3. U vn by tedy bylo pro si-
mulační model nutné eliminovat slabá místa
dané linky (tedy S ≤ mm2
) a nahra-
dit vodiči s průřezem alespoň 110 mm2
. tedy na dodavateli, ke které distri-
buční transformátorové stanici (DTS) kabel
od zdroje přivede (T123 nebo T124). zdánlivý připojitelný výkon výroben na vn (MV·A) SAmax 1,345 –
zdánlivý připojitelný výkon na vn (MV·A) 1,930
úhel mezi napětím a proudem (°) 1,364
fázový úhel impedance sítě (°) ψkV 56,435 56,397
zvýšené napětí v přípojném bodě (%) ∆uAV 1,818 2,180
fiktivní (náhradní) změna napětí (%) ∆uers 1,623 2,515
příspěvek k dlouhodobému vjemu flikru Plt 0,103 0,091
útlum signálu HDO (%) ∆uHDO 16,314
příspěvek ke zkratovému proudu (A) ∆ik 303,000
Obr.
Červeně jsou označeny hodnoty nevýznam-
ně překračující přípustné parametry. V tab. Vychází zá-
kladních a náhradních způsobů zapojení, na-
pájení linek (vypínače SP1, SP2 přepo-
jení na další možné stavy provozu). 4
jsou uvedeny výsledky výpočtů zpětných vli-
vů a výsledky simulací v programu E-vlivy. Při posuzování zpět-
ných vlivů nutné respektovat i další hle-
diska dotčených úseků v rámci nadřazení sítě
ve společnosti PDS, které poskytují vstupní
podklady pro simulace. Příčinou nadměrné změny napětí
∆u pro VtE délka vedení AlFe (lin-
ka 21) asi 1,2 km při příliš malém průře-
zu (S ≤ 42 mm2
). Výstupní hodnoty zpětných vlivů plánované VtE v U2
Název proměnné v přípojném bodě Parametr E-vlivy
impedance transformátoru (Ω) Z‘T2 0,022
výsledná impedance vedení (Ω) Znn 0,435
výsledná impedance (Ω) 0,457
zkratový výkon v přípojném bodě (MV·A) Skv 0,385
zkratový výkon na přípojnici transformátoru vn/nn (MV·A) SkTnn 7,938
zdánlivý připojitelný výkon výroben na nn (MV·A) 0,032
úhel mezi napětím a proudem (°) –0,085
fázový úhel impedance sítě (°) ψkV 68,447
zvýšené napětí v přípojném bodě (%) 0,129
fiktivní (náhradní) změna napětí (%) ∆uers 0,165
příspěvek k vjemu flikru 0,038
útlum signálu HDO ∆uHDO (%) 0,743
Tab. Z ověřovacího protokolu [8] byly zjiš-
těny procentuální velikosti vztažené k prou-
du základní harmonické. Tento výčet před-
kládá příslušný PDS, jenž může rozhodnout
o způsobu provozování (pouze bod U2, U6
při rozpojení sítě v U14). Výpočty zpětných vlivů plánované VtE v U9
Název proměnné v přípojném bodě Parametr Výpočty E-vlivy
výsledná impedance vedení (Ω) Zvn 10,272 9,886
výsledná impedance (Ω) 11,837 11,451
zkratový výkon v přípojném bodě (Ω) Skv 40,889 45,913
zkratový výkon na přípojnici
transformátoru vn/nn (MV·A)
SkTvn 309,364 306,200
max. Protože
jde o VtE, která již v provozu, možné
porovnat některé tyto simulované paramet-
ry skutečně naměřenými hodnotami [9].
V tomto případě již bylo možné lépe za-
měřit na vyšší harmonické emitované zdrojem
VtE.2 Posouzení výroben dodávajících
do distribuční sítě vn
Do sítě připojují již zdroje z katego-
rie velkých VtE (až jednotky megawattů). Pro
tento případ byl opět zvolen současný zdroj
se zkráceným názvem Kmn (typ Vestas V90 –
2 MW) [9], který napojen přes linku vn 21
do transformovny 110/22 kV. Výpočet předkládá při-
jatelné zpětné ovlivnění zdrojem, bude-li
hodnota SAmax rovna hodnotě 1,345 MV·A.
Celková délka vedení k předávacímu bodu
U9 více než 21 km.
Při analýze naměřených hodnot nebyl zjiš-
těn žádný negativní vliv na síť vn 21. Protože konkrét-
ní velikosti odběrů jednotlivých DTS ne-
jsou známy, využívají jen dostupná data
z řídicího systému PDS. Sní-
ží-li však instalovaný výkon VtE v pro-
gramu na hodnotu 1,345 MV·A, hodnota
∆u klesne na přibližně stejnou hodnotu jako
u výpočtu. Tyto hodnoty bylo
nutné pomocí jmenovitého výkonu přepočítat
na příslušnou napěťovou hladinu sítě vn. Schéma stávajícího zapojení s VtE a s jeho zdrojem harmonických proudů ZI1
. Graf na obr. Po-
drobné postupy a výsledky jsou uvedeny opět
v [9]. 5 představuje hodnoty zjiš-
Tab. graf příslušných
napěťových poměrů uzlů ve sledované síti nn. Harmo-
nické opět nelze spočítat pro absenci ověřo-
vacího protokolu; přípustné meze jsou uve-
deny v tab. Vstupní data o za-
tížení pro simulace omezí na zimní, lépe
však na letní měření rozvoden (Z1, Z2).
Možnosti připojení měření nového
zdroje jsou posuzovány v bodech U13 nebo
U14. V tom-
to stavu lze simulovat i provoz při jiném než
neutrálním účiníku, a stanovit tak jeho meze
pro vlastní zdroj. Dodavatel tudíž
musí komplexně zvážit ekonomiku připojení
na základě místních poměrů, nákladů a výčtu
možností připojení do sítě.
Problémem sítí v jakýchkoliv simula-
cích nerovnoměrné rozložení zátěže.
Opět na první pohled patrný rozdíl v pří-
stupu k vlastnímu posouzení z hlediska vý-
počtu a simulace. Porov-
nají-li však poměry mezi přibližně stejný-
mi délkami kabelů, nelze AS2b provozovat,
neboť v uzlu U14 (předávací místo) zvý-
šené napětí přesahující 6 %. Lze i kontinuálně měnit
velikost připojovaného výkonu, zvyšovat jej
a stanovit jeho maximální hodnotu. Na obr.ELEKTRO 3/2011
kladní požadavky pro jeho připojení. DTS
jsou nepravidelně a s různou hustotou roz-
místěny podél vedení vn. V simulaci jsou
bílou barvou podbarveny další zdroje, na kte-
ré již byly evidovány nové žádosti
