Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
ζ 0
U( )
I( )
ζ
ζ
I( )ζU( )ζ
ζ 0
U( )
I( )
ζ
ζ
I( )ζ
a) b)
Obr.4: Rozložení napětí proudu bezeztrátovém vedení
a) nakrátko naprázdno ∞
c) vedení zakončené reálnou zátěží konci vedení kmitnu proudu při
Rk Zov nebo kmitnu napětí při Zov činitel odrazu reálnou hodnotu.
Zdánlivé prodloužení možno vypočítat pomocí vztahu
⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
−=Δ
k
ov
X
Z
l arctan (5.32)
Napětí proud uzlech jsou opět nulové fáze proudu napětí mezi sousedními uzly je
opačná.5: Rozložení napětí proudu vedení
zakončeném reálnou zátěží reaktancí jXk
.33)
ζ 0
U( )ζ
I( )ζ
U( )ζ
I( )ζ
ζ 0
I( )ζ
−Δζ
a) b)
Obr.,cos. Při zátěži
Zk Zov vedení přizpůsobeně zakončené vedení pouze přímá vlna.Elektromagnetické vlny, antény vedení 31
b) vedení naprázdno zakončeno impedancí Pak proud zátěže je
nulový rozložení napětí proudu určeno rovnicemi
( )ζαζζαζ sin.
d) vedení zakončené reaktancí jXk uzlech nulový proud napětí, činitel
odrazu modul |ρ| poměr stojatých vln Rozložení proudu tedy podobné
jako vedení naprázdno, konci však není proud nulový, ale roven proudu tekoucímu do
koncové reaktance =Uk jXk Vedení tak zdánlivě prodlouženo (zkráceno) úsek . Amplituda napětí
ani proudu podél vedení nemění jejich fáze zpožďuje směrem konci vedení úměrně
součinu . 5.
ov
k
k
Z
U
jIUU (5. 5. Činitel odrazu zátěži poměr stojatých vln
