Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
20) 485H484H(5.15) možné činitel odrazu ρ(ζ vyjádřit pomocí impedance
Z(ζ) místě charakteristické impedance vedení Zov
( )
( ov
ov
ZZ
ZZ
+
−
=
ζ
ζ
ζρ (5...ovZZ (5.25)
a naopak, impedanci místě možno vypočítat dosazením vztahu
( )
( )ζρ
ζρ
ζ
−
+
=
1
1
.
I situacích, kdy vliv ztrát vedení nelze zanedbat, poměr napětí proudu
ve vzdálenosti konce vedení roven impedanci Z(ζ )
( )
( )ζ
ζ
ζ
I
U
Z (5.sin(αζ) CLZov ≅
a vztahy 484H483H(5.21) zjednoduší na
( )αζαζζ sin.22)
( )αζαζζ sin.23)
Napětí proud podél vedení harmonicky mění jejich největší nejmenší hodnoty jsou
podél celého vedení stejné. 5.Elektromagnetické vlny, antény vedení 29
β sinh(γζ) j.cos.
Podobně jako vztahu 487H486H(5.
ζz
pU
kU
Up
Uk
Umax
U
Umin
maxI
minI
/4vλ /4vλ
Obr.cos.26)
Rozložení napětí podél vedení ztrátami ukazuje 488H487HObr.. kovk IZjUU (5.4 .24)
Impedance Z(ζ impedancí, kterou místa transformuje impedance zátěže .3. 5.3: Rozložení napětí proudu podél vedení
.
Tato transformace impedance vedením bude podrobně sledována části 486H485H5.
ov
k
k
Z
U
jII (5
