Elektroinstalatér 2012-3

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: ČNTL - České nakladatelství technické literatury, spol. s r.o.

Strana 52 z 68

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
Jediný údaj, který výrobci ma­ lých VtE při specifikaci svých produktů bez výjimky uvádějí, jejich jmenovitý výkon. nastartování výro­ by elektřiny dochází při rychlosti větru kolem m/s jmenovitého výkonu dosaženo přibližně při rychlostech mezi m/s. [1], [3] - souladu novějšími výsledky). Reálné (naměřené) četnostní rozdělení rychlostí větru bývá pro potřeby větrné energetiky často nahrazováno teoretickým Weibullovým rozdělením. Nakupující proto měl svém zájmu výrobci žádat záruku dodržení výkonové křivky větrné elektrárny. Ani takovém případě však není jisté, uvedené údaje lze spolehnout. hlediska celkové výroby elektrické energie je ovšem průběh horního konce výkonové křivky celkem nepodstat­ ný, neboť rychlosti přes m/s běžných výškách malých VtE vyskytují jen zřídka. Výkon těchto elektráren rostoucí rychlostí větru roste pomaleji a jejich celková efektivita nižší než případě klasické konstrukce či při použití principu Darreiovy turbíny. Při 14 m/s větrná elektrárna dosahuje maximální výroby při vyšších rychlostech větru její výkon zvolna klesá. Tato skutečnost vyplývá ze základních vlastností atmosfé­ rického proudění, které pohá­ něno silami vznikajícími celém Obr. Vyšší jmenovitý výkon proto jinak stejné malé VtE běžné (tedy méně větrné) lokalitě povede přede­ vším vyšším nárokům elektroinstalaci nižšímu kapacitnímu faktoru elektrárny, ale celkové množství vyrobené energie zvýší jen nepatrně. Při běžných rychlostech větru závisí aktuální výkon větrné elektrárny především rozmě­ ru konstrukci větrné turbíny. Příklad výkonové křivky malé VtE ukazuje obr. Větrné podmínky výškách in­ stalace malých VtE jsou obecně mnohem horší než výškách velkých větrných elektráren, což jeden hlavních důvo­ dů, proč jejich technologie dosud větší míře nerozšiřu­ je. Jsou dány četnostním rozdělením rychlostí větru prostoru rotoru (obr. Malá větrná elektrárna rotorem přibližně výšce okolních překážek Přestože jedná zcela zásadní informaci, není dostupnost výko­ nové křivky malé VtE samozřejmostí. Výše jmenovitého výkonu proto význam zejména hledis­ ka nároků elektroinstalaci, pro odhad budoucí výroby elektrické energie však prakticky bezcenný údaj. Ukázka výkonové křivky malé větrné elektrárny Obr. Velké větrné elektrárny dnes standardně umožňují natáčení listů výkon při vyšších rychlostechje přibližně konstantní.E Relativní průběh výkonové křivky většiny větrných elektráren podobný rozmezí „středních“ rychlostí větru (asi mezi m/s) velmi zhruba sleduje kubickou závislost výkonu elektrárny rych­ losti proudění. Vyhráno není ani případě, kdy výrobce malé VtE výkonovou křiv­ ku svého výrobku skutečně poskytne. Typické četnostní rozdělení rychlostívětru Větrné podmínky místě malé VtE Větrné podmínky pro provoz malé větrné elektrárny potřeba sledo­ vat dvou různých úrovních, kterými jsou: - všeobecné větrné poměry lokalitě výstavby malé VtE - lokální ovlivnění větrných podmínek pozici rotoru větrné elektrárny Větrné poměry lokality Větrné poměry (větrné klima) jsou statistickým souhrnem větrných podmínek určitém místě klimatologicky dostatečně dlouhé ob­ dobí. prvé řadě tato výkonová křivka měla být dispozici nejen podobě ilustrativního grafu, ale taktéž přesné, tedy číselné podobě. 4b). 4a) a větrnou růžicí směrů větru (obr. Ukázka větrné růžice Elektroinstalatér 3/2012 . Určitou výjimku mohou tvořit typy větrných elektráren umožňující výrobu energie při nejnižších rychlostech větru, jako jsou Savoniovy turbíny mnoholisté vrtu­ le. typ regulace stall. Jedná větrnou elektrárnu klasické konstrukce (třílistá vrtule), která velikostně blíží spíše horní hranici kategorie malých VtE. Rychlost větru [m/s] Výkon [kW] 0 0,0 1 0,0 2 0,0 3 0,0 4 0,9 5 2,3 6 4,1 7 6,3 8 8,9 9 11,2 10 13,7 11 14,4 12 14,9 13 15,1 14 15,2 15 15,0 16 15,0 17 14,5 18 14,5 19 14,0 20 13,5 21 12,5 22 12,3 23 12,1 24 12,0 25 11,0 Nominální výkon: kW Průměr rotoru: m rychlost větru [m/s] __________ Obr. Výkonové křiv­ ky jsou nezřídka odvozovány pouze teoreticky spíše pravidlem než výjimkou, malé VtE vůbec nejsou řádně testovány reálných podmínek, jako tomu standardně bývá velkých větrných elektrá­ ren, inzerované výkony mohou být nadhodnoceny (např. Zpravidla vztahují ose rotoru větrné elektrárny. Obr. Při přiblížení jmenovitému výkonu již aktuální vý­ kon rostoucí rychlostí větru roste pomaleji dosažení této úrov­ ně již dále neroste, případně klesá. Tato hodnota však obvykle vztahuje vysokým rychlostem větru, jaké místě malé VtE vyskytují jen velmi zříd­ ka. Mírný pokles výkonu při vysokých rychlostech větru důsledkem konstantního nastavení listů vrtule tzv