Fotony ultrafialového
záření mají vysokou energii, což znamená, toto
záření může mít významný vliv fyzikální
a chemické vlastnosti látek, vč. Zařazuje se
do oblasti ionizujícího záření.I. Podle způsobu interakce elektromagnetických vln látkou se
elektromagnetické záření dělí na: ionizující neionizující.
Ultrafialové záření
Ultrafialové (nadfialové) záření pokrývá
vlnové délky cca 400 nm. Nenarušuje buněčnou strukturu, nemodifikuje její součásti, jako
například buněčnou membránu nebo jádro, neovlivňuje jejich funkce. Ultrafialové
světlo způsobuje fluorescenci některých látek. sálání. Navíc nevyvolává
kumulativní účinek, což znamená, působení látku dochází pouze během expozice
na záření. Připomeňme: ionizace proces, při kterém se
například elektricky neutrální částice stává částicí nenulovým elektrickým nábojem.
.
Viditelné světlo
Elektromagnetické záření vlnových
délkách cca.2 Fyzika
Mýtus:
Každé záření pro tělo
škodlivé
Termín „záření“ ryze technický pojem, který používá popisu různých jevů
spojených přenosem energie formě vln nebo částic prostoru nebo jiném médiu –
např.
Neionizující záření není schopné vyvolat ionizaci látkového prostředí: jeho fotony mají
příliš málo energie, aby vyvolaly ionizaci.
záření vznikající jaderných reaktorech). Elektromagnetické vlny rádiového mikrovlnného kmitočtového rozsahu
jsou neionizující. Díky tomu nemá neionizující záření lidské
tělo negativní vliv. například přerušení
chemických vazeb. Právě tento rozsah
vlnových délek reaguje sítnice lidského oka. Nepoškozuje
atomovou strukturu látky, protože neovlivňuje vazby mezi atomy, což jinak mohlo
vést rozštěpení částic změnám jejich chemických vlastností.
Většinu tohoto záření však pohlcují horní vrstvy
zemské atmosféry, zejména ozonová vrstva, na
zemský povrch pak dopadá jen malý zlomek. Ionizující záření zahrnuje
všechny typy záření, které jsou schopny vyvolat ionizaci látkového prostředí (např. 400 700 označováno
jako viditelné světlo. Slunce nejsilnější přírodní
zdroj ultrafialového záření. Ultrafialové světlo se
používá oblasti osvětlovací techniky, sterilizace,
kriminalistiky chemické analýzy.
K umělým zdrojům ultrafialového záření patří
především rtuťové výbojky.
Tohoto jevu využívá při zabezpečování bankovek
