Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Tato transformace impedance vedením bude podrobně sledována části 486H485H5..
ζz
pU
kU
Up
Uk
Umax
U
Umin
maxI
minI
/4vλ /4vλ
Obr.3: Rozložení napětí proudu podél vedení
.4 .ovZZ (5.15) možné činitel odrazu ρ(ζ vyjádřit pomocí impedance
Z(ζ) místě charakteristické impedance vedení Zov
( )
( ov
ov
ZZ
ZZ
+
−
=
ζ
ζ
ζρ (5. kovk IZjUU (5.23)
Napětí proud podél vedení harmonicky mění jejich největší nejmenší hodnoty jsou
podél celého vedení stejné. 5.26)
Rozložení napětí podél vedení ztrátami ukazuje 488H487HObr.Elektromagnetické vlny, antény vedení 29
β sinh(γζ) j.. 5.21) zjednoduší na
( )αζαζζ sin.
ov
k
k
Z
U
jII (5.cos.cos..24)
Impedance Z(ζ impedancí, kterou místa transformuje impedance zátěže .
Podobně jako vztahu 487H486H(5.22)
( )αζαζζ sin.20) 485H484H(5.sin(αζ) CLZov ≅
a vztahy 484H483H(5.3.
I situacích, kdy vliv ztrát vedení nelze zanedbat, poměr napětí proudu
ve vzdálenosti konce vedení roven impedanci Z(ζ )
( )
( )ζ
ζ
ζ
I
U
Z (5.25)
a naopak, impedanci místě možno vypočítat dosazením vztahu
( )
( )ζρ
ζρ
ζ
−
+
=
1
1
