2
Jak hodně však mýlil.
2 Viz https://www.Elektromagnetické pole, elektromagnetické vlny úvod 13
Složky elektromagnetického pole, tj.
Autor: Paweł Woźniak
Matematický popis elektromagnetického pole,
který navrhl Maxwell, byl ověřen experimentálně
potvrzen německým fyzikem Heinrichem Rudolfem
Hertzem. Rozložení vektorů pole pole H.famousscientists.. Prokázal, povaha
elektromagnetických vln, pokud jde schopnost
odrazu lomu, úplně stejná jako světelných
a tepelných vln.
Zjistil také, elektromagnetické pole, které je
vytvářeno jednom místě, lze zachytit
a reprodukovat jiném místě, čímž vytvořil základ
pro rozvoj radiokomunikace. Vektory pole E
a pole jsou kolmé jak vůči sobě navzájem, tak vůči
směru šíření vlny. Rozložení vektorů pole pole vůči směru šíření. Provedením dalších
experimentů potvrdil Maxwellovy teoretické úvahy.
Elektromagnetické pole tedy fyzikálního
hlediska určitým stavem prostoru, kterém síly
elektromagnetické povahy působí fyzický objekt
s elektrickým nábojem dochází toku energie..
Je zajímavé, Hertz patrně nebyl vědom
důležitosti svých epochálních objevů.
Obr.org/heinrich-hertz
Vektor elektrického pole
Vektor magnetického pole
Poyntingův vektor
. elektrické pole
a magnetické pole, mohou existovat nezávisle na
sobě, pod podmínkou, nemění čase.
V důsledku neustálých sobě jdoucích změn
elektrického pole magnetického pole vzniká
elektromagnetická vlna. roce 1890
konstatoval: „Nemyslím si, bezdrátové vlny, které
jsem objevil, budou mít nějaké praktické
uplatnění“.
Obr.
V každém bodě tohoto prostoru jsou síly popsány
dvěma vektory představujícími časově proměnná
pole: elektrické magnetické základě
principu vzájemné indukce vytváří časově
proměnné elektrické pole časově proměnné
točivé magnetické pole které následně vytváří
časově proměnné točivé elektrické pole atd. roce 1886 Hertz poprvé praxi
v laboratorních podmínkách vytvořil
elektromagnetickou vlnu (použil tomu elektrický
oscilátor, který sám sestavil).
Autor: Paweł Woźniak
Elektromagnetická vlna, jako narušení
elektromagnetického pole, kombinací
sinusoidálně proměnného elektrického pole (kde
kmitá vektor pole sinusoidálně proměnného
magnetického pole (kde kmitá vektor pole H),
přičemž kmitání vektorů pole pole plně
synchronizované fázově shodné. výsledku pak nad veškerou
pochybnost určil, světlo není nic jiného než
elektromagnetická vlna určitém rozsahu vlnových
délek
