.
století pokládali, hluboké vrstvy Země jsou
sestaveny velmi silně magnetizovaných sloučenin
železa, které tímto způsobem vytvářejí magnetické
pole. straně
8).
Zajímavostí je, pole, které nás obklopuje, ve
skutečnosti vzniká propojením dvou složek:
vnitřního magnetického pole, jež souvisí jevy,
k nimž dochází jádru Země, vnějšího
magnetického pole, které spojeno jevy, nimž
dochází ionosféře (tj. teorii samobudicího magnetohydro-
dynamického dynama, kterou roce 1949 navrhl
anglický geofyzik Edward Bullard. zásadě považováno za
stabilní pole, když jak brzy ukáže není až
tak úplně pravda. Ukázalo však, takové tvrzení je
neopodstatněné. Jedná se
o tzv.
Vnitřní magnetické pole Země
Historicky vzato odborníci konce 19. Existenci tohoto pole zemském
povrchu může pozorovat každý nás, pomocí
jednoduchého přístroje, jakým kompas.
Tak tedy tím zdrojem? současné době se
předpokládá, tekutém vnějším jádru Země
vlivem konvekčních pohybů vnikají elektrické vířivé
proudy, které vytvářejí magnetické pole.
geomagnetickým polem.
Magnetické pole generované zemském jádru
má samozřejmě dva póly, stejně jako všechna
magnetická pole přírodě (viz oddíl I.
Jelikož však teplota uvnitř Země výrazně nad
Curieovou teplotou látek, které lidstvo zná, nemůže
geomagnetické pole pocházet obřího
permanentního magnetu skrytého středu naší
planety. Feromagnety jsou
i ledničkové magnety, které dobře známe
z každodenního života.4
Přirozené zdroje
elektromagnetického pole
___________________________
RAFAŁ PAWLAK
Přirozenými zdroji elektromagnetického
pole, kterém člověk žije „od počátku věků“, jsou
Země atmosferické jevy, Slunce kosmické jevy,
a také každá hmota, jejíž teplota větší než
absolutní nula tedy vlastně každá.1. horní vrstvě zemské
atmosféry) magnetosféře (viz níže). těch, které jsou určeny osou rotace naší
planety), ale jsou vůči nim mírně posunuty.28
I. Geomagnetické póly leží blízkosti geografických
pólů (tj.
Ve všech bodech naší planety setkáváme
s jejím přirozeným magnetickým polem, tzv. Podle této teorie
je přirozené dynamo Země (geodynamo) poháněno
právě konvekčními pohyby, které vyskytují
v oblasti kontaktu pláště vnějším jádrem, zatímco
víření vytvářeno působením Coriolisovy síly
související rotací Země kolem vlastní osy.
Magnetická osa Země nakloněna asi 11° vůči
ose rotace navíc každoročně pohybuje úhel
odpovídající vzdálenosti několika kilometrů na
zemském povrchu.
To znamená ty, které projevují svou vlastní
spontánní silnou magnetizaci. roce 1895 francouzský fyzik
Pierre Curie zjistil, překročení určité mezní
teploty (tato teplota dnes nazývá Curieova
teplota) feromagnetické látky ztrácí své magnetické
vlastnosti
