Poznámky redaktora
Turbína větrné elektrárny snižuje rychlost vzdušného proudění, pro
jehož kinetickou energiiEkplatí:
Ek m-u2/ -V-u2/ 2,
kde hmotnost, hustota vzduchu, objem vzduchu rychlost
větru.org.E
Větrné podmínky pro malé větrné elektrárny
P
o letech nízkého zájmu využití malých větrných elektráren
(dále malých VtE) lze současné době pozorovat opětov
né zvyšování pozornosti věnované této technologii, zejména
v souvislosti koncepcí lokálního zásobování energií energetické
soběstačnosti budov.
Faktory určující výrobu elektřiny malou VtE
V praxi závisí výroba elektrické energie větrnou elektrárnou třech
základních faktorech, kterými jsou:
- výkonová křivka větrné elektrárny
- větrné podmínky úrovni rotoru větrné elektrárny
- spolehlivost provozu větrné elektrárny velikost energetických
ztrát daných technologií větrné elektrárny, vedením transforma
cí vyrobené elektřiny
Výkonová křivka malých VtE
Výkonová křivka definuje závislost okamžité výroby elektrické ener
gie větrnou elektrárnou okamžité rychlosti větru ose jejího ro
toru. Největší ekonomický přínos využití malých
VtE odlehlých lokalitách bez možnosti odběru energie elektrické
sítě, ideálně kombinaci využitím solárních článků, které se
s výrobou energie větru vhodně doplňují.
Obr. Větrná elektrárna střeše centrály společnosti T-Mobile
v Praze stanice metra Roztyly
Problematickými okolnostmi jsou zejména:
- větrné podmínky místě instalace malé VtE
- vždy ideální kvalita trvanlivost těchto zařízení vždy
solidní přístup jejich výrobců prodejců
- hlukové emise při umístění malé VtE obytné zástavbě
Vynikajícím článkem, který věnuje této problematice, [1].wind-works.
50
Základní pojmy
Větrné elektrárny jsou zařízení, kterých kinetická energie větru
přeměňována energii elektrickou.
Elektroinstalatér 3/2012
. Udává jednotkách
W/m2a platí pro ni:
P p-u3/ 2. Výkonová křivka proto ukončena nejčastěji mezi 20
a m/s, případě malých VtE níže.
Pro konkrétní větrnou elektrárnu bývá definován jejíjmenovitý (no
minální) výkon, který přibližně odpovídá maximální výrobě energie
za optimálních podmínek (tedy zpravidla při vysokých rychlostech
větru).). Při extrémně vysokých rychlostech
větru větrná elektrárna měla být odstavena, aby nedošlo jejímu
poškození. Cílem předkládaného článku umožnit čtenáři ales
poň přibližně vyhodnotit efektivitu investice tohoto zdroje nezá
visle informacích výrobce prodejce zařízení, které nemusejí být
objektivní. takových
případech, nemá-li využití malé VtE převážně experimentální re
klamní efekt (obr. 1), potřeba přistupovat jejich využití znač
nou obezřetností.
Jako další nezávislý zdroj informací (nejen) malých VtE mohou
sloužit též stránky http://www. Teoretická
maximální hodnota součinitele výkonu cpmaxje 0,593, reálně však
pohybuje hodnotách 0,5.
Základní skutečností, která předurčuje smysluplnost investice do
malé VtE, množství energie, které může elektrárna během svého
života vyrobit. Přes
sugestivní název nejedná dílo odpůrců technologie malých VtE,
ale souhrn praktických doporučení, která vycházejí zkušenos
tí (často bohužel negativních) amerického prodejce těchto zařízení.
Zájem výstavbu malých VtE však není omezen jen tyto případy,
nezřídka lze setkat záměry těchto zdrojů místech připo
jením elektrické síti, toi rámci obytné zástavby. České
republice touto problematikou minulosti zabývala výzkumná
zpráva [2]. Poměr mezi množstvím skutečně vyrobené energie teoretic
kou výrobou elektrické energie hypotetickém případě, kdy elek
trárna vyráběla nepřetržitě úrovni jmenovitého výkonu, nazývá
kapacitnífaktor (někdy též využitelnost).
Podle informací domácího prostředí většina poznatků uvedených
v těchto zdrojích přenositelna středoevropských reálií.
Výroba elektrické energie udávaná kW-h, MW-h GW-h zpra
vidla vztahuje období jednoho roku (pak jsou jednotky MW-h/rok
apod. účin
nost přeměny energie proudění elektrickou energii).
Pro výkon větrné turbíny, který udává wattech, platí:
P cp-S-p -u3/ 2,
kde plocha opisovaná rotorem součinitel výkonu (tj. Základní fyzikální zákonitosti
u malých VtE fungují podobně jako případě velkých větrných zdro
jů jsou následující. Typická elektrárna začíná vyrábět při rychlostech větru kolem
3-4 m/s, pak výkon prudce roste dosažení jmenovitého výkonu
při rychlostech mezi m/s.
Výkon, který bylo možno získat stoprocentním využitím kinetické
energie větru proudícího jednotkovou plochou kolmou směr prou
dění označuje jako hustota výkonu větru
