Poznámky redaktora
část)
Prokop Diviš Odsaji blesky z mraků
Rodný domek Prokopa Diviše s replikou jeho
povětrnostního stroje
. V roce 1720 vstoupil kláštera řádu
premonstrátů v Louce u Znojma, kde dostal
své řádové jméno Prokop Diviš. V období let 1729 až
1735 téže klášterní škole vyučoval filozo-
fii a teologii. O svých pokusech
Diviš sepsal mnoho pojednání, tiskem ale vy-
šla pouze některá a to ještě navíc mimo Ra-
kousko, kde neprošla cenzurou. V létech 1742 1744 zde postavil
několik vodovodů. Druhou
konstrukci umístil Diviš roce 1761 věž
přímětického kostela. Tento hudební nástroj,
který byl mj. Pozoroval blahodárný vliv
elektřiny léčení různých forem ochrnutí,
revmatismu a svalových křečí. Jednalo o zařízení ideově odlišné vynálezu Václava Prokopa Diviše. Roku 1733 byl v Salzburgu pro-
mován doktora teologie a v Olomouci na
doktora filozofie. „denis-
doru“ (Denis d‘Or, Zlatý Diviš), bezpečně do-
loženého k roku 1753. června 1754
vztyčil svůj pověstný povětrnostní stroj, což
byla soustava čtyřmi sty kovovými hro-
ty spojenými s uzemněním „odsávání“
elektřiny z mraků. Zpráva o smrti pro-
fesora Georga Wilhelma Richmanna, kterého
v Petrohradě roce v 1753 zabil blesk při po-
kusu měřit intenzitu elektrického pole v at-
mosféře, přivedla Diviše k zájmu o atmo-
sférickou elektřinu a k rozhodnutí postavit
v Příměticích zařízení „odsávání blesků
mraků“, tedy povětrnostní stroj machina
meteorologica svádění blesků z mraků do
země. Roku 1726
byl vysvěcen kněze a stal zároveň uči-
telem přírodních věd. století instalovaly pouze
hromosvody typu Franklin (první Franklinův bleskosvod byl v Čechách vztyčen roku 1775 zámku Měšice u Prahy). Diviš přišel svým vynálezem sice dříve než Franklin, ale rozdíl Franklina nenechal patentovat.
– Magia naturalis, 1755.
Jeho poznatky z pokusů o elektřině zobec-
něné a publikované v teoretickém pojednání
Magia naturalis (Přírodní magie), které vyšlo
v německém překladu v roce 1765 v Tübinge-
nu a 1768 Frankfurtu M. Měl rovněž
příležitost demonstrovat
je i císařskému dvoru ve
Vídni. Využití
elektrické energie k terapeutickým účelům
Diviš konzultoval s dvorním lékařem císařov-
ny Marie Terezie Gerardem van Swietenem
(1700–1772), který byl uznávanou autori-
tou v oboru medicíny a lékařství v Rakous-
ku a Divišovo uplatňování elektrické energie
velmi pozitivně oceňoval.
1754. Navíc Franklinův bleskosvod se
dal snáze sestrojit, poskytoval skutečnou ochranu bez zbytečných nákladů, a rychle proto rozšířil. Rodný
dům Prokopa Diviše stojí dodnes levém
břehu řeky Divoké Orlice okraji Žamberka
a je součástí Městského muzea v Žamberku. Celá tato soustava byla vodivě spoje-
na zemí třemi řetězy. Jeho hromosvod byl zničen roku
1760 místními rolníky, kteří v jeho stroji vi-
děli příčinu nastalého velkého sucha.65ELEKTRO 4/2011 65
archiv
*26. 12. Žil zde svý-
mi sourozenci roku 1714, kdy ze-
mřel jeho otec a nevelké hospodářství
převzal jeho starší bratr Jan. Při své vý-
zkumné práci byl Diviš v úzkém kontak-
tu s představiteli soudobé vědy, profesorem
matematiky a fyziky vídeňské univerzi-
tě Josephem Franzem, profesorem experi-
mentální fyziky pražské univerzitě Janem
Antonínem Scrincim, Leonhardem Eulerem,
profesorem lékařské fakulty pražské univer-
zity Janem Křtitelem Boháčem aj. Josef Košťál
Významné osobnosti vědy techniky (2. V témže roce stal pod-
převorem louckého kláštera a od roku 1736
poprvé převzal správu farnosti v Příměticích
u Znojma. Naro-
dil v malé zemědělské usedlosti
na okraji Žamberka manželům Anně
a Janovi Divíškovým.
