Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
, (4. Pro popis stojatého vlnění, které vzniká interferencí vln šířících se
různými směry, používá vyjádření rovnicí 418H418H(4.5) který popisuje šíření přímé vlny. měrná fáze [rad. (4. Vektorová rovnice 415H415H(4.13) dostaneme
( )zktjzk
eeAtzE ′−′′−
= ω
.4)
Obecné řešení rovnice 416H416H(4. měrný
útlum [m-1
].7) prvního
členu rovnice 423H423H(4.6) této kapitole budeme sledovat šíření
vlny prostorem proto využijeme zápis 419H419H(4.
Člen e-jk´z
určuje změnu (zpoždění) fáze vlny dráze směru šíření vlny. prostoru pak mohou existovat současně obě vlny, které spolu
skládají (interferují).sin. Všimněme si, pokles amplitudy vlny dráze určuje člen e-k´´
, však
přímo měrný útlum k´´.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Jedinou nenulovou složkou vektoru elektrické intenzity bude složka jejíž amplituda
se bude měnit pouze směru šíření Vzhledem předpokladu uniformity vlny se
amplituda vlny bude vlnoploše stálá směrech nebude měnit (její derivace
v těchto směrech bude nulová).m-1
] udává přímo zpoždění fáze vlny dráze m
ve směru šíření vlny.. Složka vlnového čísla k´´ tzv.5) vyjadřuje dvojici vln, šířících opačnými směry. První člen vyjadřuje
primární (přímou) vlnu šířící zdroje směru kladné osy druhý člen pak popisuje
sekundární vlnu šířící opačným směrem, která může vzniknout například odrazem od
nehomogenity prostoru.5) . ′+′ (4.8)
Člen e-k´´z
určuje změnu (pokles) amplitudy vlny při šíření směru kdy šířící se
vlna vodivém prostředí indukuje proudy, které toto prostředí ohřívají.6)
kde veličiny jsou integračními konstantami.
02
2
2
=+ x
x
Ek
dz
Ed
(4.
Rovnice 417H417H(4.
Všimněme blíže vlnového čísla Nenulovou vodivost prostředí možno
respektovat dosazením komplexní permitivity definované rovnicí 420H420H(3.12) 425H425H(3.5)
nebo pomocí goniometrických funkcí
( )kzBkzAEx cos..4) můžeme zapsat dvojím způsobem pomocí
exponenciálních funkcí
jkzjkz
x eBeAE −
(4..2) proto přejde jedinou skalární
rovnici diferenciální rovnici řádu konstantními koeficienty. energii,
přeměněnou teplo, pak šířící vlna ochuzena.18) vztahu
421H421H(3. Pak
( zkjzkzkjkj
eeAeAzE ′−′′−′′−′−
== . Pak vlnové číslo bude komplexní veličinou, které složkovém tvaru můžeme
vyjádřit vztahem
kjkk ′′−′= (4.7)
Fyzikální význam obou složek vlnového čísla bude zřejmý dosazení 422H422H(4. Složka
vlnového čísla tzv.26).9)
.
Intenzita pole E(z) rovněž mění čase (je fázorem) tak, doplnění časové
závislosti podle vztahů 424H424H(3
