Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 32 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mezi kladnou zápornou elektrodou objeví napětí 1,05 V. Na pokusy Luigi Galvaniho navázal jiný italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827). Při zředění kyseliny sírové vodou (H, O) uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny sírové, která rozštěpí kladné a záporné ionty. Montáž suchých článků velmi jednoduchá. Zjistil, jevy, které pozoroval Galvani, způsobujedotyk dvourůznýchkovů oddělených vlhkou látkou. Elektrolyty Elektrolyt kapalina, které dochází ke štěpení molekul ionty záporné anionty a kladné kationty. Nejjednodušší galvanický článek skládá z elektrolytu dvou elektrod. Mylně domníval, že cukání žabích stehýnek způsobuje „živočišná“ elektřina. divostelektrolytu způsobuje uspořádaný pohyb iontů. Sloupec stříbrných zinkových kotoučů umístěných na sobě proložených stejně velkými kotouči vlhké plsti. Dnes nejvíce používají suché články, jež mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem. Jeho svorkové napětíje 1,5 V. Při ponoření zinkové elektrody elektro­ lytu začne zinek rozpouštět jeho kationty nabijí elektrolyt kladně. Někteří vědci domní­ vají, žejako elektrolyt pravděpodobně sloužila vymačkaná šťáva hroznů. Ďepolarizátor látka bohatá na kyslík, jenž váže vodík vzniku vody. Vodík je izolant, kdyby pokryl anodu, narušil by funkci článku. Použití galvanických článků velice široké, například kapesních svítilnách (monočlán­ ky, tužkové ploché baterie), rozhlasových přístrojích, elektrických zvoncích, přenosných vysílačích přijímačích, drobných přístrojích (elektrické hračky, holicí strojky, magneto­ fony, vrtačky, elektrické hodiny) atd. I e C u spotřebič + Zn h 2o Princip galvanického článku. Galvanické články mohou mít válcové, ploché hranaté tvary. Oxidací („spalováním“) chemických látek nich chemická energie mění energii elektrickou. Výkonnější, ale také dražší než Léclanchéovy články jsou alkalické rtuťové články. Anionty při dopadu anodu svůj náboj odevzdávají. Kladná elektroda, kterou tvoří uhlíková tyčinka,je umístěna sáčku depolarizátorem. Měď roztoku kyseliny sírové rozpouští méně než zinek.). iontovou vodivost, která umožňuje, elektrickém poli mezi elektro­ dami elektrolytu prochází proud. Ovšem první elektrický článek možná fun­ goval mnoho století dříve. Po dopadu zápornou elektrodu ní kationty doplní chybějící elektrony vznikne neutrální atom. Tento zdroj stejno­ směrného proudu mohl používat gal­ vanickému pozlacování různých měděných nebostříbrných nádob, šperků ajiných předmětů. V Leclanchéově článku probíhá nevratný děj, proto nedá nabíjet. Nejpoužívanějšími jsou suché Leclanchéovy články. V nádobě pálené hlíny asi vysoké je umístěn vysoký válec měděného plechu. Železná tyčinka provlečená víčkem válce ode dna víčka měděného válce izolována asfaltem. Odtud pochází i název pro dnešní galvanické články. Galvanické články Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž uvolňuje energie formě elektrického pole. 1. Obdobně jako galvanických článků tedy Galvaniho „živočišná“ elektřina. Původní články byly mokré tekutým elektrolytem. Ďepolarizátor tvoří směs oxidu manganičitého s grafitem slouží odstranění účinků vodíku, jenž vylučuje uhlíkové elektrodě. Elektrickou vo- 30 . Výhodou Leclanchéova článku nízká výrobní cena jednoduchá konstrukce. Cu měděná elektroda, zinková elektroda, l proud, směr elektronů Palivové články Dalším druhem primárních článků jsou perspektivní palivové články. elektrodě zůstanou volné elektrony elektroda nabije záporně. Elektrické pole mezi elektrodami připojenými ke zdroji napětízpůsobí, seanionty pohybují k anodě (kladná elektroda) kationty přitahuje katoda (záporná elektroda). Poněvadž vodík, vyloučený kladné elektrodě, opět slu­ čoval snižovalo napětí článku, odstraňuje se tento nepříznivý jev depolarizátorem, kterým se elektroda obalí. Žápornou elektrodu tvoří zin­ ková nádoba. Elektrolytem chlorid amonný zahuštěný pastou, aby neroztékal. Elektrolyt tzv. Protože tak v roztoku ubývajíionty zinku, dochází novému rozpouštění zinkové elektrody. Vjednom bagdád- ském muzeu uchováván elektrický článek z období parthské říše (250 př. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menšíenergii než součet energií částí, nichž vznikla. Jestliže svorky galvanického článku při­ pojíme spotřebič, poruší rovnovážný stav, elektrony přes spotřebič odvádějí zinkové elektrody elektrodu měděnou vodík se vylučuje kladné elektrodě nebo uniká z elektrolytu. Neutrální částice uvolněné elektrodách neustále reagují mezi sebou, elektrolytem nebo elektrodami. Znali galvanické články skutečnějiž před počátkem našeho letopočtu? Historický elektrický článek-proslulý Voltův sloup. Jednotlivé druhy jsou založeny různých elektrochemických systémech. Mezi náboji ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. Suché články vlastně měly označovatjako vlhké, protože úplně bez vody elektrolyt nepůsobil. Kladná elektroda mědi (Cu) záporná zinku (Zn).-224 1.Elektrochemické články Italský přírodovědec lékař Luigi Galvani (1737-1798) při pitvání žab zpozoroval (vlastně první toho všimla jeho žena), že sebou žabí stehýnka položená plechu při dotyku operačního nože škubají, letech 1780 1790 provedl Galvani mnoho pokusů s žabími stehýnky. Galvanických článků existuje mnoho druhů. Galvanické články patří mezi primární články můžeme nich elektrický proud odebírat, aniž jsme jim předtím „dodali“. rozkladu elektrolytu dochází účinkem stejnosměrného proudu. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová (H2S 04). Tímje porušena rovnováha mezi ionty vzniká síran zinečnatý, který usazuje v nádobě galvanického článku. Některé dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které nich probíhají, jsou vratné. Svůj objev zveřejni] roku 1800 v Londýně. Alessandro Volta sestrojil první elektrický článek Galvaniho počest nazval vyráběný proud proudem galvanickým. elektrolytu vytváří rovnováha klad­ ných záporných iontů elektrolyt navenek působí jako elektricky neutrální