Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
.4 .25)
a naopak, impedanci místě možno vypočítat dosazením vztahu
( )
( )ζρ
ζρ
ζ
−
+
=
1
1
.
Podobně jako vztahu 487H486H(5. 5.
ζz
pU
kU
Up
Uk
Umax
U
Umin
maxI
minI
/4vλ /4vλ
Obr.15) možné činitel odrazu ρ(ζ vyjádřit pomocí impedance
Z(ζ) místě charakteristické impedance vedení Zov
( )
( ov
ov
ZZ
ZZ
+
−
=
ζ
ζ
ζρ (5.cos.22)
( )αζαζζ sin.3..ovZZ (5.3: Rozložení napětí proudu podél vedení
.cos.sin(αζ) CLZov ≅
a vztahy 484H483H(5. 5.21) zjednoduší na
( )αζαζζ sin.20) 485H484H(5..26)
Rozložení napětí podél vedení ztrátami ukazuje 488H487HObr.
ov
k
k
Z
U
jII (5. kovk IZjUU (5.Elektromagnetické vlny, antény vedení 29
β sinh(γζ) j.
I situacích, kdy vliv ztrát vedení nelze zanedbat, poměr napětí proudu
ve vzdálenosti konce vedení roven impedanci Z(ζ )
( )
( )ζ
ζ
ζ
I
U
Z (5.24)
Impedance Z(ζ impedancí, kterou místa transformuje impedance zátěže .23)
Napětí proud podél vedení harmonicky mění jejich největší nejmenší hodnoty jsou
podél celého vedení stejné.
Tato transformace impedance vedením bude podrobně sledována části 486H485H5
