Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
.
Poměr napětí U(ζ proudu I(ζ místě vedení roven impedanci Z(ζ pro
kterou dělením 493H492H(5.cosh.
kov
ovk
ZZ
ZZ
Z
+
+
= (5.21) dostaneme vztah
( )
( )
( )
( )γζγζ
γζγζ
ζ
ζ
ζ
sinh.max ovk ZPI (5.43)
Napěťové (proudové) namáhání vedení určeno napětím nebo proudem kmitně
stojaté vlny vedení, které jsou krát větší než napětí proud přizpůsobeném vedení,
které přenáší stejný výkon Pk
σ.
2 πλ
λ
π
αγ jjljl ===
a vstupní impedance Zvst Z(ζ úseku vedení, zakončeného impedancí bude rovna
k
ov
vst
Z
Z
Z
2
= (5.
ovkk
kovk
ZUI
IZU
I
U
Z
+
+
== (5.cosh
sinh..4 Transformace impedance vedením
V předchozích částech této kapitoly jsme sledovali rozložení napětí proudu podél
vedení.Elektromagnetické vlny, antény vedení 33
( )2
2
1
.45)
5.48)
Čtvrtvlnný úsek vedení transformuje impedanci zátěže impedanci úměrnou její
převrácené hodnotě.
.λ/4 kde celé číslo. Konstantou úměrnosti kvadrát charakteristické impedance vedení Zov .47) výrazně zjednoduší.44)
σ.max ovk ZPU (5.47)
Využití vztahu 496H495H(5.47) bude tomto případě roven
24
.4
1
+
=−=
−
==
σ
σ
ρk
k
kk
k
k
P
PP
P
P
L r
sr
r (5.46) převést tvar
( )
( )γζγζ
γζγζ
ζ
sinh.
a) čtvrtvlnné vedení bezeztrátové λ/4 0
Argument hyperbolických funkcí 498H497H(5. delších
úseků (velké nutné přesně dodržet vztah délky úseku vedení kmitočtu.20) 494H493H(5.cosh
sinh. Poměr napětí proudu přímé nebo zpětné vlny libovolném místě homogenního
vedení, zakončené libovolnou impedancí roven charakteristické impedanci vedení Zov .
Stejné vlastnosti mají úseky vedení délky =(2n-1).cosh.47) při výpočtech komplikuje nutnost vyčíslení hyperbolických funkcí
komplexního argumentu +jα)l Všimněme proto nejprve zvláštních situací, kdy se
vztah 497H496H(5.46)
Protože poměr napětí proudu konci vedení roven impedanci zátěže
vedení můžeme vztah 495H494H(5
