Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 16 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
7) prvního členu rovnice 423H423H(4. prostoru pak mohou existovat současně obě vlny, které spolu skládají (interferují).18) vztahu 421H421H(3.13) dostaneme ( )zktjzk eeAtzE ′−′′− = ω .5) který popisuje šíření přímé vlny.5) nebo pomocí goniometrických funkcí ( )kzBkzAEx cos.7) Fyzikální význam obou složek vlnového čísla bude zřejmý dosazení 422H422H(4..sin.2) proto přejde jedinou skalární rovnici diferenciální rovnici řádu konstantními koeficienty. Složka vlnového čísla tzv.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně Jedinou nenulovou složkou vektoru elektrické intenzity bude složka jejíž amplituda se bude měnit pouze směru šíření Vzhledem předpokladu uniformity vlny se amplituda vlny bude vlnoploše stálá směrech nebude měnit (její derivace v těchto směrech bude nulová). První člen vyjadřuje primární (přímou) vlnu šířící zdroje směru kladné osy druhý člen pak popisuje sekundární vlnu šířící opačným směrem, která může vzniknout například odrazem od nehomogenity prostoru. Člen e-jk´z určuje změnu (zpoždění) fáze vlny dráze směru šíření vlny. Pro popis stojatého vlnění, které vzniká interferencí vln šířících se různými směry, používá vyjádření rovnicí 418H418H(4., (4.6) této kapitole budeme sledovat šíření vlny prostorem proto využijeme zápis 419H419H(4.4) můžeme zapsat dvojím způsobem pomocí exponenciálních funkcí jkzjkz x eBeAE − (4. Pak ( zkjzkzkjkj eeAeAzE ′−′′−′′−′− == . ′+′ (4.26). (4.. Všimněme blíže vlnového čísla Nenulovou vodivost prostředí možno respektovat dosazením komplexní permitivity definované rovnicí 420H420H(3.. energii, přeměněnou teplo, pak šířící vlna ochuzena.12) 425H425H(3. Rovnice 417H417H(4. 02 2 2 =+ x x Ek dz Ed (4.9) . Všimněme si, pokles amplitudy vlny dráze určuje člen e-k´´ , však přímo měrný útlum k´´.8) Člen e-k´´z určuje změnu (pokles) amplitudy vlny při šíření směru kdy šířící se vlna vodivém prostředí indukuje proudy, které toto prostředí ohřívají.5) vyjadřuje dvojici vln, šířících opačnými směry.m-1 ] udává přímo zpoždění fáze vlny dráze m ve směru šíření vlny. měrný útlum [m-1 ]. Vektorová rovnice 415H415H(4.5) . Pak vlnové číslo bude komplexní veličinou, které složkovém tvaru můžeme vyjádřit vztahem kjkk ′′−′= (4.6) kde veličiny jsou integračními konstantami. Složka vlnového čísla k´´ tzv.4) Obecné řešení rovnice 416H416H(4. měrná fáze [rad. Intenzita pole E(z) rovněž mění čase (je fázorem) tak, doplnění časové závislosti podle vztahů 424H424H(3