Poznámky redaktora
Prokop Diviš studoval v období let 1716
až 1719 jezuitské latinské škole Znoj
mě., výrazně ovliv-
nilo okruh německých pietistických filozofů
a evangelických teologů kolem Friedricha
Christopha Oetingera. 12. V době obsazení Zno-
jma pruskými vojsky v jarních měsících roku
1742 vyplatil Prusům internovaného opata
vysoké výpalné a upadl u něj v nemi-
lost. Při své vý-
zkumné práci byl Diviš v úzkém kontak-
tu s představiteli soudobé vědy, profesorem
matematiky a fyziky vídeňské univerzi-
tě Josephem Franzem, profesorem experi-
mentální fyziky pražské univerzitě Janem
Antonínem Scrincim, Leonhardem Eulerem,
profesorem lékařské fakulty pražské univer-
zity Janem Křtitelem Boháčem aj. Navíc Franklinův bleskosvod se
dal snáze sestrojit, poskytoval skutečnou ochranu bez zbytečných nákladů, a rychle proto rozšířil. Zpráva o smrti pro-
fesora Georga Wilhelma Richmanna, kterého
v Petrohradě roce v 1753 zabil blesk při po-
kusu měřit intenzitu elektrického pole v at-
mosféře, přivedla Diviše k zájmu o atmo-
sférickou elektřinu a k rozhodnutí postavit
v Příměticích zařízení „odsávání blesků
mraků“, tedy povětrnostní stroj machina
meteorologica svádění blesků z mraků do
země. 1765 Přímětice u Znojma
313 let jeho narození
Tento český přírodovědec a vyná-
lezce, vlastním jménem Václav Diví-
šek, pocházel z chudé rodiny. Využití
elektrické energie k terapeutickým účelům
Diviš konzultoval s dvorním lékařem císařov-
ny Marie Terezie Gerardem van Swietenem
(1700–1772), který byl uznávanou autori-
tou v oboru medicíny a lékařství v Rakous-
ku a Divišovo uplatňování elektrické energie
velmi pozitivně oceňoval.
Z jeho nejznámějších prací lze uvést:
– Descriptio machinae meteorologicae.
– Magia naturalis, 1755.
1754. Diviš přišel svým vynálezem sice dříve než Franklin, ale rozdíl Franklina nenechal patentovat. V létech 1742 1744 zde postavil
několik vodovodů. napájen také elektrickým prou-
dem z leidenských lahví, uměl napodobit mno-
ho jiných dobových nástrojů, dokonce údajně
i lidský hlas (ztratil v roce 1777 Vídni). Setrval zde roku 1741, kdy ho
7. V roce 1720 vstoupil kláštera řádu
premonstrátů v Louce u Znojma, kde dostal
své řádové jméno Prokop Diviš.
Po roce 1748, pod vli-
vem tehdy módního zá-
jmu, rozvinuly Divi-
šovy experimenty s elek-
třinou. Josef Košťál
Významné osobnosti vědy techniky (2. dubna loucký opat Antonín Nolbek jmeno-
val převorem kláštera. Proto i u nás hlavně 20. Toto povedlo a 15. 1698 Helvíkovice u Žamberka
†21. Jeho hromosvod byl zničen roku
1760 místními rolníky, kteří v jeho stroji vi-
děli příčinu nastalého velkého sucha. Roku 1733 byl v Salzburgu pro-
mován doktora teologie a v Olomouci na
doktora filozofie. Tento hudební nástroj,
který byl mj. Žil zde svý-
mi sourozenci roku 1714, kdy ze-
mřel jeho otec a nevelké hospodářství
převzal jeho starší bratr Jan. Benjamin Franklin
svůj jednohrotý bleskosvod sestrojil základě jednodušší a správnější představy, bleskosvod pouze svádí blesky neškodné místo a nemůže zabránit
vzniku výbojů. Jeho základem byl že-
lezný kříž položený horizontálně stožáru
vysokém nejprve později 41,5 je-
hož konce byly pravoúhle překříženy krat-
šími železnými tyčemi. Toto obdo-
bí vyvrcholilo stavbou originálního skříňové-
ho nástroje s kovovými strunami, tzv. takto vzniklých
dvanácti zakončeních bylo osazeno dvanáct
kovových krabic s železnými pilinami, ji-
miž prostupovalo 400 ostrých kovových
hrotů. Svůj tyčový uzemněný bleskosvod však po-
stavil Filadelfii v roce 1760, tedy šest let Divišovi. Patrně proto byl v červenci téhož roku
opět poslán faru v Příměticích, kde setr-
val konce svého života. „denis-
doru“ (Denis d‘Or, Zlatý Diviš), bezpečně do-
loženého k roku 1753.
