Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 32 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V nádobě pálené hlíny asi vysoké je umístěn vysoký válec měděného plechu. Montáž suchých článků velmi jednoduchá. Anionty při dopadu anodu svůj náboj odevzdávají. Při zředění kyseliny sírové vodou (H, O) uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny sírové, která rozštěpí kladné a záporné ionty. Cu měděná elektroda, zinková elektroda, l proud, směr elektronů Palivové články Dalším druhem primárních článků jsou perspektivní palivové články. Jeho svorkové napětíje 1,5 V. Jednotlivé druhy jsou založeny různých elektrochemických systémech. Jestliže svorky galvanického článku při­ pojíme spotřebič, poruší rovnovážný stav, elektrony přes spotřebič odvádějí zinkové elektrody elektrodu měděnou vodík se vylučuje kladné elektrodě nebo uniká z elektrolytu. Někteří vědci domní­ vají, žejako elektrolyt pravděpodobně sloužila vymačkaná šťáva hroznů. divostelektrolytu způsobuje uspořádaný pohyb iontů. Použití galvanických článků velice široké, například kapesních svítilnách (monočlán­ ky, tužkové ploché baterie), rozhlasových přístrojích, elektrických zvoncích, přenosných vysílačích přijímačích, drobných přístrojích (elektrické hračky, holicí strojky, magneto­ fony, vrtačky, elektrické hodiny) atd. Vjednom bagdád- ském muzeu uchováván elektrický článek z období parthské říše (250 př. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menšíenergii než součet energií částí, nichž vznikla. Ďepolarizátor látka bohatá na kyslík, jenž váže vodík vzniku vody. Sloupec stříbrných zinkových kotoučů umístěných na sobě proložených stejně velkými kotouči vlhké plsti. Výkonnější, ale také dražší než Léclanchéovy články jsou alkalické rtuťové články. Suché články vlastně měly označovatjako vlhké, protože úplně bez vody elektrolyt nepůsobil. Elektrolyty Elektrolyt kapalina, které dochází ke štěpení molekul ionty záporné anionty a kladné kationty. Mylně domníval, že cukání žabích stehýnek způsobuje „živočišná“ elektřina. Kladná elektroda, kterou tvoří uhlíková tyčinka,je umístěna sáčku depolarizátorem.Elektrochemické články Italský přírodovědec lékař Luigi Galvani (1737-1798) při pitvání žab zpozoroval (vlastně první toho všimla jeho žena), že sebou žabí stehýnka položená plechu při dotyku operačního nože škubají, letech 1780 1790 provedl Galvani mnoho pokusů s žabími stehýnky. Elektrickou vo- 30 . elektrolytu vytváří rovnováha klad­ ných záporných iontů elektrolyt navenek působí jako elektricky neutrální. elektrodě zůstanou volné elektrony elektroda nabije záporně. Mezi kladnou zápornou elektrodou objeví napětí 1,05 V. Zjistil, jevy, které pozoroval Galvani, způsobujedotyk dvourůznýchkovů oddělených vlhkou látkou. Po dopadu zápornou elektrodu ní kationty doplní chybějící elektrony vznikne neutrální atom. Elektrické pole mezi elektrodami připojenými ke zdroji napětízpůsobí, seanionty pohybují k anodě (kladná elektroda) kationty přitahuje katoda (záporná elektroda). I e C u spotřebič + Zn h 2o Princip galvanického článku. Na pokusy Luigi Galvaniho navázal jiný italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827). Měď roztoku kyseliny sírové rozpouští méně než zinek. Svůj objev zveřejni] roku 1800 v Londýně. V Leclanchéově článku probíhá nevratný děj, proto nedá nabíjet. Neutrální částice uvolněné elektrodách neustále reagují mezi sebou, elektrolytem nebo elektrodami. Odtud pochází i název pro dnešní galvanické články. Protože tak v roztoku ubývajíionty zinku, dochází novému rozpouštění zinkové elektrody. Oxidací („spalováním“) chemických látek nich chemická energie mění energii elektrickou. Alessandro Volta sestrojil první elektrický článek Galvaniho počest nazval vyráběný proud proudem galvanickým. rozkladu elektrolytu dochází účinkem stejnosměrného proudu. Mezi náboji ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. Galvanické články Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž uvolňuje energie formě elektrického pole. Železná tyčinka provlečená víčkem válce ode dna víčka měděného válce izolována asfaltem. Elektrolytem chlorid amonný zahuštěný pastou, aby neroztékal. Galvanické články patří mezi primární články můžeme nich elektrický proud odebírat, aniž jsme jim předtím „dodali“. Tento zdroj stejno­ směrného proudu mohl používat gal­ vanickému pozlacování různých měděných nebostříbrných nádob, šperků ajiných předmětů. Ďepolarizátor tvoří směs oxidu manganičitého s grafitem slouží odstranění účinků vodíku, jenž vylučuje uhlíkové elektrodě. Znali galvanické články skutečnějiž před počátkem našeho letopočtu? Historický elektrický článek-proslulý Voltův sloup. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová (H2S 04). Galvanické články mohou mít válcové, ploché hranaté tvary. Dnes nejvíce používají suché články, jež mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem. Vodík je izolant, kdyby pokryl anodu, narušil by funkci článku.). Galvanických článků existuje mnoho druhů. Poněvadž vodík, vyloučený kladné elektrodě, opět slu­ čoval snižovalo napětí článku, odstraňuje se tento nepříznivý jev depolarizátorem, kterým se elektroda obalí. Nejjednodušší galvanický článek skládá z elektrolytu dvou elektrod. Při ponoření zinkové elektrody elektro­ lytu začne zinek rozpouštět jeho kationty nabijí elektrolyt kladně. Výhodou Leclanchéova článku nízká výrobní cena jednoduchá konstrukce. iontovou vodivost, která umožňuje, elektrickém poli mezi elektro­ dami elektrolytu prochází proud. Žápornou elektrodu tvoří zin­ ková nádoba. Nejpoužívanějšími jsou suché Leclanchéovy články. Kladná elektroda mědi (Cu) záporná zinku (Zn). Elektrolyt tzv. Ovšem první elektrický článek možná fun­ goval mnoho století dříve. Původní články byly mokré tekutým elektrolytem. 1. Tímje porušena rovnováha mezi ionty vzniká síran zinečnatý, který usazuje v nádobě galvanického článku. Obdobně jako galvanických článků tedy Galvaniho „živočišná“ elektřina. Některé dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které nich probíhají, jsou vratné.-224 1