I.
. Právě tento rozsah
vlnových délek reaguje sítnice lidského oka.
Neionizující záření není schopné vyvolat ionizaci látkového prostředí: jeho fotony mají
příliš málo energie, aby vyvolaly ionizaci. například přerušení
chemických vazeb. Elektromagnetické vlny rádiového mikrovlnného kmitočtového rozsahu
jsou neionizující. Slunce nejsilnější přírodní
zdroj ultrafialového záření. Navíc nevyvolává
kumulativní účinek, což znamená, působení látku dochází pouze během expozice
na záření. Nenarušuje buněčnou strukturu, nemodifikuje její součásti, jako
například buněčnou membránu nebo jádro, neovlivňuje jejich funkce. Fotony ultrafialového
záření mají vysokou energii, což znamená, toto
záření může mít významný vliv fyzikální
a chemické vlastnosti látek, vč.
Tohoto jevu využívá při zabezpečování bankovek.
Viditelné světlo
Elektromagnetické záření vlnových
délkách cca. Podle způsobu interakce elektromagnetických vln látkou se
elektromagnetické záření dělí na: ionizující neionizující. Nepoškozuje
atomovou strukturu látky, protože neovlivňuje vazby mezi atomy, což jinak mohlo
vést rozštěpení částic změnám jejich chemických vlastností. Ultrafialové světlo se
používá oblasti osvětlovací techniky, sterilizace,
kriminalistiky chemické analýzy. Zařazuje se
do oblasti ionizujícího záření.
záření vznikající jaderných reaktorech).
K umělým zdrojům ultrafialového záření patří
především rtuťové výbojky. Ionizující záření zahrnuje
všechny typy záření, které jsou schopny vyvolat ionizaci látkového prostředí (např.
Ultrafialové záření
Ultrafialové (nadfialové) záření pokrývá
vlnové délky cca 400 nm.2 Fyzika
Mýtus:
Každé záření pro tělo
škodlivé
Termín „záření“ ryze technický pojem, který používá popisu různých jevů
spojených přenosem energie formě vln nebo částic prostoru nebo jiném médiu –
např. Připomeňme: ionizace proces, při kterém se
například elektricky neutrální částice stává částicí nenulovým elektrickým nábojem. Ultrafialové
světlo způsobuje fluorescenci některých látek. 400 700 označováno
jako viditelné světlo.
Většinu tohoto záření však pohlcují horní vrstvy
zemské atmosféry, zejména ozonová vrstva, na
zemský povrch pak dopadá jen malý zlomek. Díky tomu nemá neionizující záření lidské
tělo negativní vliv. sálání
