí připojených měřicí aparatuře úsekem vedení.
Měřítko délek vedení může být nahrazeno měřítkem kmitočtů které odpovídají
vyznačeným hodnotám délky vlny vedení.50)
a pro vedení bezeztrátové )
( vstovvst jXljZZ αtan.51)
Vstupní impedance bezeztrátového vedení nakrátko ryzí reaktancí Xvst (reálná složka
Rvst 0).47) dostaneme pro vedení ztrátami
( )lZZ ovvst γtanh.
I tomto případě delších úseků vedení přesně dodržet vztah délky úseku kmitočtu.λ/4 vedení chová podobně jako
paralelní rezonanční obvod při zvětšování délky vedení (nebo kmitočtu) přechází jeho
reaktance induktivní (kladné) kapacitní (záporné).6b.
. 5
