Máme zde tedy jen přímou vlnu (T),
která tlumena pouze dráze vysílače
k přijímači.
V současné době celulární telefonii
využívají kmitočty cca 800 MHz cca 2,6 GHz –
v tomto rozsahu jsou vlnové délky přibližně cm
až cm. ukazuje, kolika různými dráhami, nichž
mohou vzniknout různé propagační jevy, může
rádiový nebo mikrovlnný signál cestovat vysílače
do přijímače. straně 40).6. Tato
interference může mít následek částečné nebo
úplné vyrušení signálu přijímacím místě.3 Fyzika
Například dlouhé velmi dlouhé vlny, jejichž délka
se může pohybovat 100 km, mají
mnohem větší dosah šíření než mikrovlny (např.
V případě mobilní radiokomunikace obvykle
setkáváme velmi složitou situací, protože anténa
(nebo antény) základnové stanice sice umístěna
na konkrétním místě, které vhodně zvoleno už
během plánování sítě, ale antény účastnických
terminálů (tj. Protože skutečnosti radiové vlny
a mikrovlny cestují dráhami různými délkami,
dochází skládání (N) četných rádiových vln
a mikrovln, které sice pocházejí stejného zdroje,
ale mají zcela odlišné, nahodilé fáze.I.
Každá rádiová vlna nebo mikrovlna, bez ohledu na
ohyb nebo odraz, navíc tlumena (na Obr.
Autor: Paweł Woźniak
Obr. Kromě přímé vlny zde vyskytují: vlna
odražená (O) zástavby vlna ohnutá (U) hranu
střechy budovy. 8. Znázornění propagačních jevů.
.
V typických venkovských oblastech malou
hustotou budov počet terénních překážek
relativně malý. Radiový signál tak nejenže pokrývá velkou
oblast, ale ztráty energie signálu způsobené
výskytem nepříznivých propagačních jevů jsou malé. Stejně tak
může svou energii částečně rozptýlit ohnutá vlna.
T tlumení
R rozptyl
U ohyb
O odraz
N skládání
Obr. je
z důvodu přehlednosti tlumení zakresleno pouze
u přímé vlny).
Za této situace podmínky pro šíření nestále mění
a musí být zohledněno způsobu, jakým síť
navržena (viz oddíl I. důsledku toho je
umíme správně využívat, tak aby byl zajištěn
efektivní přenos rádiového mikrovlnného signálu
v odpovídající kvalitě mezi vysílačem přijímačem.
Modelová situace vzniku propagačních jevů je
uvedena Obr. Například vlna
s frekvencí GHz vlnovou délkou přibližně cm
snadno proniká tenkými zdmi budov, sklem, malými
předměty denní potřeby, avšak silnější zdi, zemina
nebo hustý les hodně tlumí. praxi mobilních telefonů) stále mění
svoji polohu společně pohybem jejich uživatelů.
Při projektování sítí musí brát úvahu
mnoho faktorů souvisejících rázem terénu,
stávající zástavbou, umístěním výškou budov či
přítomností zalesněných oblastí.
Každý těchto propagačních jevů ovlivňuje
energii elektromagnetické vlny odlišně. druhou stranu,
u vlny frekvencí GHz délkou přibližně cm
bude tlumení zdmi, stromy nebo předměty
mnohem větší.
Šíření elektromagnetické vlny –
technické důsledky
Mnohými pokusy pozorováními výše
uvedených propagačních jevů jsme naučili
předvídat precizně popisovat. stromy).
s vlnovou délko cm), díky menšímu počtu
překážek, nimiž interagují. Výhodným řešením proto umístit
antény základnových stanic vysoké výšce
a přizpůsobit úroveň rádiového signálu tak, aby bylo
dosaženo správného pokrytí celé oblasti dané
buňky. Odražená
vlna může být navíc částečně rozptýlená (R) podle
toho, jak daná odrazná plocha drsná jaké
překážky cestou narazí (např. Tyto vlnové délky jsou nepatrné ve
srovnání velikostí objektů, které prostředí
vyskytují, tak zde prakticky vždy dochází
k rozptylu, ohybu odrazu vlnění
