V celulárním systému sousední základnové
stanice pracují různých frekvencích. doby byla
poptávka komunikačním systému určité oblasti
uspokojována použitím pouze jednoho vysílacího
a přijímacího zařízení, které pracovalo vysokým
výkonem pokrývalo svým rozsahem celou oblast
provozovaného systému. Tím vzniká neustálá
potřeba rozvoje technologie, která umožní zajistit
navýšení kapacity přenosové rychlosti síti. protože výkon koncového
zařízení podstatně nižší než výkon základnové
stanice, nebylo možné efektivně udržovat
rádiové spojení směrem základnové stanici. letech 20.
. cell). Způsob přidělování
kmitočtů konkrétním základnovým stanicím
minimalizuje riziko vzniku rušení mezi sousedními
základnovými stanicemi. Jedná se
jedno nejdynamičtěji rozvíjejících odvětví
komunikace probíhající pomocí rádiových vln.6
Jak funguje
mobilní telefon?
___________________________
JAKUB KWIECIEŃ, RAFAŁ PAWLAK
Mobilní celulární telefonie jedním
z mobilních radiokomunikačních systémů. Tento
způsob komunikace využívají nejen uživatelé řad
soukromých osob, ale komerční veřejné subjekty. Realizace rádiového systému použití:
a) jedné základnové stanice velkým výkonem, více
základnových stanic menším výkonem. Málokdy však pozastavíme nad tím, jak
vlastně tento přístroj funguje?
Proč mobilní telefon „celulární“?
Myšlenka celulárního (buňkového) systému
se zrodila 40. století amerických
laboratořích společnosti Bell. Uprostřed každé buňky
pak bylo zařízení nižším výkonem.
V současné době používá mobilní telefony více než
92 Poláků (stav pro červenec 2017 zpráva
Centra pro výzkum veřejného mínění CBOS),
přičemž více než poloviny jedná zařízení typu
chytrý telefon jejich podíl stále dynamicky roste. stejné kmitočty (symbolicky označeny
číslicemi 1-7) lze rámci jednoho celulárního
systému použít vícekrát.40
I. Zásadní je,
že násobným navýšením vysílacího výkonu
nedochází úměrně zvětšení oblasti pokrytí
rádiovým signálem.
Rostoucí počet zařízení možností jejich využití
představuje výzvu vzhledem omezenému
množství rádiových kmitočtů. Inovace spočívala
v rozdělení velké oblasti mnohem menší oblasti,
tak zvané buňky (ang. Jak patrné
z Obr. Autor: Paweł Woźniak
Základním důvodem pro rozdělení oblasti na
jednotlivé buňky nedostatečná kapacita systému
(kapacita maximální počet připojených koncových
zařízení, jako například mobilní telefon),
provozovaného rámci jedné základnové stanice
s velkým výkonem.
Obr. Velikost buňky pokryté
základnovou stanicí několikanásobně menší než
velikost oblasti celého systému, proto může
pracovat mnohem menším výkonem.
Mobilní telefon stal nejen základním
prostředkem kontaktu, ale také nástrojem pro práci
a zábavu
