Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
11)
Na vedení šíří dvě vlny:
• Přímá (postupná) vlna IU
rr
, určená členem e-γz
se šíří zdroje zátěži.15)
z
l
ZkZ0
ζ
≈
z=0 ζ=0
Ug ,k
Ik Ik
..
Její napětí konci vedení udává integrační konstanta proud
pak podíl -B/Zov Opačné znaménko respektuje směr šíření této vlny vzhledem
k souřadnici .Elektromagnetické vlny, antény vedení 27
11
11
CjG
LjR
Zov
ω
ω
+
+
= (5. (5.13)
Poměr napětí přímé vlny kU
r
na konci vedení proudu přímé vlny kI
r
je dán vztahem
ov
k
k
k
k
Z
I
U
I
U
== s
s
r
r
(5.14)
ale poměr (celkového) napětí proudu roven impedanci zátěže .2.2: Vedení zakončené impedancí Zk
Poměry vedení určuje impedance zátěže konci vedení pak výsledné
napětí
kk
ll
k UUeBeAU
sr
+=+= γγ
.. 5. 5.
Napětí začátku vedení udává integrační konstanta proud ve
stejném místě pak podíl A/Zov
• Zpětná (odražená) vlna IU
ss
, určená členem eγz
, která šíří opačným směrem. (5.
Šipky nad symboly napětí proudu označují směr šíření vlny 474H474HObr.
Poměr fázorů přímé odražené vlny napětí konci vedení určuje činitel odrazu na
konci vedení (na zátěži)
ovk
ovk
k
k
k
k
k
ZZ
ZZ
I
I
U
U
+
−
=== r
s
r
s
ρ (5.12)
a proud
kk
ll
k IIeAeBI
sr
−=−= γγ
.
Obr