Prokop Diviš zkoumal účinky elektřiny na
živé organismy a zabýval intenzívně léč-
bou elektrizací. Pozoroval blahodárný vliv
elektřiny léčení různých forem ochrnutí,
revmatismu a svalových křečí. V období let 1729 až
1735 téže klášterní škole vyučoval filozo-
fii a teologii. Používal při nich
třecí elektřinu a leydenské
láhve vlastní výroby a byl
schopen zdařile pracovat
se základními elektrosta-
tickými jevy. Léčením si
však proti sobě postavil nejen lékárníky, ale
také lékaře a kněze. Roku 1726
byl vysvěcen kněze a stal zároveň uči-
telem přírodních věd.
Jeho poznatky z pokusů o elektřině zobec-
něné a publikované v teoretickém pojednání
Magia naturalis (Přírodní magie), které vyšlo
v německém překladu v roce 1765 v Tübinge-
nu a 1768 Frankfurtu M. Poté u něj popředí vy-
stoupil zájem o konstrukci hudebních nástrojů,
spjatý s klášterní hudební kulturou.
Ing.
Správa farského hospodářství obrátila Di-
višovu pozornost nejprve k hydrotechnickým
pracím. století instalovaly pouze
hromosvody typu Franklin (první Franklinův bleskosvod byl v Čechách vztyčen roku 1775 zámku Měšice u Prahy). Druhou
konstrukci umístil Diviš roce 1761 věž
přímětického kostela. Jednalo o zařízení ideově odlišné vynálezu Václava Prokopa Diviše. část)
Prokop Diviš Odsaji blesky z mraků
Rodný domek Prokopa Diviše s replikou jeho
povětrnostního stroje
. června 1754
vztyčil svůj pověstný povětrnostní stroj, což
byla soustava čtyřmi sty kovovými hro-
ty spojenými s uzemněním „odsávání“
elektřiny z mraků. Celá tato soustava byla vodivě spoje-
na zemí třemi řetězy. Naro-
dil v malé zemědělské usedlosti
na okraji Žamberka manželům Anně
a Janovi Divíškovým. Tento stroj měl trvale vyrovnávat na-
pětí mezi nebem a zemí, a tak odvracet sa-
motný vznik výboje. Měl rovněž
příležitost demonstrovat
je i císařskému dvoru ve
Vídni.
Diviš princip tohoto hromosvodu, kte-
rý lišil vynálezu Benjamina Franklina*)
,
ověřil i při návštěvě císařského dvora, kde
hroty ukrytými v paruce rušil pokusy dvor-
ních fyziků. Divišův povětrnost-
ní stroj nebyl hromosvod podle současného
pojetí. Rodný
dům Prokopa Diviše stojí dodnes levém
břehu řeky Divoké Orlice okraji Žamberka
a je součástí Městského muzea v Žamberku.65ELEKTRO 4/2011 65
archiv
*26.
(pokračování)
*)
Americký vědec a státník Benjamin Franklin přišel již v roce 1749 s důkazem, blesk elektrické podstaty. V témže roce stal pod-
převorem louckého kláštera a od roku 1736
poprvé převzal správu farnosti v Příměticích
u Znojma. O svých pokusech
Diviš sepsal mnoho pojednání, tiskem ale vy-
šla pouze některá a to ještě navíc mimo Ra-
kousko, kde neprošla cenzurou