Správa farského hospodářství obrátila Di-
višovu pozornost nejprve k hydrotechnickým
pracím.
Po roce 1748, pod vli-
vem tehdy módního zá-
jmu, rozvinuly Divi-
šovy experimenty s elek-
třinou. Patrně proto byl v červenci téhož roku
opět poslán faru v Příměticích, kde setr-
val konce svého života. takto vzniklých
dvanácti zakončeních bylo osazeno dvanáct
kovových krabic s železnými pilinami, ji-
miž prostupovalo 400 ostrých kovových
hrotů., výrazně ovliv-
nilo okruh německých pietistických filozofů
a evangelických teologů kolem Friedricha
Christopha Oetingera.
Prokop Diviš zkoumal účinky elektřiny na
živé organismy a zabýval intenzívně léč-
bou elektrizací. dubna loucký opat Antonín Nolbek jmeno-
val převorem kláštera. Divišův povětrnost-
ní stroj nebyl hromosvod podle současného
pojetí. Toto obdo-
bí vyvrcholilo stavbou originálního skříňové-
ho nástroje s kovovými strunami, tzv. Jeho základem byl že-
lezný kříž položený horizontálně stožáru
vysokém nejprve později 41,5 je-
hož konce byly pravoúhle překříženy krat-
šími železnými tyčemi. 1765 Přímětice u Znojma
313 let jeho narození
Tento český přírodovědec a vyná-
lezce, vlastním jménem Václav Diví-
šek, pocházel z chudé rodiny. Proto i u nás hlavně 20.
Prokop Diviš studoval v období let 1716
až 1719 jezuitské latinské škole Znoj
mě. Svůj tyčový uzemněný bleskosvod však po-
stavil Filadelfii v roce 1760, tedy šest let Divišovi. Poté u něj popředí vy-
stoupil zájem o konstrukci hudebních nástrojů,
spjatý s klášterní hudební kulturou. Léčením si
však proti sobě postavil nejen lékárníky, ale
také lékaře a kněze. Benjamin Franklin
svůj jednohrotý bleskosvod sestrojil základě jednodušší a správnější představy, bleskosvod pouze svádí blesky neškodné místo a nemůže zabránit
vzniku výbojů.
Diviš princip tohoto hromosvodu, kte-
rý lišil vynálezu Benjamina Franklina*)
,
ověřil i při návštěvě císařského dvora, kde
hroty ukrytými v paruce rušil pokusy dvor-
ních fyziků. Toto povedlo a 15. Tento stroj měl trvale vyrovnávat na-
pětí mezi nebem a zemí, a tak odvracet sa-
motný vznik výboje. Používal při nich
třecí elektřinu a leydenské
láhve vlastní výroby a byl
schopen zdařile pracovat
se základními elektrosta-
tickými jevy. Setrval zde roku 1741, kdy ho
7. V době obsazení Zno-
jma pruskými vojsky v jarních měsících roku
1742 vyplatil Prusům internovaného opata
vysoké výpalné a upadl u něj v nemi-
lost.
(pokračování)
*)
Americký vědec a státník Benjamin Franklin přišel již v roce 1749 s důkazem, blesk elektrické podstaty.
Z jeho nejznámějších prací lze uvést:
– Descriptio machinae meteorologicae. napájen také elektrickým prou-
dem z leidenských lahví, uměl napodobit mno-
ho jiných dobových nástrojů, dokonce údajně
i lidský hlas (ztratil v roce 1777 Vídni).
Ing. 1698 Helvíkovice u Žamberka
†21
