Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 32 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejjednodušší galvanický článek skládá z elektrolytu dvou elektrod. Poněvadž vodík, vyloučený kladné elektrodě, opět slu­ čoval snižovalo napětí článku, odstraňuje se tento nepříznivý jev depolarizátorem, kterým se elektroda obalí. Nejpoužívanějšími jsou suché Leclanchéovy články. Elektrické pole mezi elektrodami připojenými ke zdroji napětízpůsobí, seanionty pohybují k anodě (kladná elektroda) kationty přitahuje katoda (záporná elektroda). V Leclanchéově článku probíhá nevratný děj, proto nedá nabíjet. Mezi kladnou zápornou elektrodou objeví napětí 1,05 V. Elektrolyty Elektrolyt kapalina, které dochází ke štěpení molekul ionty záporné anionty a kladné kationty. Původní články byly mokré tekutým elektrolytem. Elektrolytem chlorid amonný zahuštěný pastou, aby neroztékal. Ďepolarizátor tvoří směs oxidu manganičitého s grafitem slouží odstranění účinků vodíku, jenž vylučuje uhlíkové elektrodě. Svůj objev zveřejni] roku 1800 v Londýně. Tímje porušena rovnováha mezi ionty vzniká síran zinečnatý, který usazuje v nádobě galvanického článku.Elektrochemické články Italský přírodovědec lékař Luigi Galvani (1737-1798) při pitvání žab zpozoroval (vlastně první toho všimla jeho žena), že sebou žabí stehýnka položená plechu při dotyku operačního nože škubají, letech 1780 1790 provedl Galvani mnoho pokusů s žabími stehýnky.-224 1. Ďepolarizátor látka bohatá na kyslík, jenž váže vodík vzniku vody. Ovšem první elektrický článek možná fun­ goval mnoho století dříve. Na pokusy Luigi Galvaniho navázal jiný italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827). divostelektrolytu způsobuje uspořádaný pohyb iontů. Zjistil, jevy, které pozoroval Galvani, způsobujedotyk dvourůznýchkovů oddělených vlhkou látkou. Cu měděná elektroda, zinková elektroda, l proud, směr elektronů Palivové články Dalším druhem primárních článků jsou perspektivní palivové články. Elektrolyt tzv. Galvanických článků existuje mnoho druhů. I e C u spotřebič + Zn h 2o Princip galvanického článku. Montáž suchých článků velmi jednoduchá. Výkonnější, ale také dražší než Léclanchéovy články jsou alkalické rtuťové články. Žápornou elektrodu tvoří zin­ ková nádoba. Jeho svorkové napětíje 1,5 V. Alessandro Volta sestrojil první elektrický článek Galvaniho počest nazval vyráběný proud proudem galvanickým. elektrodě zůstanou volné elektrony elektroda nabije záporně. Protože tak v roztoku ubývajíionty zinku, dochází novému rozpouštění zinkové elektrody. Kladná elektroda mědi (Cu) záporná zinku (Zn). Některé dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které nich probíhají, jsou vratné. Neutrální částice uvolněné elektrodách neustále reagují mezi sebou, elektrolytem nebo elektrodami. iontovou vodivost, která umožňuje, elektrickém poli mezi elektro­ dami elektrolytu prochází proud. Anionty při dopadu anodu svůj náboj odevzdávají. Dnes nejvíce používají suché články, jež mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem. Jednotlivé druhy jsou založeny různých elektrochemických systémech. Galvanické články mohou mít válcové, ploché hranaté tvary. Sloupec stříbrných zinkových kotoučů umístěných na sobě proložených stejně velkými kotouči vlhké plsti. Kladná elektroda, kterou tvoří uhlíková tyčinka,je umístěna sáčku depolarizátorem. Železná tyčinka provlečená víčkem válce ode dna víčka měděného válce izolována asfaltem.). Mylně domníval, že cukání žabích stehýnek způsobuje „živočišná“ elektřina. Galvanické články Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž uvolňuje energie formě elektrického pole. Elektrickou vo- 30 . Výhodou Leclanchéova článku nízká výrobní cena jednoduchá konstrukce. Někteří vědci domní­ vají, žejako elektrolyt pravděpodobně sloužila vymačkaná šťáva hroznů. V nádobě pálené hlíny asi vysoké je umístěn vysoký válec měděného plechu. Odtud pochází i název pro dnešní galvanické články. 1. Při ponoření zinkové elektrody elektro­ lytu začne zinek rozpouštět jeho kationty nabijí elektrolyt kladně. Při zředění kyseliny sírové vodou (H, O) uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny sírové, která rozštěpí kladné a záporné ionty. Použití galvanických článků velice široké, například kapesních svítilnách (monočlán­ ky, tužkové ploché baterie), rozhlasových přístrojích, elektrických zvoncích, přenosných vysílačích přijímačích, drobných přístrojích (elektrické hračky, holicí strojky, magneto­ fony, vrtačky, elektrické hodiny) atd. Obdobně jako galvanických článků tedy Galvaniho „živočišná“ elektřina. Mezi náboji ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. Znali galvanické články skutečnějiž před počátkem našeho letopočtu? Historický elektrický článek-proslulý Voltův sloup. Vjednom bagdád- ském muzeu uchováván elektrický článek z období parthské říše (250 př. Měď roztoku kyseliny sírové rozpouští méně než zinek. Suché články vlastně měly označovatjako vlhké, protože úplně bez vody elektrolyt nepůsobil. Vodík je izolant, kdyby pokryl anodu, narušil by funkci článku. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menšíenergii než součet energií částí, nichž vznikla. rozkladu elektrolytu dochází účinkem stejnosměrného proudu. Oxidací („spalováním“) chemických látek nich chemická energie mění energii elektrickou. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová (H2S 04). elektrolytu vytváří rovnováha klad­ ných záporných iontů elektrolyt navenek působí jako elektricky neutrální. Po dopadu zápornou elektrodu ní kationty doplní chybějící elektrony vznikne neutrální atom. Tento zdroj stejno­ směrného proudu mohl používat gal­ vanickému pozlacování různých měděných nebostříbrných nádob, šperků ajiných předmětů. Jestliže svorky galvanického článku při­ pojíme spotřebič, poruší rovnovážný stav, elektrony přes spotřebič odvádějí zinkové elektrody elektrodu měděnou vodík se vylučuje kladné elektrodě nebo uniká z elektrolytu. Galvanické články patří mezi primární články můžeme nich elektrický proud odebírat, aniž jsme jim předtím „dodali“