Poznámky redaktora
Mírný pokles výkonu při
vysokých rychlostech větru důsledkem konstantního nastavení
listů vrtule tzv. Tato hodnota však obvykle vztahuje vysokým
rychlostem větru, jaké místě malé VtE vyskytují jen velmi zříd
ka. prvé řadě tato výkonová
křivka měla být dispozici nejen podobě ilustrativního grafu, ale
taktéž přesné, tedy číselné podobě. Při přiblížení jmenovitému výkonu již aktuální vý
kon rostoucí rychlostí větru roste pomaleji dosažení této úrov
ně již dále neroste, případně klesá. Výše jmenovitého výkonu proto význam zejména hledis
ka nároků elektroinstalaci, pro odhad budoucí výroby elektrické
energie však prakticky bezcenný údaj. [1], [3]
- souladu novějšími výsledky). Jsou dány
četnostním rozdělením rychlostí větru prostoru rotoru (obr. Při
14 m/s větrná elektrárna dosahuje maximální výroby při vyšších
rychlostech větru její výkon zvolna klesá. nastartování výro
by elektřiny dochází při rychlosti větru kolem m/s jmenovitého
výkonu dosaženo přibližně při rychlostech mezi m/s. Zpravidla vztahují ose rotoru větrné elektrárny. Jediný údaj, který výrobci ma
lých VtE při specifikaci svých produktů bez výjimky uvádějí, jejich
jmenovitý výkon. Ani takovém případě však
není jisté, uvedené údaje lze spolehnout. Typické četnostní rozdělení rychlostívětru
Větrné podmínky místě malé VtE
Větrné podmínky pro provoz malé větrné elektrárny potřeba sledo
vat dvou různých úrovních, kterými jsou:
- všeobecné větrné poměry lokalitě výstavby malé VtE
- lokální ovlivnění větrných podmínek pozici rotoru větrné
elektrárny
Větrné poměry lokality
Větrné poměry (větrné klima) jsou statistickým souhrnem větrných
podmínek určitém místě klimatologicky dostatečně dlouhé ob
dobí. Ukázka větrné růžice
Elektroinstalatér 3/2012
. typ regulace stall.
Rychlost
větru [m/s]
Výkon
[kW]
0 0,0
1 0,0
2 0,0
3 0,0
4 0,9
5 2,3
6 4,1
7 6,3
8 8,9
9 11,2
10 13,7
11 14,4
12 14,9
13 15,1
14 15,2
15 15,0
16 15,0
17 14,5
18 14,5
19 14,0
20 13,5
21 12,5
22 12,3
23 12,1
24 12,0
25 11,0
Nominální výkon: kW
Průměr rotoru: m
rychlost větru [m/s] __________
Obr. 4a)
a větrnou růžicí směrů větru (obr. Výkonové křiv
ky jsou nezřídka odvozovány pouze teoreticky spíše pravidlem
než výjimkou, malé VtE vůbec nejsou řádně testovány reálných
podmínek, jako tomu standardně bývá velkých větrných elektrá
ren, inzerované výkony mohou být nadhodnoceny (např. Jedná větrnou
elektrárnu klasické konstrukce (třílistá vrtule), která velikostně
blíží spíše horní hranici kategorie malých VtE.
Obr. Tato skutečnost vyplývá ze
základních vlastností atmosfé
rického proudění, které pohá
něno silami vznikajícími celém Obr.
Větrné podmínky výškách in
stalace malých VtE jsou obecně
mnohem horší než výškách
velkých větrných elektráren,
což jeden hlavních důvo
dů, proč jejich technologie
dosud větší míře nerozšiřu
je. Reálné (naměřené) četnostní
rozdělení rychlostí větru bývá
pro potřeby větrné energetiky
často nahrazováno teoretickým
Weibullovým rozdělením. Při běžných rychlostech
větru závisí aktuální výkon větrné elektrárny především rozmě
ru konstrukci větrné turbíny.
Vyhráno není ani případě, kdy výrobce malé VtE výkonovou křiv
ku svého výrobku skutečně poskytne. Nakupující proto měl svém
zájmu výrobci žádat záruku dodržení výkonové křivky větrné
elektrárny. Malá větrná elektrárna rotorem
přibližně výšce okolních překážek
Přestože jedná zcela zásadní informaci, není dostupnost výko
nové křivky malé VtE samozřejmostí. Velké větrné elektrárny dnes
standardně umožňují natáčení listů výkon při vyšších rychlostechje
přibližně konstantní. Výkon těchto elektráren rostoucí rychlostí větru roste pomaleji
a jejich celková efektivita nižší než případě klasické konstrukce
či při použití principu Darreiovy turbíny. Určitou výjimku mohou tvořit
typy větrných elektráren umožňující výrobu energie při nejnižších
rychlostech větru, jako jsou Savoniovy turbíny mnoholisté vrtu
le. hlediska celkové výroby elektrické energie
je ovšem průběh horního konce výkonové křivky celkem nepodstat
ný, neboť rychlosti přes m/s běžných výškách malých VtE
vyskytují jen zřídka.
Příklad výkonové křivky malé VtE ukazuje obr. Ukázka výkonové křivky malé větrné
elektrárny
Obr.E
Relativní průběh výkonové křivky většiny větrných elektráren
podobný rozmezí „středních“ rychlostí větru (asi mezi m/s)
velmi zhruba sleduje kubickou závislost výkonu elektrárny rych
losti proudění. Vyšší jmenovitý výkon proto jinak
stejné malé VtE běžné (tedy méně větrné) lokalitě povede přede
vším vyšším nárokům elektroinstalaci nižšímu kapacitnímu
faktoru elektrárny, ale celkové množství vyrobené energie zvýší jen
nepatrně. 4b)
