Schéma stávajícího zapojení s VtE a s jeho zdrojem harmonických proudů ZI1
. Protože konkrét-
ní velikosti odběrů jednotlivých DTS ne-
jsou známy, využívají jen dostupná data
z řídicího systému PDS.
3. Vychází zá-
kladních a náhradních způsobů zapojení, na-
pájení linek (vypínače SP1, SP2 přepo-
jení na další možné stavy provozu).
Celková délka vedení k předávacímu bodu
U9 více než 21 km. Při posuzování zpět-
ných vlivů nutné respektovat i další hle-
diska dotčených úseků v rámci nadřazení sítě
ve společnosti PDS, které poskytují vstupní
podklady pro simulace. DTS
jsou nepravidelně a s různou hustotou roz-
místěny podél vedení vn. Výpočet předkládá při-
jatelné zpětné ovlivnění zdrojem, bude-li
hodnota SAmax rovna hodnotě 1,345 MV·A. Lze i kontinuálně měnit
velikost připojovaného výkonu, zvyšovat jej
a stanovit jeho maximální hodnotu.
Problémem sítí v jakýchkoliv simula-
cích nerovnoměrné rozložení zátěže. zdánlivý připojitelný výkon výroben na vn (MV·A) SAmax 1,345 –
zdánlivý připojitelný výkon na vn (MV·A) 1,930
úhel mezi napětím a proudem (°) 1,364
fázový úhel impedance sítě (°) ψkV 56,435 56,397
zvýšené napětí v přípojném bodě (%) ∆uAV 1,818 2,180
fiktivní (náhradní) změna napětí (%) ∆uers 1,623 2,515
příspěvek k dlouhodobému vjemu flikru Plt 0,103 0,091
útlum signálu HDO (%) ∆uHDO 16,314
příspěvek ke zkratovému proudu (A) ∆ik 303,000
Obr. Protože
jde o VtE, která již v provozu, možné
porovnat některé tyto simulované paramet-
ry skutečně naměřenými hodnotami [9].ELEKTRO 3/2011
kladní požadavky pro jeho připojení. V tom-
to stavu lze simulovat i provoz při jiném než
neutrálním účiníku, a stanovit tak jeho meze
pro vlastní zdroj. Na obr. V tab. Tento výčet před-
kládá příslušný PDS, jenž může rozhodnout
o způsobu provozování (pouze bod U2, U6
při rozpojení sítě v U14). V simulaci jsou
bílou barvou podbarveny další zdroje, na kte-
ré již byly evidovány nové žádosti. Z ověřovacího protokolu [8] byly zjiš-
těny procentuální velikosti vztažené k prou-
du základní harmonické. U vn by tedy bylo pro si-
mulační model nutné eliminovat slabá místa
dané linky (tedy S ≤ mm2
) a nahra-
dit vodiči s průřezem alespoň 110 mm2
. Výstupní hodnoty zpětných vlivů plánované VtE v U2
Název proměnné v přípojném bodě Parametr E-vlivy
impedance transformátoru (Ω) Z‘T2 0,022
výsledná impedance vedení (Ω) Znn 0,435
výsledná impedance (Ω) 0,457
zkratový výkon v přípojném bodě (MV·A) Skv 0,385
zkratový výkon na přípojnici transformátoru vn/nn (MV·A) SkTnn 7,938
zdánlivý připojitelný výkon výroben na nn (MV·A) 0,032
úhel mezi napětím a proudem (°) –0,085
fázový úhel impedance sítě (°) ψkV 68,447
zvýšené napětí v přípojném bodě (%) 0,129
fiktivní (náhradní) změna napětí (%) ∆uers 0,165
příspěvek k vjemu flikru 0,038
útlum signálu HDO ∆uHDO (%) 0,743
Tab. Pro
tento případ byl opět zvolen současný zdroj
se zkráceným názvem Kmn (typ Vestas V90 –
2 MW) [9], který napojen přes linku vn 21
do transformovny 110/22 kV. Výpočty zpětných vlivů plánované VtE v U9
Název proměnné v přípojném bodě Parametr Výpočty E-vlivy
výsledná impedance vedení (Ω) Zvn 10,272 9,886
výsledná impedance (Ω) 11,837 11,451
zkratový výkon v přípojném bodě (Ω) Skv 40,889 45,913
zkratový výkon na přípojnici
transformátoru vn/nn (MV·A)
SkTvn 309,364 306,200
max. 5 představuje hodnoty zjiš-
Tab. Harmo-
nické opět nelze spočítat pro absenci ověřo-
vacího protokolu; přípustné meze jsou uve-
deny v tab. tedy na dodavateli, ke které distri-
buční transformátorové stanici (DTS) kabel
od zdroje přivede (T123 nebo T124).
Červeně jsou označeny hodnoty nevýznam-
ně překračující přípustné parametry. graf příslušných
napěťových poměrů uzlů ve sledované síti nn. Tyto hodnoty bylo
nutné pomocí jmenovitého výkonu přepočítat
na příslušnou napěťovou hladinu sítě vn.
Při analýze naměřených hodnot nebyl zjiš-
těn žádný negativní vliv na síť vn 21. Po-
drobné postupy a výsledky jsou uvedeny opět
v [9]. Graf na obr. Sní-
ží-li však instalovaný výkon VtE v pro-
gramu na hodnotu 1,345 MV·A, hodnota
∆u klesne na přibližně stejnou hodnotu jako
u výpočtu.
Opět na první pohled patrný rozdíl v pří-
stupu k vlastnímu posouzení z hlediska vý-
počtu a simulace.
V tomto případě již bylo možné lépe za-
měřit na vyšší harmonické emitované zdrojem
VtE.2 Posouzení výroben dodávajících
do distribuční sítě vn
Do sítě připojují již zdroje z katego-
rie velkých VtE (až jednotky megawattů). Porov-
nají-li však poměry mezi přibližně stejný-
mi délkami kabelů, nelze AS2b provozovat,
neboť v uzlu U14 (předávací místo) zvý-
šené napětí přesahující 6 %. Příčinou nadměrné změny napětí
∆u pro VtE délka vedení AlFe (lin-
ka 21) asi 1,2 km při příliš malém průře-
zu (S ≤ 42 mm2
).
Možnosti připojení měření nového
zdroje jsou posuzovány v bodech U13 nebo
U14. Vstupní data o za-
tížení pro simulace omezí na zimní, lépe
však na letní měření rozvoden (Z1, Z2). Dodavatel tudíž
musí komplexně zvážit ekonomiku připojení
na základě místních poměrů, nákladů a výčtu
možností připojení do sítě. 4
jsou uvedeny výsledky výpočtů zpětných vli-
vů a výsledky simulací v programu E-vlivy
