Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 32 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektrochemické články Italský přírodovědec lékař Luigi Galvani (1737-1798) při pitvání žab zpozoroval (vlastně první toho všimla jeho žena), že sebou žabí stehýnka položená plechu při dotyku operačního nože škubají, letech 1780 1790 provedl Galvani mnoho pokusů s žabími stehýnky. Nejjednodušší galvanický článek skládá z elektrolytu dvou elektrod. Elektrické pole mezi elektrodami připojenými ke zdroji napětízpůsobí, seanionty pohybují k anodě (kladná elektroda) kationty přitahuje katoda (záporná elektroda). elektrodě zůstanou volné elektrony elektroda nabije záporně. Jednotlivé druhy jsou založeny různých elektrochemických systémech. Měď roztoku kyseliny sírové rozpouští méně než zinek. Montáž suchých článků velmi jednoduchá. Na pokusy Luigi Galvaniho navázal jiný italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827). Jestliže svorky galvanického článku při­ pojíme spotřebič, poruší rovnovážný stav, elektrony přes spotřebič odvádějí zinkové elektrody elektrodu měděnou vodík se vylučuje kladné elektrodě nebo uniká z elektrolytu. Kladná elektroda mědi (Cu) záporná zinku (Zn). Svůj objev zveřejni] roku 1800 v Londýně. Výkonnější, ale také dražší než Léclanchéovy články jsou alkalické rtuťové články. Poněvadž vodík, vyloučený kladné elektrodě, opět slu­ čoval snižovalo napětí článku, odstraňuje se tento nepříznivý jev depolarizátorem, kterým se elektroda obalí. Mezi kladnou zápornou elektrodou objeví napětí 1,05 V. Použití galvanických článků velice široké, například kapesních svítilnách (monočlán­ ky, tužkové ploché baterie), rozhlasových přístrojích, elektrických zvoncích, přenosných vysílačích přijímačích, drobných přístrojích (elektrické hračky, holicí strojky, magneto­ fony, vrtačky, elektrické hodiny) atd. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menšíenergii než součet energií částí, nichž vznikla. Některé dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které nich probíhají, jsou vratné. Železná tyčinka provlečená víčkem válce ode dna víčka měděného válce izolována asfaltem. Elektrolyt tzv. Sloupec stříbrných zinkových kotoučů umístěných na sobě proložených stejně velkými kotouči vlhké plsti. Ďepolarizátor látka bohatá na kyslík, jenž váže vodík vzniku vody. divostelektrolytu způsobuje uspořádaný pohyb iontů. Žápornou elektrodu tvoří zin­ ková nádoba. Po dopadu zápornou elektrodu ní kationty doplní chybějící elektrony vznikne neutrální atom. Galvanické články patří mezi primární články můžeme nich elektrický proud odebírat, aniž jsme jim předtím „dodali“. elektrolytu vytváří rovnováha klad­ ných záporných iontů elektrolyt navenek působí jako elektricky neutrální. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová (H2S 04). Při ponoření zinkové elektrody elektro­ lytu začne zinek rozpouštět jeho kationty nabijí elektrolyt kladně. Kladná elektroda, kterou tvoří uhlíková tyčinka,je umístěna sáčku depolarizátorem. Tento zdroj stejno­ směrného proudu mohl používat gal­ vanickému pozlacování různých měděných nebostříbrných nádob, šperků ajiných předmětů. Mylně domníval, že cukání žabích stehýnek způsobuje „živočišná“ elektřina. Elektrolytem chlorid amonný zahuštěný pastou, aby neroztékal. Elektrolyty Elektrolyt kapalina, které dochází ke štěpení molekul ionty záporné anionty a kladné kationty. 1. Cu měděná elektroda, zinková elektroda, l proud, směr elektronů Palivové články Dalším druhem primárních článků jsou perspektivní palivové články. Anionty při dopadu anodu svůj náboj odevzdávají. Neutrální částice uvolněné elektrodách neustále reagují mezi sebou, elektrolytem nebo elektrodami. Suché články vlastně měly označovatjako vlhké, protože úplně bez vody elektrolyt nepůsobil. Galvanické články Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž uvolňuje energie formě elektrického pole. Původní články byly mokré tekutým elektrolytem. Vjednom bagdád- ském muzeu uchováván elektrický článek z období parthské říše (250 př. Zjistil, jevy, které pozoroval Galvani, způsobujedotyk dvourůznýchkovů oddělených vlhkou látkou. Při zředění kyseliny sírové vodou (H, O) uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny sírové, která rozštěpí kladné a záporné ionty. Elektrickou vo- 30 . Obdobně jako galvanických článků tedy Galvaniho „živočišná“ elektřina. rozkladu elektrolytu dochází účinkem stejnosměrného proudu. Alessandro Volta sestrojil první elektrický článek Galvaniho počest nazval vyráběný proud proudem galvanickým. Mezi náboji ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. Odtud pochází i název pro dnešní galvanické články.). V nádobě pálené hlíny asi vysoké je umístěn vysoký válec měděného plechu.-224 1. V Leclanchéově článku probíhá nevratný děj, proto nedá nabíjet. Oxidací („spalováním“) chemických látek nich chemická energie mění energii elektrickou. iontovou vodivost, která umožňuje, elektrickém poli mezi elektro­ dami elektrolytu prochází proud. Někteří vědci domní­ vají, žejako elektrolyt pravděpodobně sloužila vymačkaná šťáva hroznů. Galvanických článků existuje mnoho druhů. Galvanické články mohou mít válcové, ploché hranaté tvary. I e C u spotřebič + Zn h 2o Princip galvanického článku. Ďepolarizátor tvoří směs oxidu manganičitého s grafitem slouží odstranění účinků vodíku, jenž vylučuje uhlíkové elektrodě. Výhodou Leclanchéova článku nízká výrobní cena jednoduchá konstrukce. Vodík je izolant, kdyby pokryl anodu, narušil by funkci článku. Tímje porušena rovnováha mezi ionty vzniká síran zinečnatý, který usazuje v nádobě galvanického článku. Protože tak v roztoku ubývajíionty zinku, dochází novému rozpouštění zinkové elektrody. Znali galvanické články skutečnějiž před počátkem našeho letopočtu? Historický elektrický článek-proslulý Voltův sloup. Jeho svorkové napětíje 1,5 V. Nejpoužívanějšími jsou suché Leclanchéovy články. Dnes nejvíce používají suché články, jež mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem. Ovšem první elektrický článek možná fun­ goval mnoho století dříve