Elektromagnetické pole a člověk

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Ústav spojů, veřejná výzkumná instituce POLSKO

Strana 21 z 99

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2 Fyzika Mýtus: Každé záření pro tělo škodlivé Termín „záření“ ryze technický pojem, který používá popisu různých jevů spojených přenosem energie formě vln nebo částic prostoru nebo jiném médiu – např. Zařazuje se do oblasti ionizujícího záření. Slunce nejsilnější přírodní zdroj ultrafialového záření. sálání. záření vznikající jaderných reaktorech). Většinu tohoto záření však pohlcují horní vrstvy zemské atmosféry, zejména ozonová vrstva, na zemský povrch pak dopadá jen malý zlomek. Nepoškozuje atomovou strukturu látky, protože neovlivňuje vazby mezi atomy, což jinak mohlo vést rozštěpení částic změnám jejich chemických vlastností. například přerušení chemických vazeb. 400 700 označováno jako viditelné světlo.I. Ultrafialové světlo způsobuje fluorescenci některých látek. Tohoto jevu využívá při zabezpečování bankovek. Navíc nevyvolává kumulativní účinek, což znamená, působení látku dochází pouze během expozice na záření. Viditelné světlo Elektromagnetické záření vlnových délkách cca. Ultrafialové světlo se používá oblasti osvětlovací techniky, sterilizace, kriminalistiky chemické analýzy. Připomeňme: ionizace proces, při kterém se například elektricky neutrální částice stává částicí nenulovým elektrickým nábojem. Díky tomu nemá neionizující záření lidské tělo negativní vliv. K umělým zdrojům ultrafialového záření patří především rtuťové výbojky. Podle způsobu interakce elektromagnetických vln látkou se elektromagnetické záření dělí na: ionizující neionizující. Neionizující záření není schopné vyvolat ionizaci látkového prostředí: jeho fotony mají příliš málo energie, aby vyvolaly ionizaci. . Ultrafialové záření Ultrafialové (nadfialové) záření pokrývá vlnové délky cca 400 nm. Ionizující záření zahrnuje všechny typy záření, které jsou schopny vyvolat ionizaci látkového prostředí (např. Nenarušuje buněčnou strukturu, nemodifikuje její součásti, jako například buněčnou membránu nebo jádro, neovlivňuje jejich funkce. Elektromagnetické vlny rádiového mikrovlnného kmitočtového rozsahu jsou neionizující. Právě tento rozsah vlnových délek reaguje sítnice lidského oka. Fotony ultrafialového záření mají vysokou energii, což znamená, toto záření může mít významný vliv fyzikální a chemické vlastnosti látek, vč